• Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • RSS
  • EN
  •  

Web Univerzity Karlovy

Magazín Univerzity Karlovy

  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • EN
  •  
  •  
  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

logo karlova univerzita

Magazín Univerzity Karlovy

  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • RSS
  • EN
  •  

Magazín Univerzity Karlovy

Rubriky

  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

Žánry

  • Audio
  • Video
  • Galerie
  • Rozhovor
  • Reportáž
  • Komentář
  • Analýza

Témata

  • UK inspiruje
  • Rovné příležitosti
  • AI univerzita
  • Humans of
  • Sportovci UK
  1. Úvod
  2. Rubriky
  3. Věda
  4. Co dělat, když se naše pokožka „necítí ve své kůži“?

Co dělat, když se naše pokožka „necítí ve své kůži“?

pátek, 17. dubna 2020 11:08

Zřejmě nic necharakterizuje naši současnost víc než rouška na obličeji a v ruce antibakteriální gel. Dermatolog, profesor Petr Arenberger, kterého iForum požádalo o rozhovor, radí, jak se postarat o naši pokožku, když se „necítí ve své kůži“.

_prof_arenberger_300_450

Projevuje se virus, který vyvolává COVID-19, bezprostředně i na lidské pokožce?

Nový typ koronaviru je primárně respiračním virem, přenáší se převážně přes sliznice. Přenosy viru přes pokožku zatím nejsou v literatuře popsány, ale můžeme spekulovat, zda při přítomnosti odřenin, trhlin a jiných poškození kůže se může virus do kůže dostat podobně jako jiné, např. oparové viry.

Mezi kožními projevy se ale někdy uvádí vznik kopřivky nebo puchýřků jako u planých neštovic, které mohou být takovým počátečním příznakem COVID-19. Říká se, že kůže je zrcadlem vnitřních chorob, a tohle je jeden z takových příkladů.

V souvislosti s nebývalým nárůstem používání dezinfekčních prostředků je pokožka našich rukou dnes vystavována extrémnímu celodennímu odmašťování. Navíc na ni působí různé „přísady“, které možná mění přirozené prostředí na/v pokožce.

_ruka1_kruh_250_250Ano, v tom máte pravdu. Zvýšené mytí rukou a používání dezinfekce, ke kterému teď populaci nabádáme, vede k narušení ochranného pláště kůže. Ten se totiž primárně skládá zejména z tuků, a ty si právě detergenty a saponáty odmašťujeme a děláme tak kůži zranitelnější. Zdravá pokožka vydrží zhruba deset mytí rukou denně. Vše, co je navíc, jí činí potíže a zejména citlivá kůže pak může trpět.

Jak vlastně naše pokožka dezinfekci „přijímá“?

Většina dezinfekčních prostředků obsahuje vyšší koncentraci alkoholu. Ten je v takové formě vůči viru i kůži agresivní. Je pak vysušená, popraskaná, červená a začíná „zlobit“ – pne, svědí, hrubne. Tento dyskomfort odpovídá přesně rčení „nejsem ve své kůži“. Odborně tomu říkáme dermatitida z opotřebení.

_ruka2_kruh_250_250Lidé s citlivou kůží nezřídka začali trpět vyrážkami a ekzémy. Dá se tomu zabránit?

V necovidové době bych pacientovi s rozjetým ekzémem na rukou doporučil snížit intenzitu mytí rukou a nepoužívat mýdla. To dnes nemůžu. Pacientům v současnosti tedy radím, aby kůži po každém umytí hydratovali speciálním krémem na ruce. Opatrně také vybíráme mýdla, ta moderní už mají i hydratační složku v sobě ve formě zvláčňujících olejů. Večer bychom měli sáhnout po mastnějším krému na bázi vazelíny, který zabrání odpařování vody z kůže a umožní tím hloubkovou hydrataci. Pokud si ruce z důvodu zaměstnání musím mýt opravdu často, protože se mi opakovaně zašpiní, je lepší používat ochranné rukavice. I to může mít ale svoje nevýhody, např. alergie na latex nebo zvýšené pocení rukou.

Můžete doporučit „dokonalou“ péči o naše ruce (a možná celé tělo)?

Univerzální recept neexistuje. Péči bychom měli vždy přizpůsobit typu pokožky. Pokud se ale dnes bavíme zejména o vysušených rukou z důvodu dezinfekce, volil bych krémy s chytrými molekulami, jako je urea nebo glycerin. Dokážou lépe upevnit vodu v kůži, zvláčňují povrch a obnovují normální funkci ochranné bariéry kůže.

Pokud si už vůbec nevíte rady s kožními problémy, je možné využít i telemedicíny, tedy zaslání fotky e-mailem nebo telefonickou konzultaci s dermatologem. Prakticky každé dermatologické zařízení takto funguje a docela se nám daří pacientům pomáhat.

_pavla_320_320Řada lidí si stěžuje na problematickou kůži pod rouškou či respirátorem a otlaky na obličeji. Co s tím?

I „roušková dermatitida“ je dnes novým problémem. Roušku nebo respirátor nosíme několik hodin denně a nejsme na to zvyklí. Zapocení, zapaření nebo tlak může na kůži vyvolat dermatitidu – vyrážku, zhoršit již stávající obtíže, jako je ekzém, akné nebo růžovka.

Je důležité roušku v pravidelných intervalech sundávat, obličej umýt, důkladně vysušit, hydratovat a nasadit roušku novou. Pokud nás potrápí mokvající pupínky nebo začervenání pokožky, doporučuji doma aplikovat vysýchavé obklady např. z Jarischova roztoku nebo micelární vody a využívat pečující lehké obličejové krémy. Na otlaky např. na kořeni nosu poradím hydrokoloidní náplast, kterou známe např. z ošetřování otlaků na nohou.

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA – přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Stál u zrodu české preventivní akce Stan proti melanomu (vyšetřovací a edukační projekt, který je součástí celoevropské kampaně dermatologů; upozorňuje na rizika spojená se slunečním zářením, apeluje na důslednou prevenci výskytu rakoviny kůže).

Napsal(a):
Marcela Uhlíková
Foto: Shutterstock, Petr Arenberger
  • Petr Arenberger

Fotogalerie

Sdílejte článek:

Bluesky
Vědavýzkum.cz
UNICEF Česká republika
Vesmír.cz
Česká televize
ČTK
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Finmag
Novinářský inkubátor
Universitas - magazín vysokých škol
Lidové noviny
Czexpats in Science
›
‹
Magazín Univerzity Karlovy

E-mail: forum@cuni.cz

Tel.: +420 224 491 248

Ovocný trh 3–5, 116 36 Praha 1

  • Kontakty / Redakce
  • Pokyny pro autory

Rubriky

  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

Žánry

  • Audio
  • Video
  • Galerie
  • Rozhovor
  • Reportáž
  • Komentář
  • Analýza

Témata

  • UK inspiruje
  • Rovné příležitosti
  • AI univerzita
  • Humans of
  • Sportovci UK

ISSN 1214-5726 (tištěná verze ISSN 1211-1724) Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
©2012–2026 Univerzita Karlova / webdesign Agionet s.r.o.