Mohli bychom konkurovat i menším britským univerzitám

úterý, 01 březen 2022 08:20

„Důležitou součástí kvalitní výuky a výzkumu je mezioborová spolupráce. K ní by nám měla pomoci i větší koncetrace fakulty v Jinonicích,“ říká Tomáš Karásek, dlouholetý proděkan pro rozvoj a šéf katedry bezpečnostních studií, jenž od 1. února vede jako děkan Fakultu sociálních věd UK.

dovnitř 1

Proč jste se rozhodl kandidovat na děkana FSV UK?

Moje kandidatura byla nečekaná, protože děkani většinou absolvují dvě volební období. Stejně jako ostatní jsem počítal s tím, že docentka Alice Němcová Tejkalová bude kandidovat znovu. Nicméně v souvislosti s tragickým úmrtím Filipa Lába, vedoucího katedry žurnalistiky, se rozhodla, že znovu kandidovat nebude.

Došla k názoru, že je jí teď více zapotřebí na katedře žurnalistiky, kde po panu docentu Lábovi převzala jeho, především akreditační, povinnosti. Po konzultaci s ní jsem se rozhodl ucházet o pozici děkana já.

Proč jste to byl právě vy?

Mojí bezprostřední motivací byl pocit závazku za úspěšné dokončení projektu rekonstrukce dostavby jinonického areálu. Ten projekt byl tak trochu můj nápad – podávali jsme ho v roce 2016 společně s bývalým děkanem FSV UK Jakubem Končelíkem. Pak jako proděkan Alice Němcové Tejkalové jsem na něj dohlížel, a proto jsem si nyní říkal, že by bylo vhodné zajistit jeho dokončení. Věřím ale, že mám fakultě co nabídnout i v jiných oblastech, než je realizace jinonického projektu.

dovnitř 3Jak pocítí změnu ve vedení fakulty zaměstnanci a studenti?

Primárně to beru tak, že navazuji na práci předchozích dvou děkanů, pod nimiž oběma jsem pracoval jako proděkan pro rozvoj. I v rámci předvolebních debat jsem říkal, že by bylo zvláštní, kdybych se teď masivně distancoval od toho, co dělali moji předchůdci, když jsem toho byl účasten. Mé akcenty jsou tedy spíš dílčí – obecně jde o to fakultu posouvat ještě dále, než to bylo dosud.

Na co se chcete především zaměřit?

Například na větší podporu interdisciplinarity, jak v oblasti výzkumu, tak výuky. Zde si myslím, že máme určitou rezervu. Vějíř oborů a disciplín, jež se na fakultě pěstují, je poměrně pestrý a nabízí možnosti vzájemného propojování, které dosud nebyly úplně využity. Je to samozřejmě komplikované, neboť působení v rámci oborů je komfortnější a jednodušší než překračovat jejich hranice, či dokonce budovat intervědní spolupráci.

Určitě by vás to ale posunulo vědecky dál...

Dokonce bych řekl, že je po tom i poptávka. Když sleduji zajímavé projekty, které se tu uskutečňují, velice často překračují hranice nejen mezi společensko-vědními obory, ale zasahují i do oblastí technických věd. Máme projekty podporované Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), kde naši odborníci spolupracují s techniky z akademické i z firemní sféry.

Konkrétně kolegové z katedry žurnalistiky získali velký evropský projekt zaměřený na dezinformace. Na katedře bezpečnostních studií, kde působím, jsme se díky podpoře TA ČR podíleli na projektu zaměřenému na bezpečnost provozu bezpilotních leteckých prostředků. Takže možnosti tady jsou. A fakulta by je měla využívat na maximum.

Ve vnitřním hodnocení vědecké činnosti, které si nechala UK zpracovat za pomoci mezinárodního panelu, jste obdrželi C+ (psali jsme loni v samostaném článku). Jak jste s touto známkou spokojeni?

