Články dle značky: FF

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.

„O ničem s vámi nebudu mluvit raději než o běhání,“ komentuje svou vášeň pedagog a archeolog Ladislav Stančo z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Během deseti dnů dokáže zvládnout tři závody – na pět, padesát a sto kilometrů. Mezitím střídá běh, kolo a plavání. 

Filozofické přednášky profesora Jana Sokola patřily na půdě Univerzity Karlovy vždy k těm nejvyhledávanějším a on sám je s akademickým prostředím spjat desítky let. Citlivě vnímal i proměnu univerzity a celé české společnosti po listopadových událostech v roce 1989.

V Národním muzeu budou od 31. srpna do 7. února 2021 na výstavě Sluneční králové k vidění desítky starověkých artefaktů. Vědci Univerzity Karlovy z nich vybrali 10 výjimečných exponátů, jejichž snímky s odbornými komentáři poskytli magazínu Forum.

Nakladatelství Karolinum vydalo dvousvazkovou více než 1200stránkovou antologii, která čtenářům předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance. Pracovat na ní začal více než před šedesáti lety komparatista Václav Černý, monumentální dílo dokončil jeho žák Jiří Pelán z Filozofické fakulty UK.

„K prezentaci školy využíváme všechny on-line nástroje,“ říká Hana Bednářová, která na tradiční a prestižní fakultě vede oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů.

Dr. Petr Prášek se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu UK. 

Studentka sociologie Aneta Zvolská a studentka didaktiky anglického jazyka Tereza Pazderová z Filozofické fakulty UK strávily několik měsíců z minulého semestru na univerzitě Háskoli Íslands v Reykjavíku. A podělily se se svými postřehy nejen z výuky na Islandu.

Na Filozofické fakultě UK jsou tradičně vyučovány desítky oborů – od archeologie přes sociologii až po „malé“ či velmi exotické jazyky. A každá z řady kateder se ke koronavirem vynucené výuce bez osobních kontaktů postavila různě.

„Byla by škoda, kdybychom Miladu Horákovou vnímali jen jako černobílou hrdinku. Byla člověkem z masa a kostí, a proto si zcela jistě prošla stádii zoufalství a marnosti. Došla ale dál, než zvládne většina lidí. Věřím, že došla ke smíření,“ říká psycholog z Filozofické fakulty UK Jiří Šípek.

„Druhá šance věcem i lidem!“ to je motto Přestupní stanice, neboli Přestupky, kterou Eva Dudová založila před třemi lety. Ve dvou obchůdcích s darovaným oblečením zaměstnává lidi bez domova, kteří se pak díky pracovním návykům snadněji vrací do společnosti.

Pro studenty filologických oborů je studium v zahraničí prakticky povinnost. Pokud se navíc chtějí věnovat překladatelství a tlumočnictví, platí to dvojnásob. Jana Georgievová tak vyjela na Erasmus poprvé v rámci bakalářského studia bulharistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nyní je v Sofii na celý rok jako doktorandka.

Kristián Těmín studuje politickou teorii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci programu Erasmus se vydal na Univerzitu Brémy psát diplomovou práci, zlepšit se v němčině a hlavně si rozšířit obzory – ty osobní i akademické.

"Byl bych moc rád, kdybychom všichni byli schopni nadhledu a tolerance, a to i vůči odlišným názorům," píše v komentáři Miroslav Bárta, prorektor UK pro vnější vztahy.

„Čeština není světovým jazykem a nepociťujeme proto takový tlak na srozumitelnost. Můžeme si s ní po libosti hrát,“ říká novinář Martin Kavka. „A zároveň se nemusíme bát o její budoucnost,“ doplňuje lexikograf Michal Škrabal z FF UK.

„Skotská mentalita je hodně proevropská,“ říká Petra Johana Poncarová z FF UK, jejímž životním zájmem se stalo Skotsko. A jeho původní jazyk i kultura.

V pondělí vstoupilo v platnost opatření děkana Lékařské fakulty v Plzni (LFP UK), které od akademického roku 2020/21 ruší papírové indexy. LFP UK se tak zařadila k dalším fakultám, pro které se klasické studijní indexy staly nadbytečnými.

Obliba domácích mazlíčků nikdy nebyla vyšší než dnes. K utrpení zvířat, která označujeme jako jedlá, zůstáváme však zcela neteční. Vyvinuli jsme si dokonce obranné mechanismy, kterými si tento paradox sami před sebou obhajujeme. Nejen jimi se zabývá nový obor Animal Studies.

Česká republika se vinou šíření koronavirové infekce ocitla v nouzovém stavu a plnohodnotný přístup k informacím potřebují všichni občané včetně neslyšících.

V roce 1950 byla na Filologické fakultě Univerzity Karlovy otevřena nová Katedra filologie a dějin Dálného východu. Na katedře byly otevřeny tři obory – sinologie, japanologie a koreanistika vedená Aloisem Pultrem.