Články dle značky: FF

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (AAAS), jež existuje od roku 1780, jej nově přijala se čtyřicítkou zahraničních členů. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni za přínos k rozvoji vědy a poznání světa,“ říká Bárta.

Verše plné smutku, fantastika, komiksové stripy, překlad skotských slangů, uchopení literatury v socialismu i cesta světem rozličných kultur. Tak by se dala popsat pestrost titulů s cenami Magnesia Litera, pod nimiž jsou podepsáni autoři se vztahem k Univerzitě Karlově.

„Měli bychom přestat Turecko jen kritizovat, ale snažit se ho pochopit. Erdoğan je populista a autokrat, ale také člověk, který zemi vytáhl z vleklé ekonomické krize a nejspíš má právo být z chování Západu zklamaný,“ říká Karolína Lahučká, doktorandka z Filozofické fakulty UK. 

Na řeholnice internované v padesátých letech do vesničky Bílá Voda, se mělo zapomenout. Jejich příběh však nezmizel; v oceňovaném románu jej oživila prozaička Kateřina Tučková, jež získala doktorát z dějin umění na Filozofické fakultě UK.

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Studio Charles Games spustilo edukativní hru Beecarbonize. Historické zápletky vystřídalo aktuální téma – klimatická krize. „Prostřednictvím hry zkoumáte nejnovější technologie, rozhodujete o vývoji společnosti, chráníte přírodu a modernizujete průmysl, abyste snížili uhlíkové emise,“ přibližuje za vývojáře Ondřej Trhoň.

Tisíce mrtvých a zraněných, miliony lidí na útěku, zničená infrastruktura, poškozené životní prostředí… Bude trvat generace, než se Ukrajina vypořádá s následky války, kterou rozpoutalo Rusko. Upozorňuje na to Veronika Bílková z Právnické fakulty UK.

Začalo to odvážným studentským nápadem a vyvrcholilo získáním Českého lva. Když si studenti Filozofické fakulty UK Adéla Mrázová, Terezie Křížkovská a Jakub Jiřiště vysnili muzeum filmu, ani oni sami nečekali, že se stane jedním z nejpopulárnějších.

„Společný program počátečního financování, seed-funding, spojuje výzkumníky z Univerzity Karlovy a University of St Andrews,“ píší Joseph North z elitní skotské univerzity a Jaromír Soukup z Centra strategických partnerství Univerzity Karlovy.

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

„Učte se cizí jazyky, alespoň tři. Angličtina je minimum. Na vyšších manažerských pozicích v evropských institucích se používá francouzština. A nejlépe je umět ještě jeden jazyk,“ nabádal studenty při středeční debatě na půdě Univerzity Karlovy ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Třeba si jednou splní dětský sen a uslyšíme o ní jako o hudební hvězdě, ale v současnosti se Karolína Mikysková soustředí na studium psychologie na Filozofické fakultě UK. A angažuje se v charitě a dobrovolnické činnosti, například i ve prospěch onkologicky nemocných pacientů.

„Bedřicha Hrozného máme zafixovaného jako exaktního vědce. Ve své době byl ale žádanou vědeckou autoritou a schopným diplomatem, který dokázal pro své projekty sehnat i peníze od sponzorů,“ říká chetitoložka Šárka Velhartická, jež mu věnovala obsáhlou knihu.

Nestihli jste ukázku českých korunovačních klenotů na Pražském hradě? Vydejte se s námi na obrazovou reportáž, kterou doprovází text profesora Jana Royta. „Svatováclavská koruna patří mezi nejstarší panovnické insignie v Evropě,“ píše emeritní prorektor UK a kunsthistorik KTF UK.

Vědci z Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea vypracovali unikátní soupis středověkých mečů nalezených na českém území. Výsledkem jejich práce jsou publikace, které nemají v evropském kontextu srovnání. Vyzpovídali jsme jednoho z autorů.

České předsednictví v Radě Evropské unie neboli EU2022cz se s koncem uplynulého roku uzavřelo. Na to, aby vše klapalo, dohlíželi kromě řady jiných i absolventi či studenti Univerzity Karlovy. Čtyři z nich – dvě dámy, dva pánové – se nyní k práci pro předsednictví vyjadřují.

Letos jsme si připomněli osmdesát let od atentátu československých parašutistů na protektora Heydricha i to, jak kruté represe následovaly v podobě vyhlazení Lidic a Ležáků. Nejen o tom jsme se povídali s historikem Eduardem Stehlíkem.

Vraždu v Orient expresu považuje Juan Zamora za nejzdařilejší dílo spisovatelky Agathy Christie. Ona sama je pak světovou značkou. Když se absolvent FF UK nevěnuje práci pro její českou společnost, dumá nad produkcí multimediálních knih v Nakladatelství Karolinum.

Lidé během ní nejenom spí, ale také pracují a baví se. Funguje i jako symbol. Nocí v době socialismu se zabývá Lucie Dušková z FF UK. Sleduje každonoční prožívání, odkazy na noc hledá v různých pramenech, třeba i ve filmu. A zabývala se proto i vánoční klasikou – pohádkou Pyšná princezna.

Na přelomu 19. a 20. století zachvátila Prahu stavební horečka. Mizely nevyhovující, mnohdy architektonicky cenné budovy, aby rostly celé nové ulice, nábřeží a úřady. Divokou jízdu ukazuje v megaknize Město v bouři kunsthistorik Richard Biegel z FF UK.