Byla první na východ od Paříže i na sever od Alp. Na začátku dubna právě před 665 lety Karel IV. povýšil svým moudrým rozhodnutím Prahu na centrum vzdělanosti celé střední Evropy, když zde založil vysoké učení. Univerzita Karlova si tento památný moment hrdě připomněla na slavnostním shromáždění ve středu 3. dubna v samém svém srdci, ve Velké aule Karolina.
„Univerzita Karlova představuje jedno z nejvýznamnějších a trvale nejsilnějších pout, jímž je tato země spojena s tradicí i dneškem evropské kultury, vědy a společenské sebereflexe,“ přivítal přítomné na slavnostním shromáždění rektor UK profesor Václav Hampl. Na slavnost zavítali i prorektor vídeňské univerzity profesor Heinz Fassmann a vedoucí oddělení pro jubilea Jagellonské univerzity v Krakově Jerzy Skucinski. Mezi hosty byli také rektoři dalších tuzemských vysokých škol, političtí představitelé České republiky či zahraniční velvyslanci.
Profesor Hampl se ve své řeči zamýšlel nad citátem římského filozofa a řečníka Marca Tullia Cicera ze spisu De Divinatione (O věštění). Ciceronova věta Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit! (v překladu Všechno dobré, příznivé a šťastné je požehnáno!) se už od vlády Rudolfa II. opakovaně objevuje na písemnostech univerzity a dodnes tradičně uzavírá projevy rektora.
„Co je ale dobré, příznivé a šťastné pro univerzitu a její živou, tvůrčí a ovšem s potížemi všedního dne stále znovu zápasící akademickou obec? Co je dobré pro její učitele a co příznivé pro její studenty?“ ptal se profesor Hampl a hned také hledal odpovědi na své otázky.
„Má-li v ozvěně Ciceronova spisku zaznít nějaké proroctví, když už je to spisek o věštění, pak nejspíš takové, že Univerzita Karlova bude slavnou a moudrou oporou české společnosti a evropské vědy, dokud bude mít zaujaté studenty a dokud bude ochotna a schopna tento svůj nejcennější kapitál kultivovat a zúročovat, uplatňovat ho na evropském a globálním tržišti kritické akademické moudrosti,“ zdůraznil profesor Hampl. (Celý projev)
U příležitosti slavnostního setkání členů akademické obce UK rektor Hampl navíc udělil Cenu Miloslava Petruska za prezentaci a Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.
Cenu za prezentaci pojmenovanou po náhle zesnulém sociologovi, někdejším děkanovi Fakulty sociálních věd a prorektorovi UK profesoru Miloslavu Petruskovi převzal kolektiv pracovníků Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK podílejících se na experimentu ATLAS v CERN, v čele s doc. RNDr. Rupertem Leitnerem, DrSc.
Pro Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin si přišel archeologický tým vedený prof. Mgr. Miroslavem Bártou, Ph.D., z Filozofické fakulty UK za tvůrčí rozvíjení multidisciplinárního výzkumu na české archeologické koncesi v Abúsíru a zejména za objev unikátního souboru soch vysokých hodnostářů z doby egyptské 5. dynastie.
Dalším oceněným se stal prof. RNDr. Vojtěch Jarošík, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK za významný přínos k rozvoji invazní biologie a pochopení zákonitostí biologických invazí a zejména za objevy vysvětlující příčiny úspěchu nepůvodních druhů a jejich dopadu na přírodní ekosystémy. Profesor Jarošík se však z vážných důvodů nemohl slavnosti zúčastnit.
Slavnostní shromáždění završil koncert a neformální setkání členů akademické obce v recepčních prostorách Karolina. Oslavy 665. výročí založení Univerzity Karlovy však budou pokračovat i o víkendu 6. a 7. dubna, kdy se otevřou historické prostory Karolina široké veřejnosti.
