Želvy slaví svůj den, lidé jim však životy dosti ztrpčují

čtvrtek, 20 květen 2021 19:13

Podobají se více ptákům než šupinatým plazům. Na Zemi se vyskytují už více než 200 milionů let. I proto, že tři čtvrtiny jejich druhů jsou v ohrožení, se od roku 2000 slaví 23. květen jakožto Světový den želv.  Věda rozpoznává 348 druhů želv. To je dle Jindřicha Brejchy z Přírodovědecké fakulty UK docela málo; vždyť třeba savců je více než pět tisíc a šupinatých plazů či ptáků dokonce přes deset tisíc!

3 Trachemys scripta Valencia up

„Mohlo by to být dáno tím, že želví tělesný plán se v minulosti velmi osvědčil a poskytuje mnoho výhod. Želvy jako fylogenetická skupina se nejspíše nacházejí ve stavu jakési evoluční stagnace. Díky přírodnímu výběru a evolučním novinkám – například krunýři – nebo unikátně vyladěné fyziologii, jsou želvy schopné tolerovat neuvěřitelné výkyvy prostředí: dokážou třeba dlouhou dobu hladovět nebo vydrží i několik měsíců v anoxickém (bezkyslíkovém) prostředí,“ zamýšlí se v rozhovoru pro magazín Forum zoolog Brejcha.

jb kruh 1„Například želví srdce, na první pohled nedokonalé – neboť přepážky mezi jednotlivými komorami nejsou uzavřené, vnitřní struktura komor srdce není zcela dobře vyvinutá –, umožňuje během dlouhých období bez přístupu kyslíku uzavřít dolní tělní oběh a využívat okysličenou krev pouze k zásobování mozku. Želvy si dokonce dokážou rozpouštět krunýř, aby mohly pomocí vápníku vyrovnávat kyselé prostředí, jež vzniká jako vedlejší produkt anoxického způsobu přežívání,“ dodává.

Jak moc různorodá jsou prostředí, kde se želvy dnes vyskytují?

Želvy nacházíme jak na nejteplejším místě na světě – v Death Valley v Kalifornii (Gopherus agassizii, želva agassizova), tak třeba v Kanadě, kde jsou schopné zamrznout na několik měsíců do ledu a na jaře se probudit a dál fungovat (Chrysemys picta, želva ozdobná). Ze sladkovodních želv ale bude nejseverněji rozšířená nejspíše želva bahenní (Emys orbicularis) v Evropě, v Lotyšsku. Nejseverněji vůbec pronikají mořské želvy – kožatky velké (Dermochelys coriacea), jejichž výskyt byl zaznamenán až za polárním kruhem (70. rovnoběžkou).

Co želvy limituje, je nutnost inkubovat vejce. Želvy vejce zahrabávají do půdy. Samozřejmě že kožatka nesnáší vejce na severu Norska nebo na pobřeží Labradorského moře, ale plave v sezóně kladení do teplejších regionů, kde je dostatek teplých dní pro jejich úspěšnou inkubaci. Vhodná teplota je v rozmezí přibližně 25 až 35 stupňů Celsia.

V současnosti želvy asi nezažívají nejlepší období...

Zcela jistě. Tři čtvrtiny všech želvích druhů jsou v současné chvíli podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) ve vážném nebezpečí a jedna třetina želv je považována za ohrožené, vážně ohrožené nebo dokonce blízko vyhynutí. Právě vyhynutí se týká všech druhů mořských želv. U nich je nejhorší situace v Indickém oceánu, kde na mnoha místech už mořské želvy zcela zmizely.

02 kareta
Karety pravé (Eretmochelys imbricata) jsou velké a kriticky ohrožené mořské želvy (Foto: Marcela Justiánová, archiv www.morskezelvy.cz).

Příčinou je člověk?

Důvodů je mnoho. Ohrožení lidskou činností je ale asi nejzásadnější. Jednak jsou to pašeráci a obchod se zvířaty, a pak je zde nepřímý vliv lidské činnosti v souvislosti s globálními změnami životního prostředí: ať už je to klima, úbytek přirozených habitatů anebo jiné narušování biotopů. Těch vlivů je strašně moc. Existuje velká snaha želvám pomáhat. Ale často je to buď málo, nebo se to dělá špatně. Člověk si o sobě myslí příliš a o přírodě málo.

Zmizely i některé želvy u nás, v tuzemsku?

Například na území České republiky se v minulosti přirozeně vyskytovala želva bahenní, ale je možné, že už někdy v době bronzové došlo k dramatickému snížení jejích populací. Poslední zřejmě přirozený výskyt této želvy u nás pochází podle studie Širokého, Stuchlíka a Moravce ze středověku. V té době želvy sloužily jako postní jídlo; je možné, že právě to vedlo k jejich vymizeni z naší přírody. Ví se, že už někdy v té době se želvy k nám také dovážely.

