Jitka Jiřičková

Jitka Jiřičková

Vystudovala žurnalistiku na FSV UK. Čtyři roky pracovala jako redaktorka týdeníku MF Plus, externě psala též pro časopisy Vlasta a Betynka. Tři roky působila jako manažerka v PR agentuře aPRiori. Má tři děti. Do redakce médií Univerzity Karlovy nastoupila po rodičovské dovolené na jaře 2019.

Teoretický informatik Václav Rozhoň z Matematicko-fyzikální fakulty UK představuje algoritmy jako něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje držitel Ceny Neuron.

Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii. 

„Podpora lidí s intelektovým postižením se netýká pouze vzdělávání, jde o celkový život těchto lidí – o to, aby měli příležitost pracovat, bydlet a žít co nejvíce samostatně,“ říká respektovaný odborník na speciální pedagogiku, profesor Jan Šiška z PedF UK.

„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci.

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

Šimon Libřický vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a v bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur pro tenorový saxofon. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.

Laureátka Hlavní ceny Neuron 2025 neuroložka Eva Kubala Havrdová z 1. LF UK se celý život snaží měnit osudy pacientů s roztroušenou sklerózou. Prosadila nové způsoby hodnocení účinnosti léčby, bojovala za dostupnost moderních léků a stále posouvá hranice oboru. 

„Konečně jsem měl pocit, že můj názor ve třídě opravdu někoho zajímá.“ Věta jednoho ze zapojených žáků hezky vystihuje cíl mezinárodního projektu G-EPIC o tom, co brání mladým lidem mluvit o politice a jak mohou školy vytvářet bezpečný prostor pro diskuzi. 

Wednesday, 07 January 2026 08:22

Správná komunikace pomáhá léčit

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

Ondřej Václavek and Filip Zavoral developed a seminar on cloud technologies at CU MATHPHYS which bridges academia and the corporate world.

„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.

„Naši studenti a studentky motivaci mají. Úkolem vyučujících je nerozbít ji hned v prvním semestru,“ říká Martin Vejražka z 1. LF UK, který se dlouhodobě věnuje rozvoji pedagogických kompetencí a vzdělávání vyučujících jak na fakultě, tak v rámci celouniverzitní platformy Paedagogium.

„Je důležité ověřovat, jestli to, co považujeme za relevantní my vyučující, vnímají stejně i studující. Je to dialog, během něhož se učíme společně, nejen ‚učíme je‘,“ říká vedoucí Centra jazykové a pedagogické přípravy Fakulty sociálních věd UK Lucie Poslušná.

Maturita ho čeká až za rok, ale už má za sebou vlastní úspěšný výzkum v oblasti umělé inteligence. V soutěži České hlavičky získal Theodor Ladin cenu UK INTENTIO za projekt, v němž propojil klasickou gramatiku s neuronovými sítěmi, aby bylo zpracování textu rychlejší, přesnější a energeticky méně náročné. 

Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber (1. LF UK) ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.

Poslední pátek v září patří již řadu let Noci vědců. Populární a široce navštěvované akci, jež otevírá odborné instituce veřejnosti a ukazuje, že věda není nuda. Každý ročník má své téma – letos je to Bohatství – a zapojují se do něj desítky měst a organizací po celé České republice. Letos díky iniciativě UK také Karlovy Vary. 

Už čtvrt století se na Univerzitě Karlově stará o to, aby studenti mohli vyjet na Erasmus. Začínal zde jako civilkář, když stříhal přihlášky vyjíždějící z faxu. Dnes jich Pavel Knap s kolegyní Petrou Šmídovou vyřídí bezmála dva tisíce ročně. 

Příměstský tábor aplikovaných pohybových aktivit (APA) na FTVS UK nabízí dětem se speciálními vzdělávacími potřebami týden plný sportu, her, přátelství a odvahy překonávat vlastní hranice. Studenti a vyučující pro ně připravili bezpečný prostor, kde pohyb není výkonem, ale radostí.

„Ve druháku jsme měli osm zkoušek během léta, poslední na konci prázdnin a první z dalšího ročníku hned na začátku října. Nechápu, jak jsem to zvládl,“ popisuje Radomír Musil, student fyzioterapie na 1. LF UK a reprezentant České republiky v judu. 

„Naším cílem je, aby znalosti a dovednosti získané ve studiu plynule přecházely do praxe učitele,“ shodují se Milada Teplá (PřF UK) a Tomáš Klinka (PedF UK), hlavní řešitelé projektu PRoUK na Univerzitě Karlově.

Page 1 of 15