Byli bychom rádi za lepší známku, ale bereme hodnocení jako impuls, na čem do příště zapracovat. Pochopitelně vnímáme, že některé obory nesplňují určité požadavky nebo představy o tom, jak má fungovat současná věda. Ať už jde čistě o vědecké výkony typicky měřené množstvím kvalitních publikací či článků, nebo související aspekty jako zastoupení žen v rámci akademické obce či péče o doktorandy – byť zrovna toto může fakulta ovlivnit jen částečně, jelikož financování základních doktorských stipendií nespadá do naší kompetence. Každopádně bereme připomínky vnesené během hodnocení vědy vážně.

Už jste v tomto směru něco podnikli?

V rámci fakulty jsme se před několika týdny shodli a následně vyhlásili nový systém vnitřního rozdělování prostředků na vědu, který zafixoval jednotný pohled na to, co má být finančně oceňováno a na základě čeho jsou pak peníze na vědu rozdělovány mezi jednotlivé fakultní instituty. Samozřejmě to určitým způsobem ponouká k tomu zaměřit se na výstupy, jež jsou nejvíce bonifikovány, ať už jde o monografie, časopisecké publikace nebo projekty.

dovnitř 4

Na současné FSV UK má nejlepší výzkumnou reputaci Institut ekonomických studií (IES). Pravidelně se umisťuje v mezinárodních žebříčcích v první dvoustovce univerzit s podobným zaměřením. Jak by se mu mohly vaše zbylé čtyři instituty přiblížit?

Máte pravdu, že z hlediska publikačního výkonu vychází Institut ekonomických studií nejlépe. V posledních letech se ovšem i na těch dalších vyprofilovaly pracovní týmy, skupiny nebo jednotlivci, kteří dosahují opravdu špičkových, mezinárodně porovnatelných výkonů. To, na co jsme byli před lety zvyklí – když se řeklo „výzkum na FSV“, automaticky se otočily hlavy za IES – už nutně neplatí. Máme excelentní publikace například v sociologii nebo politologii a celkově se na fakultě vytváří základ pro to, aby takto úspěšně působily všechny naše instituty.

Kvalitu fakulty neurčuje jen úroveň vědy, ale především výuky. Souhlasíte?

Ano, i když v debatách toto často zaniká. Když se například bavíme o kariérním řádu, máme tendenci sklouzávat k hodnocení publikační činnosti, a tím pádem výzkumných výkonů. Ale já osobně si velmi stojím za tím, že fakulta musí rozvíjet svoje kvality především v oblasti výuky, která pro nás má být primární.

Problém je, a deklaroval jsem to i ve svém volebním programu, že postrádáme nástroje objektivnějšího zhodnocení kvality výukové činnosti. Máme dlouhá léta fungující systém studentských hodnocení, který je velmi důležitý, protože díky němu máme šanci se velmi rychle dozvědět o věcech, které nefungují a podchytit případný problém dříve, než se z něj stane velký. Ale chybí nám ucelený systém, který by nám řekl, jak kvalitně nastavit výuku. A v tomto ohledu bych se rád posunul kupředu.

dovnitř 5Jak konkrétně?

Rád bych nastavil příležitosti pro ty, kdo se chtějí dál vzdělávat. V rámci Národního plánu obnovy navrhujeme dílčí projekt zaměřený na oblast hybridní výuky a používání digitálních technologií.

Také bychom se chtěli více zaměřit na péči o doktorandy, aby si od začátku své akademické či výzkumné kariéry budovali povědomí o tom, že je reálné a žádoucí mít kontakty nejen s lidmi, s nimiž se potkávají v rámci svého oboru, ale i mimo něj.

V tom by mohl pomoci zrekonstruovaný areál v Jinonicích, kde mají od příštího roku sídlit tři vaše instituty.

To je jedna z velkých vizí, kterou jsme měli, už když jsme s děkanem Končelíkem projekt podávali – vytvořit místo, kde se celá fakulta fyzicky potká. Jedna věc je, že se sejdeme myšlenkově anebo výzkumně, a druhá, že máme možnost kolegy potkat při obědě nebo si s nimi popovídat u kávy na chodbě. V Jinonicích má přesně takový prostor vzniknout.

Stále platí, že 27. dubna byste měli stavbu převzít?

