Vyplatí se vrátit do práce na částečný úvazek během rodičovské dovolené? Proč nemohou lidé pobírající mateřskou pokračovat ve své profesi a jaké neviditelné nerovnosti se skrývají uvnitř českých domácností? Odpovědi na tyto otázky hledá doktorandka Právnické fakulty UK Sára Derková.
Hlavními pečujícími o děti do tří let věku jsou dnes v České republice v drtivé většině ženy. Ukazují to data, která shromažďuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Sára Derková se vedle této analýzy podívala také na report, který publikovala platforma Mumdoo v roce 2024 a který říká, že devět z deseti pečujících rodičů dětí do čtyř let věku si přeje pracovat, ale jen každý druhý tak skutečně činí. Sára Derková, která se už jako magisterská studentka zabývala daňovým právem ČR, se při pohledu na tyto údaje začala ptát, čím to je a zda se ženám při stávajícím nastavení vůbec vyplatí pracovat.
A tak začala počítat. „Vycházela jsem z mediánových mezd v krajích. Do výpočtů jsem zahrnula náklady na školky a dětské skupiny, protože péči je potřeba zajistit v době, kdy hlavní pečující osoba pracuje. Dále jsem započítala klasické zdanění, odvody a také fakt, že rodina přijde o slevu, kterou může uplatnit manžel na vyživovanou manželku. To je důležité, protože když žena vydělává mediánovou mzdu na částečný úvazek (zhruba 17 000 korun měsíčně), tak poměrná část slevy (zhruba 2 000 korun měsíčně), o kterou tím rodinný rozpočet přijde, není zanedbatelná,“ vysvětlila doktorandka.
Výsledky analýzy publikovala letos v únoru v časopise International Journal of Law, Policy and the Family, který vydává Oxford University Press. Pro Českou republiku nejsou příliš lichotivé. Ukazují, že stát dřívější návrat žen na trh práce v podstatě nepodporuje. Polovina příjmu, který si žena vydělá při práci na částečný úvazek, totiž zmizí v nákladech na péči, daních a ztrátě daňových zvýhodnění.
Tratí rodiny, trh práce i stát
Dlouhá rodičovská dovolená přitom vede k dlouhodobému snížení příjmů domácnosti a zvyšuje riziko chudoby žen. Tratí tím také pracovní trh, který přichází o perspektivní pracovní sílu, a ochuzuje se tím i stát samotný. „V krátkodobém horizontu stát přichází o potenciální daňové příjmy, které by jinak mohly být generovány, kdyby se ženy znovu zapojily do pracovního procesu, a to i na částečný úvazek. Zároveň veřejné finance nesou břemeno sociálních dávek přidělených domácnostem s nízkými příjmy,“ vyjmenovává autorka ve svém článku problémy současného nastavení.
A jak z toho ven? Doktorandka navrhuje cílené snížení povinných příspěvků na sociální a zdravotní pojištění u částečných úvazků nebo zvýšení dotací pro zařízení péče o nejmenší děti.
Nerovnosti v domácnostech
O znevýhodnění, která může potenciálně vytvářet daňový systém státu, se Sára Derková zajímá už od magisterského studia práv. Jako talentovanou studentku ji na sklonku jejího studia oslovil vedoucí Katedry finančního práva a finanční vědy a současně také děkan PF UK profesor Radim Boháč, aby pokračovala i ve studiu doktorském. A Sára Derková souhlasila. Jako téma svého výzkumu si zvolila genderové aspekty daňové soustavy České republiky. Nedávno její projekt podpořila také Grantová agentura UK.
„Chtěla bych se zaměřit na nerovnosti uvnitř domácností. Manželé sice zpravidla mají společné jmění, ale ne všichni z nich pak mají skutečně přístup ke všem financím. Ne všechny páry jsou navíc sezdané. Zajímá mě, jestli daňové výhody, které může čerpat jen jeden z páru, nezvyšují jeho disponibilní příjem a jestli se pay gap neprohlubuje ještě tím, že někdo má příjem fakticky méně zdaněný,“ vysvětlila.
Díky získání univerzitního grantu bude moci doktorandka pro sběr dat využít služeb některé ze sociologických agentur. „Zajímají mě daňové slevy a dávky, které pobírají rodiny starající se o dítě starší tří let. Budu sledovat, kdo tyto výhody čerpá, jestli páry hospodaří společně, nebo peníze putují na účet jen jednoho z dvojice, který má pak větší disponibilní příjem, a jestli se tím neprohlubují nerovnosti,“ vysvětlila a doplnila, „zkoumat budu různé trendy, a to, jak je to u rodin s vyššími nebo naopak nižšími příjmy, i jaké jsou rozdíly napříč republikou. Chtěla bych sledovat také tendence v hospodaření. Zajímá mě například, kdo spíše uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, zda muži, nebo ženy. Zaměřím se na odpočty úroků na hypotéku a kdo nakonec dostane daňovou vratku. Zohledním i sociální dávky, které tvoří důležitou část rodinného rozpočtu.“
Diskriminace a mateřská dávka
Při hledání výzkumných témat doktorandka čerpá i z vlastních zkušeností, před půl rokem se jí totiž narodil první syn. Původně byli s manželem dohodnutí, že se brzy po šestinedělí vrátí na částečný úvazek na městský soud, kde až do nástupu na mateřskou dovolenou pracovala jako asistentka soudce. Čerpání mateřské dávky v Česku je však podmíněné tím, že žadatelky a žadatelé nebudou pokračovat v práci, ze které odváděli pojistné.
„Přišlo mi nesmyslné, že bych měla přerušit svou práci, když můžu bez finančního limitu dělat práci jakoukoli jinou. Z toho vznikl můj další článek, který je teď v recenzním řízení v časopise Právník. Položila jsem si otázku, jestli není diskriminační, že mateřskou dávku může pobírat jen ten, kdo vykonává jinou práci (třeba i na plný úvazek, takže má dávku i plný plat), ale nemůže ji pobírat člověk ani na částečný úvazek ve své původní profesi, když například na poloviční úvazek si člověk vydělá méně, než kdyby čerpal jen dávku. Zkoumala jsem to ve světle judikatury Ústavního soudu a můj závěr je, že je takové rozlišování mezi pojištěnci diskriminační, neboť pro něj není žádný racionální důvod,“ upozornila doktorandka.
I když chce kvůli kariérnímu rozvoji a nadcházející justiční zkoušce, na kterou se připravuje a ke které potřebuje mít i praxi, pokračovat v práci u soudu, také kvůli podmínkám mateřské dávky zatím návrat do zaměstnání odložila na neurčito. Svou roli v tom hraje také náročnost prvních měsíců mateřství. Zaměřuje se proto nyní vedle své rodiny hlavně na doktorské studium, které jí nabízí tolik potřebnou flexibilitu.
| JUDr. Sára Derková, LL.M. Eur |
| Absolventka Právnické fakulty UK. Věnuje se daňovému a finančnímu právu. Na PF UK pracuje na dizertaci Genderové aspekty daňové soustavy ČR. Aktivně působila ve vedení studentského právního spolku Prager Deutscher Klub. V současnosti je na mateřské dovolené s půlročním synem. |