Ve volné přírodě si dnes asi nejlépe stojí želva nádherná?

To je otázka. Želva nádherná (Trachemys scripta) byla lidmi rozšířena na všechny kontinenty světa vyjma Antarktidy. Na některých místech jsou počty želv nádherných opravdu vysoké. V místech jejího současného nepůvodního rozšíření, ale želva nádherná přispívá k populačním úbytkům želv, které byly v lokalitách původní. Navíc i v oblastech původního výskytu želvy nádherné v Severní Americe zřejmě vypouštění chovaných želv nádherných mohlo vést k poklesu genetické diverzity původních populací této želvy.

II zelva nadherna  J Brejcha
Želva nádherná (zde Trachemys scripta) je vizuálně skutečně nádherná a také hodně rozšířená (Foto: Jindřich Brejcha).

To proto, že vypouštěné želvy jsou zřejmě potomky jedinců z několika málo velkých farem a tím, že se s volně žijícími želvami kříží, by mohlo dojít k homogenizaci přirozené genetické struktury tohoto druhu, tedy snížení jedné úrovně diverzity. Zajímavé je, že zatím nikdo pořádně neotestoval, jaká je diverzita nepůvodních želv – tedy kolik bylo zdrojů odkud se ty želvy vzali, kdo je do přírody vypustil a kdo na tom vydělal nejvíc peněz – jaký vliv to má na původní populace a jak se vyvíjí populace želv nádherných mimo areál původního rozšíření. Těším se, až to někoho napadne zkoumat (usmívá se). Lidé, co želvy do přírody vypustili, totiž vlastně založili parádní celoplanetární experiment!

Čím to, že si tento dlouhověký plaz získal takovou oblibu? Chovat želvu si přeje/přálo snad každé dítě…

No jo, to je přece klasika! Želvy začaly být populární zejména ve 20. století s rozvojem akvaristiky a teraristiky. Od osmdesátých let pak určitě k popularitě přispěl seriál Želvy Ninja (tedy animovaný seriál o týmu čtveřice želvích mutantů, z let 1987 až 1996 – pozn. red.). Všichni jsme chtěli Rafaela nebo Leonarda... Želvy jsou po vylíhnutí roztomilé. Proč, to by bylo na dlouhou diskuzi. Podle mého je to tím, že mají krátký čumák a oči celkem vpředu, takže vypadají, jako by měly „obličej“, no a pak ten jejich domeček, že (s úsměvem).

4 Emys orbicularis Valencia up 5 Testudo hermanni hermanni Valencia up

Vlevo: Želva bahenní (Emys orbicularis) – první kroky mláděte ohrožené želvy bahenní, které právě opustilo hnízdo (Foto: Jindřich Brejcha). / Vpravo: Želva zelenavá (Testudo hermanni hermanni) – velmi ohrožený poddruh želvy zelenavé, který se vyskytuje pouze na pár lokalitách v západní Evropě. Tento jedinec ze záchraného programu ve Španělské Valencii má na krunýři připevněný „batůžek“ s vysílačkou, abychom mohli studovat jeho chování, a hlavně kontrolovat, jestli ho náhodou někdo nevzal do zajetí (Foto: Jindřich Brejcha).

Jindřichu, a vy sám želvu máte?

Jako malý jsem měl želvu čtyřprstou (Testudo horsfieldii). Hojně se k nám vozily z republik bývalého Sovětského svazu. Teď mám doma želvy nádherné, které už nikdo nechtěl. Já bych chtěl želv hodně, ale nemůžu je mít – trápil bych je, protože bych na ně neměl dostatek času. Taky zaberou hodně místa. Želva není žádný mazlíček pro děti, chce to pořádné vybavení a dostatek péče. A uvědomme si, že jde o záležitost na desetiletí.

Jak jsme na tom v Česku s odborníky na želvy?

Významných odborníků na želvy máme u nás několik. Třeba paní Natašu Velenskou, předsedkyni Klubu chovatelů želv nebo Petra Velenského, kurátora plazů, oba z pražské ZOO. Chovatelé želv se také sdružují i v Teraristické společnosti Praha (TSP). Významnou společností je i Česká herpetologická společnost (ČHS) – jde o společnost veskrze vědeckou, pořádající pravidelné konference. Ostatně zúčastnit se setkání takových společností, otevřených i veřejnosti, bych doporučil asi každému, kdo to myslí s želvami nebo plazy vážně. I u nás na Přírodovědecké fakultě UK jsou lidé, kteří želvám hodně rozumí. Spousta z nich se také sdružuje právě pod Klubem chovatelů želv (KCHŽ), TSP nebo ČHS. No, nebo by aspoň měli (s úsměvem), já to třeba poslední léta dost odbývám.

