Ukládání informací do dlouhodobé paměti se bez pořádného spánku neobejde. Studie prokazují, že po probdělé noci nad učením podáte u zkoušek rozhodně horší výkon, než když se v noci dobře vyspíte, upozorňují odborníci z 1. LF UK. Takže nezapomeňte včas zaklapnout skripta a hurá do peřin, protože nedostatek spánku se u zkoušky, na přednáškách a seminářích zamaskovat nedá.
Spánek je důležitý pro paměťové stopy, a pokud nespíme, narušujeme ukládání vědomostí. „Dříve se myslelo, že tento proces probíhá pouze během REM spánku, ale novější studie prokázaly, že musí proběhnout celý spánkový cyklus, aby došlo k reverberačním okruhům a událost se správně uložila,“ objasňuje přední česká odbornice na spánek profesorka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty UK.
Samozřejmě že výkonnost a schopnost lépe si zapamatovat v určitou denní dobu záleží na tom, zda jsme spíše typ ranní ptáče nebo večerní sova. Podle profesorky Nevšímalové je tato skutečnost naprogramována i naší genetickou výbavou. „Je řada genů, které ovlivňují potřebu délky spánku, jeho načasování i potřebu denního spánku,“ vysvětluje.
Jako optimální délka vychází z provedených studií sedm až osm hodin spánku denně. Kdo naopak spí pravidelně kratší dobu než šest hodin anebo více než devět, se vystavuje nebezpečí vzniku kardiovaskulárních nebo kognitivních poruch a zvyšuje i riziko nádorových onemocnění. Studie také prokázaly, že u žen existuje souvislost mezi délkou spánku a obvodem pasu – mírou centrální obezity.
Klimbání na přednáškách neskryjete
Po obědě, kdy podle cirkadiální křivky je tendence usnout větší, se výuka potýká s menší schopností studentů odolávat spánku. Řídit se starým německým příslovím „Po jídle odpočívej, nebo tisíc kroků odpočítej“ je z hlediska požadavků dnešní dynamické doby možné jen o víkendu.
Nedostatek spánku se na přednáškách a seminářích ovšem zamaskovat nedá. Přednášející si, stejně jako sofistikované programy pro sledování řidičů kamionů, všimnou ochabujících rysů tváře a poklesnutí spodní čelisti. Jedině ti, kdo mají schopnost v povrchním spánku mít vrásku na čele a nezavřít oči, mohou zmást pedagogy.
„Výjimečně přijde spavost jako blesk z čistého nebe. Jako odborník na nadměrnou spavost si myslím, že kdo usíná na přednášce, měl krátkou noc předtím,“ dodává profesor Karel Šonka z 1. lékařské fakulty a studentům radí během pauzy zavřít oči a zkusit chvíli relaxovat.
I chrápání se dá léčit
Odborníci na spánek upozorňují, že kromě délky spánku musíme dbát i na jeho kvalitu. Pokud se v noci často probouzíme, vyplavují se stresové hormony, především kortizol. Fragmentace spánku zvyšuje procento bdělosti, a dochází ke změnám efektivity spánku. Pokud váš spolubydlící chrápe a nechce se léčit, pak už zbývá jen použít špunty do uší anebo se přestěhovat do jiného pokoje.
|
15. březen letošního roku je vyhlášen Světovým dnem spánku pod sloganem „Zdravý spánek – kvalitní stáří“. Vzhledem k tomu, že spánek má klíčovou úlohu pro naše duševní i fyzické zdraví, pořádá 1. lékařská fakulta UK k příležitosti Světového dne spánku i Evropského dne narkolepsie ve středu 13. března 2013 seminář v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. |
