Articles by Helena Zdráhalová

V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.

Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů.

Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand v Norsku. Ondřej Mottl vede Laboratoř kvantitativní ekologie na PřF UK. Jedním z témat, které podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.

Vyjít ven z učebny a předat něco ze svých znalostí nejen studujícím, ale celé společnosti, vnímá jako naprosto bazální součást akademické práce. Proto politolog Jan Charvát z FSV UK neváhal, když za ním přišel novinář Českého rozhlasu s nápadem natočit pořad o politickém extremismu.

Přes třicet let žije obklopena starými mistry. Cranach, Rubens nebo Škréta jí dělají každodenní společnost od doby, kdy se po absolvování UK stala kurátorkou Národní galerie. Olga Kotková právě dokončuje přípravy rozsáhlé výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900.

Nasadit takovou léčbu, která by byla pro konkrétního pacienta co nejúčinnější, a eliminovat nežádoucí účinky chemoterapie. S tímto cílem vede svůj výzkum Tereza Tesařová, doktorandka Lékařské fakulty v Plzni UK.

Vyzkoušet si práci středověkých písařů a iluminátorů, poslechnout si přednášku olympijské vítězky a absolventky UK Evy Adamczykové nebo si prohlédnout Karolinum. To všechno mohli zažít návštěvníci akce Den s UK.

Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v ČR studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK. Více nám o oboru prozradí profesorka Katarína Holcová.

Během návštěvy České republiky zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i na Univerzitu Karlovu. Zapojil se do diskuze se studujícími, kterou ho provedla rektorka Milena Králíčková, a hovořili i o možnostech uplatnění absolventů a absolventek v poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. O tom, jak těžké je najít uplatnění pro vědecký pár nebo jak se kombinuje mateřství a práce v laboratoři, hovořila Daniela Knížková.

Scheuermannovou kyfózou a idiopatickou skoliózou, nejčastějšími vadami páteře, trpí asi 10 % populace. Mezi nimi i Tadeáš Řáha. Veden vlastní zkušeností z pozdního odhalení nemoci, rozjel kampaň zaměřenou na včasnou diagnostiku.

Pracoval v legendárním Palo Alto Research Center a ve svém oboru se dostal tak vysoko, že mu v USA nabídli povolení k trvalému pobytu. Filip Dvořák se ale vrátil domů a založil úspěšný startup Filuta AI.

Ve společnosti jsou neviditelní, proto se jim říká skleněné děti. Řeč je o sourozencích dětí se speciálními potřebami. S jakými problémy se potýkají, jaké mají rodinné vztahy a osobní životy? Tyto otázky si klade dokumentární film Ta druhá i sociologický výzkum, který vedla Ema Turnerová z FF UK.

Nejdřív Indie, pak Keňa. Tomáš Hejda ještě na střední škole moc nevěděl, co by chtěl ve svém životě dělat. Pak se ale náhodou dostal jako brigádník do domova pro seniory a obrysy jeho životní cesty se začaly rýsovat.

Jiří Hana, absolvent MFF UK, kde dosud přednáší, je spoluzakladatel firmy Geneea. Ta zpřístupňuje technologie na zpracování jazyka firmám, které pracují s velkými objemy textů nebo nahrávek, třeba médiím, kde pomáhá novinářům s nudnými nebo rutinními úkoly.

Veřejná správa shromažďuje a pracuje s obrovským množstvím dat. I ta, která nepodléhají utajení, jsou cenným zdrojem informací, k nimž by měla mít přístup vědecká a novinářská komunita i široká veřejnost.

Michal Pitoňák z FHS UK se jako vůbec první výzkumník začal zabývat menšinovým stresem LGBTQ+ lidí v ČR. Výsledky studií jeho týmu ukazují, že tuto skupinu lidí ohrožují duševní nemoci mnohonásobně víc než heterosexuální většinu. 

Digitální technologie dokážou společenským i humanitním vědám otevřít okna do nových obzorů. Musíte ale vědět, jak na to. S touto ideou Jiří Kocián z FSV UK založil Výzkumné centrum pro integraci digitálních humanitních věd.

Banky nebo pojišťovny pracují s obrovským množstvím dat. Na jejich základě sestavují byznys plány, pracují s klienty nebo se jimi vykazují regulátorům. Proto potřebují, aby při toku dat v systému nedocházelo k jejich deformacím.

Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka Alena Andrlová Fidlerová z Filozofické fakulty UK.