• Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • Twitter
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  •  

Stoklasová: Lepší výkon podávám, když jedu pro někoho

úterý, 06 říjen 2020 09:51

Mistrovství Evropy ve veslování na trenažéru vyhrála i s odhozenými berlemi, a před pár dny se podruhé za sebou radovala z vítězství na Univerzitních osmách. Rozhovor s veslařkou Lucií Stoklasovou proběhl na dálku. Zrovna byla totiž v Českém ráji jako instruktorka na škole v přírodě, kde se starala dětem o program.

Lucie Stoklasová (vpravo)  s parťačkou Janou Remešovou.„Dobře se mi to hodí do praxe s dětmi,“ smála se studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu UK (FTVS).

Jak probíhá skládání programu na takovém dětském táboře?
Dopoledne připravujeme a odpoledne uskutečňujeme program. Ten se jmenuje Diamantová kočka a děti ji celých pět dní hledají. Dostávají indicie, „cestují“ na různé kontinenty, mají k tomu i zvukové stopy. Hodně běhají a spolupracují.

Lucie Stoklasová (vpravo) s parťačkou Janou Remešovou.

Vím, že to není vaše první zkušenost s dětskými tábory, navíc jste před pár dny jako „vzácný host“ navštívila i školní družinu na Pardubicku. Evidentně se pohybujete mezi dětmi ráda…
Moje bakalářské studium na FTVS bylo zaměřeno na základní školy, pohybové programy pro přípravky a podobně. Děti mě lákají tím, jak jsou čisté a plné energie. Jsou bezprostřední a práce s nimi je radost, i když náročná. Dělávala jsem i příměstské plavecké tábory, a přes zimu bývám instruktorkou v Peci pod Sněžkou, jezdím s dětmi i na lyžařské výcviky. Za tu moji snahu ostatním pomáhat asi může maminka, která je hodně sociálně založena a vede organizaci nevidomých a slabozrakých.

sportovci logo

A rodiče také byli těmi, kdo ve vás probudil lásku ke sportu?
Rodiče jsou oba sportovně založeni a já dostala tu nejlepší výchovu sportem. Odmala jsme jezdili na sportovní dovolené do hor, kde jsme se věnovali turistice, jezdili na kole, hráli volejbal, fotbal, petanque, ping-pong, kroket.. Zkrátka jsme měli takovou miniolympiádu každý rok.
Jsem jim za to opravdu vděčná. Mamka mě brala na plavání od batolete, a lyžovat jsem začala na přelomu dvou a tří let. Paradoxně jsem na kole jezdila ještě dřív než na lyžích.

Jakým sportům se rodiče věnovali?
Maminka hrála házenou a později i fotbal za Hradec Králové. Trénovat přestala, až když čekala brášku. A i taťka je všestranný rekreační sportovec, hrával hokej a fotbal, i když ne výkonnostně.

Vyjmenovala jste všechny možné sporty, ale veslování jsem nezaznamenal…
120893786 1056276934821690 5938927036960925841 nVšak já jsem také spíš původně atletka než veslařka (směje se). Tedy nejprve jsem dlouho závodně plavala. Přestala jsem, protože jsem nebyla úplně oslnivá plavkyně, a také proto, že se začaly předělávat lázně v Pardubicích a musela bych dojíždět do Chrudimi.

K atletice jsem se dostala ve třetí třídě, kdy mě vybrali reprezentovat školu na takzvané Kinderiádě, což byla celorepubliková atletická soutěž. A díky tomu jsem se rozhodla pro atletiku – sedmiboj a tyčku, takže vlastně skoro všechno. Nicméně s pravidelnými tréninky a přípravou jsem skončila v prvním ročníku na vysoké škole, i když jsem pak ještě dva roky závodila. Letos je to první sezóna, kdy jsem nejela ani na jedny atletické závody.

Teď jste ovšem úspěšná veslařka. Jak jste se dostala k tomuto sportu?
Z atletiky jsem byla docela dost přetrénovaná, a tak jsem si chtěla dát od pravidelného sportování pauzu. Jenže od dětství jsem fungovala v nějakém režimu a najednou jsem měla v životě prázdno. Takže jsem nějaké trénování vlastně zase potřebovala. A můj bývalý přítel byl veslař. Tak jsem to zkusila a vydržela u toho.

