Po Berounce za knížetem trilobitů, šalinou za genetikou nebo na kole do Novohradských hor za průkopníkem vědy hrabětem Buquoyem. Tým Tomáše Hermanna z Přírodovědecké fakulty UK vytvořil rozsáhlý projekt Živá mapa. Ten prostřednictvím interaktivní mapy, mobilní aplikace, výstavy a výpravné knihy mapuje místa v českých zemích spojená s historií přírodních a exaktních věd. Nevšední průvodce českými zeměmi a dějinami vědy přináší inspiraci nejen pro letní toulky.
Když před lety Tomáš Hermann psal už několikátý posudek o tom, zda by bylo vhodné některému z přírodovědců tu či onde umístit pamětní desku, uvědomil si, že stojí před opomíjenou oblastí. „Téma pamětních míst je široké a v historické debatě přítomné, ale spojit ho s dějinami přírodních věd, s krajinou a místy paměti v širším kontextu dějin poznání, to tu chybělo. Vědu dělali skuteční lidé na konkrétních místech a v určitých souvislostech, a právě to jsme chtěli zachytit,“ vzpomínal historik na prvopočátky projektu, pro který postupně získal nejen kolegy a kolegyně ze své domácí Katedry filosofie a dějin přírodních věd PřF UK, ale také z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v čele s docentem Přemyslem Štychem.
Když pak navíc sehnali pro mezioborový projekt finance z programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity ministerstva kultury (NAKI), mohli se pustit do sběru dat a terénního výzkumu. Uplatnění v něm našlo i několik doktorandů, kteří díky němu mohli profilovat své disertační práce.
Interaktivní mapa i e-atlas
Ústředním výsledkem jejich několikaleté práce je digitální interaktivní mapa České republiky, v níž je možné vyhledávat historicky významná místa spojená s dějinami vědy. Pomocí nastavených filtrů je možné ji studovat podle různých vědních oblastí (biologie, geografie, geologie, chemie, matematicko-fyzikální či obecné) nebo podle století. Vyhledávat v ní lze i prostřednictvím klíčových slov.
„Není to jen mapa v klasickém slova smyslu. Je doplněná o takzvaný e-atlas, který má přidanou badatelskou hodnotu. Dokáže propojovat místa a témata z hlediska vědních oblastí, osobností, institucí nebo historických období. Uživatelé tak mohou sami hledat souvislosti a s daty kreativně pracovat,“ upozornil historik.
Cesty české vědy
Nashromážděná data posloužila také jako základ pro putovní interaktivní výstavu Cesty české vědy. Ta prostřednictvím působivých diorám zavádí návštěvníky do různých koutů země za dějinami přírodovědného poznání. Výstava od roku 2022 projela celou Českou republiku a zhlédly ji tisíce návštěvníků. V současné době je trvale umístěna na zámku Valeč na Karlovarsku.
„Výstava je velmi nápaditě zpracovaná, vizuálně stavěná do 3D prostoru, proto také přilákala tolik pozornosti. Navíc ji doprovází edukační programy, přednášky, odborná čtení a komentované prohlídky. Zájem o ni projevilo mnoho regionálních institucí, muzeí a škol, až to překročilo naše kapacity,“ podotkl Tomáš Hermann a vyzdvihl přínos hlavních autorek výstavy Michaely Nohejlové Zemkové a Karolíny Pauknerové (obě Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR).
Na výlet za vědou
Dvanáct stezek vědy, které tým na výstavě představil, se stalo také základem pro velkou výpravnou knihu Stezkami přírodovědného poznání, kterou na přelomu roku vydalo nakladatelství Pavel Mervart.
„Dvanáct stezek, nebo exkurzí, jak jsme je pojmenovali v knize, představuje místa paměti vědy nebo přírodovědného poznání. Pojali jsme je tak, aby každá exkurze zaujímala jinou strategii. Není to vždy stezka, kterou lze zvládnout za půl dne. Některé je potřeba rozvrhnout třeba do celého roku. Knihu si můžete číst doma v křesle, nebo se podle ní vydat na skutečnou cestu,“ vysvětlil Tomáš Hermann, který je spolu s Michaelou Nohejlovou Zemkovou editorem knihy.
Publikace zavede čtenáře do míst, kde se rodila kartografie, představí Prahu jako centrum astronomie, rychlíkem pošle čtenáře po Krušnohoří na geologickou cestu do minulosti Země nebo jim představí Krkonoše jako „eldorádo botaniků“. Autoři projektu vezmou čtenáře také na oblíbené výlety po zámcích a zahradách sídel zástupců zemské šlechty se zájmem o přírodní vědy, kteří sehráli důležitou roli v utváření místních vědeckých institucí.
„Snažili jsme se o zachování oborové diverzity, geografickou rozmanitost a různé způsoby, jak se za místy vydávat. Cesta skrze konkrétní místa nás vede k poznání historie oborů ne v učebnicových zkratkách, ale v konkrétních příbězích vědy. Ukazuje se, že krajina je pro poznání nesmírně důležitá. U oborů, jako jsou botanika nebo zoologie, je to nasnadě, u astronomie to může být méně nápadné, nebe je zdánlivě všude stejné. Astronomická tradice spojená s Prahou je ale fascinující. Mnoho staveb bylo zakládáno podle astronomické orientace, což mělo vliv i na orientaci ulic. Tato tradice nás dovede až k moderní astronomii. Je dobré se na centrum Prahy, kde dnes proudí davy turistů, podívat i těmato očima,“ podotkl Tomáš Hermann.
Publikace je vybavená nejenom mapami a mnoha fotografiemi, ale také QR kódy, které čtenáře dovedou ke zvukovým nahrávkám doplňujícím jednotlivé kapitoly. K vizuální působivosti svazku přispěla také čtveřice ilustrátorů, která ji vtiskla osobitý a originální ráz. Jak Tomáš Hermann připomněl, „různorodost uměleckého projevu jednotlivých výtvarníků dobře korespondovala se záměrem týmu ukázat vědu ne jako jeden lineární proud myšlení, ale jako velice pluralitní záležitost“.
I když vydáním knihy projekt, který se svými výsledky obrací k širší veřejnosti, formálně skončil, on-line mapa i aplikace vyžadují péči i po vyčerpání grantu. S touto výzvou se však musejí potýkat i jiné úspěšné projekty aplikované vědy v Česku.
| Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D. |
| Absolvoval magisterskou historii a filosofii na Filozofické fakultě UK a posléze doktorské studium filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK. Působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK a na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Zabývá se dějinami vědy a intelektuálními dějinami 19. a 20. století, vztahem vědy a ideologií a vědou a kulturou v prostředí kulturního disentu. |
