Články dle značky: FF

Univerzita Karlova u příležitosti 673. výročí svého založení a oslav Dne vzdělanosti zveřejnila letošní laureáty prestižní výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae. S oceněním, které je udělováno od roku 2017, se pojí příspěvek milionu korun na výzkum.

S filozofem Miroslavem Petříčkem, čerstvým nositelem zlaté medaile Univerzity Karlovy, interview o tom, jaké dárky mu nemá cenu nosit, o bahnění se na sociálních sítích i o tom, pro koho píše. Jedna nová kniha vznikla i přímo pro něj - k jeho sedmdesátinám.

Týden mozku je festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Letos probíhá celý online.

Knížky nadále vycházejí - koronaviru navzdory. Vydavatelství Filozofické fakulty UK připravilo v krátké době po sobě šest knižních novinek, které stojí za přečtení. Vyniká mezi nimi kniha Věk Sturlungů nebo práce věnovaná orientalistovi Rudolfu Dvořákovi.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

Ani v době, kdy Česko dusí koronavirová epidemie, nezapomněla Univerzita Karlova na osobnost Jana Palacha a jeho mimořádnou oběť. Někdejšího studenta uctila nejen Filozofická fakulta UK, zástupci vedení univerzity i studentů, ale symbolicky celá akademická obec.

Po téměř čtyřech desítkách let se Nakladatelství Karolinum rozhodlo vydat znovu jedno ze zásadních děl o české secesi. Při jeho revizi profesor Petr Wittlich zjistil, že práce textově obstojí i dnes, takže změna spočívá zejména v atraktivnějším grafickém zpracování a větším počtu reprodukcí.

Od loňského března, prakticky ihned poté, co Česko prvně „ošlehla“ bující pandemie, vytváří Kateřina Holubová z FF UK užitečnou podporu pro neslyšící studenty. Před pár dny dostala cenu ministra školství pro vynikající studenty a absolventy.

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Nápad šít transparentní roušky uzrál v hlavě 22leté Kristýny Šimralové ještě před pandemií. Impulzem se prý studentce komunikace neslyšících na FF UK stala debata ve výuce, že neslyšící mohou být, čímkoliv si přejí – a že všechny bariéry jsou překonatelné.

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.

Navzdory epidemii vychází spousta skvělých knih, byť lidem chybí čirá radost z objevování knih přímo v knihkupectvích. Redakce magazínu Forum si některé přesto osahala, přečetla a nabízí stručný výběr těch, jež mají otisk Univerzity Karlovy.

Jmenoval se Alois Richard Nykl a stihl za svůj život (1885-1958) tolik věcí, že by se možná divil i legendární Jára Cimrman... Vědci z FF UK, arabista Josef Ženka a amerikanistka Markéta Křížová, o jeho osudech vydali v krátkém sledu hned tři knihy.

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil v norském Bergenu. Na tamní univerzitě řešil od roku 2018 výzkumný záměr, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské. Zkoumá skandinávské mýty.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.