A vyplatilo se. Letos jste byla podruhé v řadě ve vítězném týmu na Univerzitních osmách.
Je to tak, ale to se stalo spíše tak nějak omylem (usmívá se). Minulý rok některé holky nemohly a letos zase mnoha veslařkám znemožnil účast covid-19. Navíc na UK studuje, dá se říci, veslařská špička, a i když letos nemohla startovat „áčková“ loď, zvítězily jsme suverénně stylem start-cíl.

RV1 3291

Osmy jste vyhrála v pátek a v dalších dvou dnech jste ještě závodila na Primátorkách, kde jste v dresu ČVK Pardubice nakonec skončily druhé. Kterého výsledku si ceníte víc?
Obojí bylo krásné svezení, ale klub je klub. Letos bylo kvůli koronavirovým opatřením povoleno složit posádku z více klubů a ve vítězné posádce se tak setkaly reprezentantky, mistryně světa, Evropy a podobně. Zatímco my jsme složily jako klub čistou osmu jen z pardubických holek. Takže se dá říct, že jsme byly v letošním ročníku Primátorek první čistá osma.

Co prozatím považujete za svůj největší veslařský úspěch?
Na nedávném mistrovství ČR v Račicích jsme si s parťačkou Janou Remešovou dojely pro první místo v lehkém dvojskifu žen a pro druhé místo v dvojce bez kormidelníka. Tam jsme soupeřily s holkami o hlavu vyššími, než jsme my. Na mezinárodní závody jsme se ještě nepodívaly, přece jen oproti ostatním veslujeme kratičkou dobu.

duo
 
Veslujete vždy s někým, nikdy vás nelákalo veslovat single?
Ani ne. Celý život jsem individualista a jediné, co mi chybělo ve sportovní kariéře, byl týmový sport. Lépe se mi podává výkon, když jedu pro někoho. A hrozně mi pomáhá, když jedu v posádce, a to i když jsem štrokem (prvním, kdo udává tempo - pozn. redakce).

V jedné disciplíně však přece jen veslujete sama – na trenažéru jste dokonce mistryní Evropy!
Veslovat na trenažéru nebo na vodě je jako běžet venku a na páse. Je to téměř stejný pohyb, ale zároveň je to rozdílné. Především v technice. Na vodě je důležité tu vodu cítit a využít ji k tempu. Na trenažéru je to čistě o tom momentálním výkonu v tempu. Jedno tempo je jako druhé - jako přes kopírák -, žádné vnější podmínky, které ovlivňují celkový výkon.

Na ME v Praze jste na trenažéru vyhrála závod ve sprintu na 500 metrů. A to i přesto, že jste měla zdravotní potíže! 
120845075 1694556090709159 8424242122115527178 nTo je pravda. Měla jsem v úterý běžet na halovém akademickém mistrovství republiky v atletice štafetu, jenže při posledním rychlostním tréninku jsem si poranila sval zadní strany stehenní a dostala berle.

Vy jste dorazila k závodu o berlích, a přesto jste všechny porazila?
Naštěstí k veslování potřebujete přední stranu stehenní, takže se to odjet dalo (smích). Ale bylo to výživné - hubla jsem na váhovku, do toho berle a poslední týden semestru ve škole zakončený mistrovstvím Evropy - to byla vážně pecka.

Jak jste na tom vlastně se studiem na FTVS?
Tuhle fakultu jsem si vybrala, protože se od dětství věnuji sportu a vždy bylo mým snem studovat sportovní školu. Takže jsem dokončila bakalářské studium oboru Tělovýchova a sport se specializací atletika a nyní jsem v prvním ročníku navazujícího magisterského studia Učitelství tělesné výchovy pro střední školy. Takže teoreticky moje východisko pro budoucí povolání je učitelka tělesné výchovy nebo trenérka.

 Lucie Stoklasová
Studentka UK FTVS, v prvním ročníku magisterského studia Učitelství pro SŠ. Během atletické kariéry se věnovala sedmiboji, nyní se prosazuje jako nadějná veslařka. Z MČR 2020 má zlatou medaili v lehkém dvojskifu žen a stříbrnou v dvojce bez kormidelníka (vždy s Janou Remešovou). Dvakrát (2019 a 2020) byla ve vítěném týmu Univerzitních osem. Je mistryní Evropy ve veslování na trenažéru ve sprintu na 500 metrů.
Autor:
Foto: René Volfík, archiv L. Stoklasové

Fotogalerie

Sdílejte článek: