Články dle značky: FF

Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich Vendula V. Hingarová vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala.

Profesor Harvey Weiss z Yale University spolupořádal vědeckou konferenci v Praze. Pro magazín Forum hovoří o kolapsu starověkých říší, klimatických výzvách naší doby i proč věda v USA čelí znepokojivým výzvám.

Mezi českými reprezentanty v plavání je na Letních světových univerzitních hrách i student Filozofické fakulty UK Michal Judickij. Přitom jako malý trpěl alergií na chlor, který se používá v bazénech jako dezinfekční prostředek.

Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.

Kateřina Čapková z FF UK se zaměří na „jiné“ dějiny středovýchodní Evropy – díky 62 milionům korun z Advanced ERC grantu prozkoumá historii pohledem Romů, Židů či lidí s postižením. Jde o vůbec první pokročilé ERC pro společenské vědy v Česku.

Profesorka Mariana Llanos, významná politoložka z Argentiny, líčí svoji pouť z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu, kde získala novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Věnovat se bude areálovým studiím.

„Naším cílem je, aby vyučující měli vždy na paměti, že učí především děti, nikoli pouze ´svůj´ předmět,“ říká Sandra Ort Feyglová, spoluzakladatelka organizace Začni učit!, která provází zájemce o učitelství od první myšlenky na učení až po první roky před katedrou.

Přes třicet let žije obklopena starými mistry. Cranach, Rubens nebo Škréta jí dělají každodenní společnost od doby, kdy se po absolvování UK stala kurátorkou Národní galerie. Olga Kotková právě dokončuje přípravy rozsáhlé výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900.

Byl to iniciační zážitek, který mu otevřel bránu do jiného světa. Když rodiče přinesli domů samizdatový překlad Tolkienova Pána prstenů a začali ho před spaním číst svým synům, asi sami nečekali, že to jejich Janovi změní život.

Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.

Ve společnosti jsou neviditelní, proto se jim říká skleněné děti. Řeč je o sourozencích dětí se speciálními potřebami. S jakými problémy se potýkají, jaké mají rodinné vztahy a osobní životy? Tyto otázky si klade dokumentární film Ta druhá i sociologický výzkum, který vedla Ema Turnerová z FF UK.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

Věnuje se tématu životního prostředí, má zkušenosti z práce pro neziskový sektor, působila i v nejvyšších politických patrech pražského magistrátu. Petra Kolínská ale celou dobu cítila, že jí něco chybí, rozhodla se proto dál studovat.

Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka Alena Andrlová Fidlerová z Filozofické fakulty UK. 

„Akademici a akademičky 20. století byli osobnosti. Měli bychom se jimi inspirovat a podporovat originalitu a hledání vlastní cesty, protože to vede k poznání a velkým myšlenkám,“ říká Libuše Heczková z Filozofické fakulty UK.

Šermířská vystoupení ji v dětství fascinovala natolik, že nejdříve chtěla být jejich součástí, a postupně ji nasměrovala až k vědecké kariéře. Období třicetileté války dokonce Klára Andresová věnovala i svou disertační práci na Filozofické fakultě a obdržela za ni Bolzanovu cenu.

Věra Jourová se stala prorektorkou UK pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. V prvním rozhovoru v této funkci hovoří i o tom, jak je pro UK důležité se při jednáních o vědecko-výzkumné a vzdělávací politice i v těch nejvyšších patrech unijních institucí aktivně hlásit o slovo.

Televizní cyklus o sedmi dílech, obsáhlá kniha, výstava na všech podlažích Musea Kampa, i celovečerní film. Tak velkolepý je projekt Identita představující grafický design. Stojí za ním odborníci na grafický design a absolventi Filozofické fakulty UK Filip Blažek a Linda Kudrnovská.

Když před několika lety začala Čína oživovat myšlenku Hedvábné cesty, profesoru Michalu Tomáškovi z Právnické fakulty UK to vnuklo nápad. Nahlédl do historie, aby na pozadí dávných obchodních cest a mezinárodních kontaktů Číny vykreslil vývoj právní kultury země.

Mezinárodní projekt ASkoS, který vede Peter Pavúk z FF UK spolu s vědci z Varšavy a Heidelbergu a Volosu, se zaměřuje na málo probádaný ostrov Skopelos, který by měl osvětlit fungování společnosti v egejské oblasti především ve 2. tisíciletí př.n.l.