Jak matematicky popsat svět, který se nechová vždy podle očekávání? Touto otázkou se zabývá Miroslav Bulíček z MFF UK. Se svým týmem chce vytvořit nový matematický rámec pro popis chování kapalin i pevných látek.

Na Alzheimerovu nemoc se často myslí až ve chvíli, kdy člověk začne výrazně zapomínat. Ve skutečnosti se ale v mozku rozvíjí mnohem dřív. Neurolog Jakub Hort z 2. LF UK a FN Motol popisuje, co může člověk sám ovlivnit, jak lze nemoc zachytit včas i přínosy digitálních technologií, například mobilní aplikace Terapino, jejímž je spoluautorem. 

Vyplatí se vrátit do práce na částečný úvazek během rodičovské dovolené? Proč nemohou lidé pobírající mateřskou pokračovat ve své profesi a jaké neviditelné nerovnosti se skrývají uvnitř českých domácností? Odpovědi na tyto otázky hledá Sára Derková.

Martin Kozák z Matematicko-fyzikální fakulty UK se snaží posunout možnosti elektronové mikroskopie dál, aby mikroskopy „viděly“ přesněji a aby bylo možné elektrony ovládat jemněji než dosud. Na výzkum získal ERC Starting Grant eWaveShaper a za jeden z dílčích výsledků projektu tým obdržel Cenu Wernera von Siemense. 

„Jazyk není neutrální popis, ale aktivně spoluutváří postoj, který k dané věci zaujímáme,“ říká bohemistka a lingvistka Hana Dufková z Filozofické fakulty UK. Výzkumně se zabývá například tím, jak jazyk formuje naše myšlení, vztahy i veřejnou debatu. 

Vrátili jste se z koupaliště s nepříjemnou svědivou vyrážkou? Je možné, že vás napadly larvy ptačích schistosom – cerkárie. Studiu těchto parazitů se věnuje Helmintologická laboratoř Přírodovědecké fakulty UK. 

Patří mezi deset vědců a vědkyň působících v Evropě, kterým se letos podařilo dosáhnout na prestižní EMBO Installation Grant. Imunolog Matouš Vobořil se před časem vrátil na PřF UK, aby si zde postavil vlastní tým a rozvíjel výzkum zaměřený na vývoj imunitních buněk.

„Lidé s mentálním postižením chtějí lásku, vztahy, blízkost i rodinu stejně jako kdokoli jiný. Největší překážkou často nejsou oni sami, ale naše představy o tom, co by měli nebo neměli prožívat,“ říkají speciální pedagožky a výzkumnice Jana Bernoldová a Iva Strnadová.

Mluvit na veřejnosti je stále pověstným strašákem mnohých z nás a podobně se i někteří za svůj hlas dokonce až stydí. Právě práci s hlasem a překonáváním těchto úskalí se věnuje Petra Jurečková, absolventka Fonetiky na Filozofické fakultě UK.

An eye for an eye, a tooth for a tooth? Thanks to a prestigious Advanced ERC grant worth €2.5 million, Assyriologist Jana Mynářová’s team at CU ARTS will focus on understanding the real scope of everyday violence in ancient Mesopotamia.

Na první pohled tichý introvert Pavel Haman z MFF UK se k účasti v popularizační soutěži FameLab dostal trochu omylem. Čemu se ve svém výzkumu věnuje a proč k představení využil zrovna pískací hračky pro psy?

Násilí plodí další násilí. Snaha o rozpojení tohoto kruhu a zastavení nárůstu agrese ve společnosti je hnacím motorem Pavla Houdka. Přivedlo ho to až ke studiu kriminologie na Právnické fakultě UK. Propojením mnoha oborů vytvořil inovativní projekt Moderní sebeobrana.

Proč se některým rozcházejícím se rodičům nedaří dohodnout na tom, jak pečovat o svoje děti? Hledání odpovědi na tuto otázku přivedlo Evu Flossmannovou ke studiu sociální a charitativní práce na Husitské teologické fakultě UK. 

Oko za oko, zub za zub? Tým asyrioložky Jany Mynářové z FF UK se díky zisku elitního Advanced ERC grantu v hodnotě 2,5 miliony eur (asi 60 milionů korun) zaměří na výzkum a pochopení pravé míry nepanovnického a „každodenního“ násilí ve staré Mezopotámii.

„Individuální přístup k dítěti s poruchou autistického spektra je ve škole opravdu zásadní,“ říká psycholožka Hana Sotáková z PedF UK. A popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.

„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z MFF UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). 

„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká profesor Jan Krejsek z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. 

Právník Tomáš Koref začal spolu s počítačovými vědci vyvíjet AI nástroj pro analýzu soudních rozhodnutí. Takový výzkum by mohl v budoucnu proměnit práci soudů, potažmo šetřit peníze státu anebo i účastníkům soudních řízení.

„Všechno bylo zamražené, zastavené, šedé a bezbarvé,“ vzpomíná Marcela Maftoul na konec sedmdesátých let v ČSSR, než odešla s manželem do Francie, kde začala nový život. Od překladatelství a informačních technologií se dostala až k hypnóze, kterou dnes předává na kurzech.

„Největší ´gamechanger´ v domácí péči je správné čištění mezizubních prostor,“ říká stomatolog Jan Schmidt. Mluví o tom, jak věda posouvá stomatologii k regeneraci tkání a digitální protetice — a proč může být kvalitní zdravotnická dokumentace pro lékaře někdy stejně zásadní jako vrtačka.