Jinak určitě je na místě vyzdvihnout Hanu Svobodovou. Hanka vystudovala biologii u nás na fakultě a v současné době se naplno věnuje ochraně mořských želv a má svůj projekt. Já jí dost fandím a obdivuji, protože na tuhle práci je potřeba opravdu „velkej morál“.

7 Biotop Valencia up 8 Kolegove Valencia up

Vlevo: Pobřežní mokřad – typický biotop želv bahenních ve španělské Valencii (Foto: Jindřich Brejcha). / Vpravo: Španělští ochranáři (Jose Vicente Bataller, Marc Sequer Moya) při práci – hledat želvy vyžaduje od ochránců přírody velké nasazení. Pobřežní mokřady mohou být rozsáhlé i několik desítek kilometrů, a je třeba se brodit nekonečnými rákosinami kam nelze proniknout jinak než pěšky. Práce navíc probíhá při teplotách přesahujících přes 40° C za přítomnosti mračen komárů (Foto: Jindřich Brejcha).

A co na želvách zajímá vás?

Mým úkolem na bakaláři i na magistru bylo zmapovat výskyt želvy nádherné v České republice a zjistit, jestli by se u nás mohla rozmnožovat. Můj školitel byl tenkrát Martin Šandera, který teď působí v Polabském muzeu. O želvy jsem se záhy zajímal ještě víc a skončil u studia jejich zbarvení, morfologie a chování. Během doktorského studia jsem se pod vedením Karla Kleisnera zaměřil na zbarvení želv; do té doby je vlastně nikdo pořádně nestudoval. Vydrželo mně to až dodnes.  Želvy jsou prostě fajn!

01 turtlesJak můžeme želvám prospět? Co konkrétního můžeme pro želvy (ne)udělat?

Lze přispívat, ať už finančně nebo konkrétní činností, na některý z mnoha projektů, které želvám pomáhají. Velká pozornost se soustředí zejména na Asii, Afriku, ale nutnost konat je všude po světě (vpravo snímek od Hany Svobodové).

V Evropě máme sice málo druhů želv, ale i tady se dá pomáhat. Nejzásadnější je nepodporovat lidskou činnost, která želvy ohrožuje. A tou je třeba právě vypouštění nepůvodních druhů nebo naopak sbírání volně žijících želv do zajetí. Celkově by želvám prospělo, kdyby se lidstvo nějak rozumně uskromnilo. Nejsem si však jist, zda je to reálné: Lidí je moc a všichni chtějí žít bohatý život, a to jak na zážitky, tak po materiální stránce. Zákonitě se naše počínání projevuje na přírodě.

Snad by pro začátek stačilo, pokusit se zamyslet nad důsledky, které přírodě přináší naše počínání. A pokud někdo chce želvám opravdu pomoci, asi jediné, čím jím může prospět, je tedy zapojit se do dobrovolnické činnosti nebo přispívat organizacím tuto činnost již vykonávající.

Chystáte se slavit Světový den želv?

Určitě ano. Oslavím ho tak, že snad konečně po letošní dlouhé zimě přemístím své želvy do zabezpečených venkovních výběhů. Tam si budou moci užívat sluníčka.

2 Platysternon megacephalum captivity up
Hlavec plochý (Platysternon megacephalum) – ohrožená želva jihovýchodní Asie nejasného taxonomického zařazení. Žije v rychle tekoucích potocích a je známá tím, že nezatahuje hlavu do krunýře a že pomocí svých silných čelistí dokáže šplhat na stromy (Foto: Jindřich Brejcha).

Mgr. Jindřich Brejcha, Ph. D.
Zoolog z Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. Na gymnáziu prý díky skvělým učitelům podlehl kouzlu biologie. On sám si pak hrál s představou, že by se učitelem biologie a zeměpisu stal. „Nakonec jsem si uvědomil, že mě věda neuvěřitelně baví a naplňuje. Konkrétně u želv mě fascinuje, jak si vzhledem ke své dlouhověkosti dokážou osvojit různé činnosti,“ říká mladý vědec, který se chystá prozkoumat, jak spolu želvy komunikují, jak se stáří želv projevuje na změnách jejich zbarvení a chování, a dokonce jak se umí učit a hrát si.
Autor:
Foto: Jindřich Brejcha, Petr Civiš, Petr Jan Juračka, Marcela Justiánová, Vít Lukáš, Adam Vačkář

Sdílejte článek: