Student 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Klembara měl příležitost během klinické části studia absolvovat stáž na Blízkém východě. O zkušenosti se zdravotnictvím v Sultanátu Omán se podělil v následujícím textu.
Nemocnice sultána Kábúse, kterou jsem si pro svou stáž vybral, se nachází v hlavním městě Maskatu a je hlavním a největším poskytovatelem zdravotní péče v zemi. Nabízí široké množství specializovaných výkonu a také hraje klíčovou roli ve výuce medicíny. Úroveň zdravotnictví v Ománu je vysoká a neustále se zvyšuje také díky značným finančním možnostem.
V posledních letech systém zdravotnictví prošel rapidní proměnou souběžně se zvyšující se životní úrovní a finančním zázemím sultanátu. Od roku 1990 do roku 2013 se povedlo snížit úmrtnost dětí do pěti let o 72 procenta na jednu z nejlepších hodnot v regionu Blízkého východu. Světová zdravotnická organizace navíc v roce 2012 zařadila Omán mezi světovou špičku deseti zemí s nejlepším zdravotnickým systémem.
Rozdělené čekárny, místnosti pro modlitby
Omán je muslimskou zemí se čtyřmi miliony obyvatel ležící v cípu arabského poloostrova na blízkém východě těžící z bohatých zásob ropy a zemního plynu. Finanční situace sultanátu se za dobu již uplynulé 50leté vlády všeobecně oblíbeného sultána Kábúse velmi zlepšila. Překotný vývoj v mnoha oblastech, včetně zdravotnictví, tak zajistil lepší životní úroveň populace velmi rychle v řádu jedné generace. To se odráží také na způsobu financování zdravotního systému. Obyvatelé sultanátu mají veškerou zdravotní péči ve veřejných nemocnicích bezplatnou.
Financování zdravotnictví zároveň není založeno na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Vedle veřejného sektoru zde existuje také systém soukromé zdravotnické péče hrazené pacienty. Zdravotnická dostupnost je zajištěna zejména ve velkých městech a problémem zůstávají odlehlé oblasti, zejména ve vnitrozemí. Vedle odlehlých oblastí je hlavní výzvou nedostatek kvalifikovaného personálu v menších nemocnicích, který je z části nahrazován zahraničními lékaři.
Vybavení nemocnic, zejména ve velkých městech, bývá nadstandartní a dlouhé lhůty při čekání na zobrazovací metody typu magnetické rezonance nejsou obvyklé. Vybavenost nemocnice se netýkala pouze zobrazovacích metod. Na každém pokoji byl k dispozici korán a v areálu nemocnice množství místností pro modlitby, oddělených pro muže a ženy. Také veškeré čekárny napříč nemocnicí byly rozdělené na mužské a ženské, přestože ženy chodily do nemocnice, zejména do ambulancí, výhradně v doprovodu svých mužů.
Trend atestací v západních zemích ustává
Pracovní týden začínal v Ománu, stejně jako i v jiných arabských zemích, v neděli a končil čtvrtkem. Na chirurgické klinice začínaly dny ranním hlášením. Souhrn všech příjmů a plánované operace byly prezentovány každé ráno mladými lékaři. V dozoru starších lékařů pak byla klinika rozdělena do menších týmů, které tvořili – dětští chirurgové, břišní chirurgové, kardiovaskulární chirurgové a traumatologický tým.
Traumatologie je v Ománu podobně jako v řadě nemocnic v USA součástí všeobecné chirurgie. Právě Spojené státy a Kanada se staly místem atestace většiny doktorů. Atestovaní lékaři v západních zemích se pak stali zdrojem vzdělání pro dnešní generaci lékařů. Trend atestací v západních zemích proto ustává a většina mladých lékařů nyní již atestuje v Ománu na certifikovaných odděleních univerzitních nemocnic. Odpovídá tomu i styl výuky a její náplň vytvořená po vzoru amerických škol. Do výuky je zahrnuto množství doporučení pro dané případy a stejně tak je vyhrazen velký prostor pro studium jednotlivých případů – „case studies“.
Veškerá komunikace mezi všemi zaměstnanci nemocnice probíhala v angličtině. Řada zahraničních lékařů místní arabský jazyk ani neovládala. Po ranním hlášení se týmy odebraly ke svým vizitám, případně na operační sály, jež byly rozděleny do jednotlivých dnů pro každý z chirurgických týmů.