Takto je to upraveno v platné smlouvě. V současné době probíhá výběrové řízení na dodávku interiérového vybavení a brzy také na IT a centrální systémy. Ke kompletnímu přesunu do Jinonic dojde až v roce 2023, ovšem s tím, že před koncem tohoto roku bychom rádi zahájili cvičnou výuku, při které se ověří, že věci fungují a bude čas vychytat detaily.

Jaké instituty najdou v Jinonicích trvalé působiště?

Instituty politologických, mezinárodníchsociologických studií. Současně tam ale bude probíhat část výuky zbylých dvou – Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) a ekonomických studií (IES). Vznikne tam například také druhá rozhlasová a televizní laboratoř (jedna sídlí v Celetné ulici v budově FF UK – pozn. red.).

Počítá se v projektu i s venkovními prostory, kde se dá odpočívat nebo studovat?

Součástí stavebních prací je vybudování pobytových teras kolem areálu, staví se nové přístupové schodiště, které bude sloužit i široké veřejnosti. Počítáme s novým pobytovým prostorem před areálem i s dostatkem pracovního a odpočinkovému místa uvnitř. Není to sice to, co si představíte na prvním místě pod slovem škola, ale jsou to nezbytné věci k tomu, aby sem lidé chodili rádi (usmívá se).

FSV UK má také ve správě bývalý jinonický hotel, který s fakultou těsně sousedí. Co plánujete s ním?

Hotel musel být kvůli naší rekonstrukci uzavřen. Po jejím dokončení začne jeho přestavba na kancelářské prostory a měl by v něm sídlit děkanát. Přijde nám to logické vzhledem k tomu, že budou v Jinonicích sídlit tři pětiny fakulty nastálo, plus probíhat aktivity zbylých dvou. IKSŽ a IES zůstanou v centru, protože do Jinonic se všichni nevejdeme. Když jsme s Jakubem Končelíkem projekt podávali, měla fakulta o sto zaměstnanců méně než dnes, o studentech nemluvě.

dovnitř 6

Jak jste spokojení s aktuálními počty uchazečů o studium?

V průměru za fakultu bychom rádi zachovali v českých programech stávající počty. Naším velkým úkolem je být konkurenceschopní. Časem dojde ke snížení demografické křivky a celková poptávka ze strany uchazečů začne klesat, a my musíme docílit toho, aby kvalitní studenti, ideálně z celé České republiky, směřovali k nám. Předpokladem pro to je samozřejmě kvalita oborů a jejich dostatečná propagace.

A jak jste na tom se získáváním zahraničních studentů? Teď nemyslím studenty z programu Erasmus+, ale i přímo ve vašich cizojazyčných programech?

V tomto směru je fakulta velmi úspěšná. Počty těchto studentů nám stále stoupají, a začínáme se soustředit především na kvalitu uchazečů. Zde spatřuji velký fakultní potenciál. Nová proděkanka pro studijní záležitosti bude mít na starosti jak cizojazyčné, tak české studijní programy. Dáváme tak najevo, že ať už čeští nebo zahraniční studenti, všichni jsou naši a máme k nim sjednocený přístup.

Moje neskromná představa je taková, že bychom mohli usilovat o to být konkurenční institucí například menším regionálním britským univerzitám, kam se hlásí na společenskovědní obory lidé z celého světa. Ve všech našich programech jsou předměty, jež jsou vyučovány v anglickém jazyce a všech pět institutů nabízí plně cizojazyčné studijní programy. Kombinace kvalitně koncipovaných a vyučovaných oborů plus umístění v Praze je výborným východiskem k tomu, abychom se stali v plném slova smyslu mezinárodní školou.

PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph. D.
Vystudoval obor mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK a právo na Právnické fakultě UK. Od roku 2004 působí na Institutu politologických studií FSV UK, kde posledních sedm let vedl katedru bezpečnostních studí. Od roku 2012 zastával na FSV UK funkci proděkana pro rozvoj. V říjnu 2021 byl zvolen Akademickým senátem FSV UK kandidátem na děkana, do čtyřletého funkčního období nastoupil 1. února 2022.
Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: