Patří mezi ty, kteří stáli u zrodu FHS UK, a vytyčili směr, jímž se fakulta bude ubírat. Marie Dohnalová založila nejen u nás, ale i ve světě unikátní obor Studia občanské společnosti, jenž nabízí ucelené vzdělávání zaměřené na organizovanou občanskou společnost a na takzvaný třetí sektor.
Věnuje se tématu životního prostředí, má zkušenosti z práce pro neziskový sektor, působila i v nejvyšších politických patrech pražského magistrátu. Petra Kolínská ale celou dobu cítila, že jí něco chybí, rozhodla se proto dál studovat.
Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film.
Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout?
Rozhovor jsme vedli na dálku mezi Prahou a Katarem. Tomáš Dumbrovský se vydal do Perského zálivu, protože potřeboval vykročit z kulturního rámce západního myšlení. Jako vůbec první vědec spjatý s PF UK získal prestižní ERC Consolidator grant.
Věda je všude kolem nás. Stačí se jen dívat a zachytit ten správný moment, ať už fotoaparátem, mikroskopem nebo tužkou. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy vyhlásila 10. prosince ve Velké aule Karolina vítěze soutěže Věda je krásná.
Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně Univerzity Karlovy. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku.
Filmařsky je to vděčná scéna – několik očíslovaných lidí se seřadí vedle sebe a svědek mezi nimi hledá pachatele. V reálném světě to během policejního vyšetřování vypadá podobně. S rekognicí se ale pojí řada problematických aspektů.
Jako rodákovi z Prostějova mu nebylo lhostejné, co se děje na místní radnici, tak se už v patnácti začal věnovat občanskému aktivismu. Postupně v Jakubu Čechovi zrálo přesvědčení, že nejvíce prospěšný společnosti bude jako právník.
Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.
Hned po tragédii, která se odehrála loni 21. prosince na Filozofické fakultě UK, sestavili osmičlenný tým, který pojmenovali Univerzita a který nabídl pomocnou ruku všem obětem. Vede ho Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.
Stačí pár nezodpovědných topičů a smogem znečistí celé údolí. V malých sídlech do 5000 obyvatel se přitom kvalita ovzduší zpravidla neměří. I to chce změnit mezinárodní projekt CONSPIRO – Breathing Together for Cleaner Air vedený odborníky z PřF UK.
Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.
Josef Vacek prošel tisíce raně novověkých psaných dokumentů. Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem jeho výzkumu.
Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.
„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ‚Tak revoluce se vodkládá na neurčito.‘“ Touto slavnou větou začíná jeden z nejzásadnějších českých románů 20. století Zbabělci. Jeho autorovi, absolventovi FF UK, Josefu Škvoreckému, by 27. září bylo sto let.
Když profesorce Lucii Doležalové položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život.
Když před několika lety začala Čína oživovat myšlenku Hedvábné cesty, profesoru Michalu Tomáškovi z Právnické fakulty UK to vnuklo nápad. Nahlédl do historie, aby na pozadí dávných obchodních cest a mezinárodních kontaktů Číny vykreslil vývoj právní kultury země.
Narodila se s dětskou mozkovou obrnou. Od školky ji zařazovali do speciálních tříd a nikdo se nezabýval tím, že i když má pohybový hendikep, intelektuálně je na tom víc než dobře. Až na střední speciální škole začalo být jasné, že tam Kristína Gažiová nepatří.
Pro čtenáře FORUM nabízíme k prolistování kompletní archiv čísel ve formátu PDF. Těšíme se na Vaše podněty pro další témata našeho časopisu.
