Dobrý lékárník musí kromě odborných znalostí umět i dobře komunikovat s pacienty nebo klienty, kteří navštěvují lékárnu. Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové (FaF UK) nabízí v tomto ohledu širokou škálu předmětů, ve kterých si studenti upevňují teoretické znalosti a získávají praktické návyky v péči o pacienta.
„Zatímco na ostatních katedrách bývá zpravidla jeden velký profilový předmět, u nás máme rozsáhlé profilové předměty čtyři - Farmaceutická péče I a II, Klinická farmacie a Sociální farmacie -, a k nim je třeba připočíst ještě ty další (například Právo a etika pro farmaceuty, Komunikace pro farmaceuty, Lékárenství, Ekonomika a management farmaceutické praxe). Navíc má naše katedra největší kontakt s praxí,“ říká vedoucí katedry docent Josef Malý. A dodává, že dispenzace léčiv (odborný výdej léčiva s poskytnutím potřebných informací - pozn. red.) pacientům v lékárně představuje podstatnou náplň práce lékárníka a je klíčová i z hlediska toho, jak je farmacie vnímána širokou veřejností.
Studenti se na kontakt s pacientem speciálně připravují a pomáhá jim v tom i takzvaný „lékárenský trenažér“ – učebna simulující výdejní místnost běžné lékárny s tárou (výdejní místo) a úložným prostorem pro léčivé přípravky. „Nejprve se studenty trénujeme běžné situace při samoléčení nebo výdeji léčiv na recept v klasické učebně a potom si to zde v ,lékárně´ zkoušíme naostro,“ vysvětluje docent Malý u trenažéru.
Student stojí na místě lékárníka a k táře přichází figurant-pacient s různými zdravotními potížemi nebo recepty. Studenti se učí vedle správných návyků výdeje léčiv i vhodnou komunikaci s pacientem. Všechny případy v trenažéru jsou zaznamenány kamerou, aby si studenti s vyučujícím mohli vše následně ukázat na videu a poučit se z chyb. „Technické věci, jako například ovládání konkrétního výdejního programu, si lze osvojit cvikem. Důležité je ale být připraven na různé povahové typy pacientů a jejich potíže.“
Studenti mají díky trenažéru možnost vyzkoušet si různé situace nanečisto a připravit se tak na skutečné pacienty, s nimiž se setkají při odborné praxi v lékárně trvající 6 měsíců, kterou absolvuje každý student farmacie v posledních dvou ročnících studia. „Vedle dispenzace je komunikace s pacientem minimálně polovinou úspěchu,“ říká docent Malý a zdůrazňuje, že lékárník však nikdy nesmí rezignovat na odbornou stránku farmakoterapie. „Studentům opakovaně vysvětlujeme, že na každém kontaktu s pacientem záleží, a to nejen z pohledu zdraví každého jednoho pacienta, ale také že vlastním přístupem k dispenzační činnosti reflektují práci lékárníků navenek.“
Podle Malého kouzlo správné dispenzace spočívá v předání jasné, srozumitelné a přitom stručné informace – jakým způsobem a jak dlouho má pacient léčivo užívat, jak ho má uchovávat nebo co při užití léčiva může nastat. „Nemělo by to dojít do fáze, kdy lékárník mluví až příliš a pacient mu neporozumí. To platí i v případě, že pacient požaduje levnější variantu léčiva nebo mu ji lékárník sám aktivně nabízí (tzv. generická substituce). Snaha o finanční úsporu by neměla být na úkor zdraví pacienta.“
„Lékárenský trenažér“ funguje na hradecké farmaceutické fakultě od roku 2016 a podobný model se při výuce používá i v zahraničí.
„Po dostavbě univerzitního kampusu v rámci projektu Mephared II se počítá s novým trenažérem a tam už jsme se snažili zohlednit některé další aspekty, aby nám trenažér více vyhovoval prostorově i funkčně,“ doplňuje docent Malý. Například by měl být vybaven lepším kamerovým systémem, který by dokázal snímat i detaily výdejního místa. A obraz a zvuk by byly přenášeny do vedlejší učebny, kde by ostatní studenti ve stejném čase viděli, co se v trenažéru odehrává.
Při dispenzaci je lékárník schopen odhalit některá pochybení související s načasováním nebo dávkou léčiva, nevhodnou kombinací více léčiv, užitím léčiva s nevhodnou potravou, nesprávnou aplikací přípravku či nepochopením záměru lékaře pacientem. „Říkáme tomu jednoduchá revize farmakoterapie, kterou se studenti učí na modelových příkladech z reálné praxe, aby pak byli schopni problémy s potenciálními negativními zdravotními důsledky identifikovat a řešit i při omezeném množství času, který mají vyhrazený při dispenzaci léčiv pacientům,“ konstatuje Malý.
Výše uvedená fakta dokládají nezastupitelnost osobní účasti lékárníka na dispenzaci léčiv, což potvrzuje i výzkum katedry: „Pokud pacient nerozumí léčbě, ztrácí v ní důvěru a snižuje se jeho spolupráce na léčebném režimu, jinými slovy klesá jeho adherence k léčbě.“ V současné době se navíc ukazuje důležitost telemedicíny, respektive telefarmacie, kterou lze při optimalizaci péče o pacienta s výhodou použít. „Pokrok by se však neměl ubírat směrem k on-line dispenzaci a zásilkovému výdeji léčiv, protože to by znamenalo velký problém,“ dodává farmaceut.
Osobní lékárník či konzultační místnost
Nejvíc by se mu zamlouval model, který funguje v některých západních zemích. „Na Západě už fungují nejen osobní lékaři ale i osobní lékárníci. To je podle mě vize, která sice ve velkých městech může být složitá, ale v těch menších v tom vidím budoucnost. Protože tam se lékárníci s místními lékaři znají. Pokud nechodíte za specialisty ve stejné instituci, tak o sobě lékaři, kteří vás vyšetřují, navzájem nevědí. A někdo by měl mít celkový přehled o tom, co všechno užíváte,“ tvrdí docent Malý. V tomto může významně pomoci sdílený lékový záznam pacienta, do kterého má přístup i lékárník a díky kterému uvidí lékařem předepsaná a v lékárnách vyzvednutá léčiva pacienta.
A odhaluje i další zajímavý návrh, který stále není v Česku tak obvyklý. „Když se buduje nebo rekonstruuje lékárna, bylo by ideální počítat i s vytvořením místnosti nebo alespoň odděleného prostoru pro individuální konzultaci s pacientem. Zde by lékárníci mohli provést pokročilejší revizi užívaných léčiv nebo ověřit, zda pacient správně používá některá složitější léčiva, jako jsou například inhalátory pro pacienty s plicním onemocněním,“ myslí si.
„O zkvalitnění dispenzace léčiv se snažíme ve spolupráci s druhou farmaceutickou fakultou, která spadá pod Masarykovu univerzitu v Brně, dále s Českou lékárnickou komorou a s Českou farmaceutickou společností ČLS JEP. Na nás na fakultě je, aby budoucí farmaceuti získali během studia ty správné návyky, které budou v praxi uplatňovat,“ uzavírá docent Malý.
| doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. |
| Vedoucí Katedry sociální a klinické farmacie na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové UK. |