Tým zdravotnického personálu nemocnice, včetně lékařů, sester a sanitářů, byl velmi různorodý. Stabilitu nemocnice zajišťovali zaměstnanci z mnoha zemí, jakými jsou například Spojené arabské emiráty, Egypt, Sýrie, Indie a také USA a EU. Finanční odměňování lékařů je založeno na více faktorech. Jedním z nich jsou například zkušenosti a praxe lékaře, ale také národnost. Na základě ní jsou zaměstnanci rozdělení do platových tříd. Největší mzdy připadají lékařům z USA a EU, nejnižší pak lékařům z Indie a Pákistánu. Přesto jsou obecně platy lékařů srovnatelné s úrovní platů v západní Evropě.
Více času na pacienty
Při porovnávání pracovních podmínek v EU a na Blízkém východě je třeba zohlednit vedle finančního odměňování také pracovní náplň, respektive množství práce. Ve srovnání s počty pacientů na lékaře a množstvím administrativní i klinické práce v evropských zemích je situace na blízkém východě výrazně klidnější. Lékaři mají při své práci na pacienta v ambulancích i na vizitách více času.
Vedle odběru anamnézy a fyzikálního vyšetření, které bylo v mnoha případech z náboženských důvodů velmi omezené, se lékaři častěji věnovali rozhovorům s pacientem. Ománci jsou velmi nábožensky založeni a množství medikace a léčebných výkonů nejsou v souladu s jejich založením. Velmi častým jevem je tak odmítání léčebných výkonů a medikace, případně oddalování operací a rušení domluvených termínů. Lékaři se v takovýchto případech snaží s pacienty trpělivě komunikovat.
Porovnávat náplň práce lze také na úrovni zdravotních sester. Velkou většinu tvořily zdravotní sestry z Indie. V porovnání s českým systémem mají tamější zdravotní sestry více administrativní práce a méně praktických pravomocí k zdravotnickým výkonům, které mnohdy vykonávají pouze lékaři. Další zdravotnický personál včetně ošetřovatelů a sanitářů má velmi limitovanou pravomoc.
Cukrovka na vzestupu
Globální nárust pacientů s cukrovkou se týká také Ománu, a jedná se tak o jednu z dalších výzev, které ománské zdravotnictví musí čelit. Některé zdroje uvádějí procento obézních pacientů v populaci na 27,9 % (země EU se pohybují v rozmezí 16–25 %). Vzrůstající hodnoty mohou souviset s životním stylem a stravou. Ománci si rádi užívají cesty autem. Není zvykem chodit pěšky, a to i krátké vzdálenosti.
Problémem není pouze počasí, a tedy velmi vysoké letní teploty, ale také chybějící infrastruktura pro pěší, případně cyklisty. Jediná místa, kde se Ománci podle svých slov prochází, jsou pláže po západu Slunce a nákupní centra, kterých je opravdu dost. Narůstající počet pacientů s diabetem se týká také okolních zemí Blízkého východu, jakými jsou například Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty, kde se tohle číslo může pohybovat kolem 30 %.
K dalším častým zdravotním problémům se řadily dědičné genetické vady. Jedním z nejčastějších diagnóz je srpkovitá anémie, jejíž prevalence je v Ománu 0,2–0,3 % obyvatel ve srovnání s průměrem EU 0,05–0,1 %. K takto vysokým číslům přispívají mimo jiné také časté sňatky mezi příbuznými. Odpadají však veškeré komplikace spojené s konzumací alkoholu, která je v Ománu pro místní muslimskou komunitu přísně zakázána.
Ománské datle et velbloudí steak
Klinická stáž v zahraničí předčila má očekávání a naplnila veškeré cíle. Měl jsem příležitost působit na kvalifikovaném pracovišti v prostředí s odlišnou kulturní a zdravotnickou praxí. Velmi inspirativní bylo pozorovat rozdíly ve zdravotnických systémech a naučit se přizpůsobovat individuálním potřebám pacientů. Zároveň jsem byl po celou dobu své stáže součástí velké skupiny dalších studentů medicíny. Setkával jsem se se studenty z Kanady, Malajsie, Evropy nebo také Kataru.
V průběhu stáže jsme měli možnost procestovat sultanát a navštívit vše, co nabízí – pouště, vádí, moře, vysoké hory, poutní místa i historická města. Rád bych doporučil místa, která rozhodně stojí za navštívení – pouštní město Nazvá, horskou oblast ad-Dáchilíja, ostrovy al-Dimaníjat a množství pláží Ománu, od Maskatu po Salálu. A k tomu bych už jen předepsal: Rp. Ománské datle et velbloudí steak, D. S. 2× denně!
Článek původně vyšel v magazínu 1. lékařské fakulty UK: www.jednicka-aktualne.cz
