Každý chce dnes žít zdravě, ale jen málokdo ví, jak na to. Přejídáme se, jíme nesprávně, naše strava je nevyvážená. Kdo chce mít v téhle věci jasno, či kdo by dokonce chtěl působit jako výživový poradce, tomu je určen obsažný kurz, který pořádá Fakulta tělesné výchovy a sportu UK a ve kterém přednášejí renomovaní odborníci.

Ve středu 10. dubna se Filozofická fakulta UK poprvé otevřela i nejmladší generaci. Zástupci vybraných oborů vyučovaných na fakultě přiblíží dětem v rámci projektu dětské univerzity předmět svého studia z poněkud jiného úhlu, než na jaký jsou zvyklé ze školních lavic.

Katedra hudební výchovy PedF UK v Praze se v posledních letech zaměřila na oboustranně užitečnou spolupráci s pedagogy ze škol všech stupňů. Velmi dobře se rozvíjí například spolupráce se soukromou ZUŠ Music Art řízenou Josefem Vondráčkem, která je od roku 2008 Fakultní školou PedF UK.

V pořadí už šestý ročník konference Škola jako místo setkávání pořádá v pátek 12. dubna katedra psychologie Filozofické fakulty UK. Letošní podtitul zní Každý jsme jiný a chce poukázat na fakt, že je zcela přirozené, že ve školách se pracuje odlišně s různými žáky.

„Referent končí návrhem, aby p. Beneš byl připuštěn k ostatním stádiím zkoušek doktorských,“ stojí v ručně psaném posudku, kterým roku 1909 profesor UK Tomáš Garrigue Masaryk vychválil disertační práci Edvarda Beneše. I tento dokument si mohli prohlédnout návštěvníci během dne otevřených dveří Karolina o víkendu 6. a 7. dubna.

Byla první na východ od Paříže i na sever od Alp. Na začátku dubna právě před 665 lety Karel IV. povýšil svým moudrým rozhodnutím Prahu na centrum vzdělanosti celé střední Evropy, když zde založil vysoké učení. Univerzita Karlova si tento památný moment hrdě připomněla na slavnostním shromáždění ve středu 3. dubna.

Na 130 tisíc map, 2000 atlasů a 60 glóbů. To je jen přibližný výčet dokumentů vzácné Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK, která se po tříleté rekonstrukci znovu otevírá veřejnosti.

V rámci multižánrového programu Švýcarské jaro, který zahrnuje řadu akcí přibližujících tuto zemi českým občanům, proběhne 18. března na půdě Filozofické fakulty UK diskuse na téma literární a jazykové rozmanitosti Švýcarska. Na specifičnosti švýcarské literatury jsme se ptali odborníka a spoluorganizátora debaty doc. PhDr. Milana Tvrdíka, CSc.

Dne 15. března 1883 schválilo vídeňské ministerstvo kultu a vyučování Františka Brábka za lektora maďarštiny na Filozofické fakultě pražské české univerzity. Od té doby můžeme napočítat kulatých 130 let, co je maďarština jako předmět výuky na naší univerzitě přítomná téměř kontinuálně.

Co dělají chobotnice, když je někdo vyplaší, a co se stane se čtverzubcem, když ho něco vyvede z míry? To vědí přece i malé děti. Tedy alespoň ty, které 19. března navštívily první workshop realizovaný v rámci vzdělávacího cyklu Věda ve filmu, kde se promítal film Hledá se Nemo a povídalo se o různé podmořské „havěti“.