Filmařsky je to vděčná scéna – několik očíslovaných lidí se seřadí vedle sebe a svědek mezi nimi hledá pachatele. V reálném světě to během policejního vyšetřování vypadá podobně. S rekognicí se ale pojí řada problematických aspektů.
Jako rodákovi z Prostějova mu nebylo lhostejné, co se děje na místní radnici, tak se už v patnácti začal věnovat občanskému aktivismu. Postupně v Jakubu Čechovi zrálo přesvědčení, že nejvíce prospěšný společnosti bude jako právník.
Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.
Hned po tragédii, která se odehrála loni 21. prosince na Filozofické fakultě UK, sestavili osmičlenný tým, který pojmenovali Univerzita a který nabídl pomocnou ruku všem obětem. Vede ho Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.
Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.
Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.
Josef Vacek prošel tisíce raně novověkých psaných dokumentů. Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem jeho výzkumu.
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.
„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let.
Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život.
Když před několika lety začala Čína oživovat myšlenku Hedvábné cesty, profesoru Michalu Tomáškovi z Právnické fakulty UK to vnuklo nápad. Nahlédl do historie, aby na pozadí dávných obchodních cest a mezinárodních kontaktů Číny vykreslil vývoj právní kultury země.
Narodila se s dětskou mozkovou obrnou. Od školky ji zařazovali do speciálních tříd a nikdo se nezabýval tím, že i když má pohybový hendikep, intelektuálně je na tom víc než dobře. Až na střední speciální škole začalo být jasné, že tam Kristína Gažiová nepatří.
Nevidomí a tvorba filmu? Absolvent HTF UK Pavel Ruzyak, který absolvoval také FAMU, hodlá vyvinout za pomoci umělé inteligence kameru, která by nevidomým umožnila natáčet videa či celé filmy.
Jak ovlivňovalo výtvarné umění, vysoká i populární kultura nebo film literární tvorbu Franze Kafky? I to je otázka, na kterou nabízí odpovědi výstava Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem. Pro Západočeskou galerii v Plzni ji připravila Marie Rakušanová z Filozofické fakulty UK.
Se smíchem říká, že věnovat se tématům, kterými se obvykle zabývají ženy, mu přináší jistou konkurenční výhodu. Jinak to ale moc veselé povídání nebylo. Daniel Bartoň ve své advokátní praxi často zastupuje oběti sexualizovaného násilí.
Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.
Věnuje se problematice ohrožených dětí, inkluzivním vzděláváním, péčí o oběti domácího a sexualizovaného násilí, rovnými příležitostmi nebo duševním zdravím. Klára Šimáčková Laurenčíková je dnes vládní zmocněnkyní pro lidská práva a náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.
Je jednou z nejvýše postavených Češek v institucích Evropské unie. Má zkušenosti z neziskového sektoru, byznysu i veřejné správy. Působila v kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Dnes je Monika Ladmanová vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR.
Uplynulo sto let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Co si v jeho díle může najít současný čtenář? A najdou se v souvislosti s jeho prací stále nezodpovězené otázky? I o tom hovořil profesor Marek Nekula, který se Kafkovým dílem zabývá od počátku 90. let.
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
