Články dle značky: FF

Po téměř čtyřech desítkách let se Nakladatelství Karolinum rozhodlo vydat znovu jedno ze zásadních děl o české secesi. Při jeho revizi profesor Petr Wittlich zjistil, že práce textově obstojí i dnes, takže změna spočívá zejména v atraktivnějším grafickém zpracování a větším počtu reprodukcí.

Od loňského března, prakticky ihned poté, co Česko prvně „ošlehla“ bující pandemie, vytváří Kateřina Holubová z FF UK užitečnou podporu pro neslyšící studenty. Před pár dny dostala cenu ministra školství pro vynikající studenty a absolventy.

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Nápad šít transparentní roušky uzrál v hlavě 22leté Kristýny Šimralové ještě před pandemií. Impulzem se prý studentce komunikace neslyšících na FF UK stala debata ve výuce, že neslyšící mohou být, čímkoliv si přejí – a že všechny bariéry jsou překonatelné.

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.

Navzdory epidemii vychází spousta skvělých knih, byť lidem chybí čirá radost z objevování knih přímo v knihkupectvích. Redakce magazínu Forum si některé přesto osahala, přečetla a nabízí stručný výběr těch, jež mají otisk Univerzity Karlovy.

Jmenoval se Alois Richard Nykl a stihl za svůj život (1885-1958) tolik věcí, že by se možná divil i legendární Jára Cimrman... Vědci z FF UK, arabista Josef Ženka a amerikanistka Markéta Křížová, o jeho osudech vydali v krátkém sledu hned tři knihy.

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil v norském Bergenu. Na tamní univerzitě řešil od roku 2018 výzkumný záměr, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské. Zkoumá skandinávské mýty.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

„Pokud je to možné, vysvětluji lidem, že mou prací není překládat slova, nýbrž situace. Překládat kulturu, přesazovat rostlinku i se substrátem,“ říká překladatel Viktor Janiš, jenž studoval na FSV UK i FF UK.

„O ničem s vámi nebudu mluvit raději než o běhání,“ komentuje svou vášeň pedagog a archeolog Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Během deseti dnů dokáže zvládnout tři závody – na pět, padesát a sto kilometrů. Mezitím střídá běh, kolo a plavání. 

V Národním muzeu budou od 31. srpna do 7. února 2021 na výstavě Sluneční králové k vidění desítky starověkých artefaktů. Vědci Univerzity Karlovy z nich vybrali 10 výjimečných exponátů, jejichž snímky s odbornými komentáři poskytli magazínu Forum.

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.

„K prezentaci školy využíváme všechny on-line nástroje,“ říká Hana Bednářová, která na tradiční a prestižní fakultě vede oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů.

Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK.