Články dle značky: FF

Hana Tenglerová vystudovala FSV UK i FHS UK. Patnáct let se věnovala komunikaci, transferu znalosti a expertní podpoře veřejné správy v oblasti genderové rovnosti ve vědě. Nyní míří do Bruselu, kde bude působit v Ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Potká se bioložka, historička, pedagožka a filmová vědkyně... To není začátek vtipu, ale studentský projekt, který řeší osud bioodpadu v domácnostech. Tým tvořený studentkami Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK vyhrál české kolo mezinárodní soutěže Map the System.

Radek Skarnitzl je ředitel Fonetického ústavu FF UK a také forenzní fonetik, což je povolání, které by klidně zapadlo do detektivního románu. Často si jej totiž k vyšetřování zvou i orgány činné v trestním řízení. „Obecně nás hodně zajímá, jak svým řečovým projevem působíme na druhé,“ říká Skarnitzl.

„Biblické texty v mnoha ohledech sdílejí společná myšlenková a kulturní východiska,“ uvádí do studia hebrejské Bible host adventní epizody podcastu Balast doktor Milan Žonca z Katedry Blízkého východu FF UK. A radí, jak různě lze Bibli o Vánocích číst.

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

Mezinárodní projekt ASkoS, který vede Peter Pavúk z FF UK spolu s vědci z Varšavy a Heidelbergu a Volosu, se zaměřuje na málo probádaný ostrov Skopelos, který by měl osvětlit fungování společnosti v egejské oblasti především ve 2. tisíciletí př.n.l.

Rektorka UK Milena Králíčková patří mezi nejvlivnější ženy Česka. Objevila se na 36. místě žebříčku, který zveřejňuje magazín Forbes. Zabodovaly i další dámy spjaté s UK: Věra Jourová či Lenka Bradáčová.

Na přelomu 19. a 20. století zachvátila Prahu stavební horečka. Mizely nevyhovující, mnohdy architektonicky cenné budovy, aby rostly celé nové ulice, nábřeží a úřady. Divokou jízdu ukazuje v megaknize Město v bouři kunsthistorik Richard Biegel z FF UK.

„Pochopitelně součástí ukrajinské identity bude i nová interpretace vlastní minulosti ve smyslu spíše než soužití tak soupeření s Ruskem,“ říká rusista Marek Příhoda ve speciální řadě podcastů Balast z Filozofické fakulty UK. Věnují se, pochopitelně, Ukrajině.

Záliba ve shromažďování stejného typu výrobků provází lidstvo od nepaměti, lidé sbírají všechno možné. Kolik ale znáte sběratelů kolkovaných cihel? Mezi nejznámější u nás patří RNDr. Jan Zavřel, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

„Ságy o ,věku Sturlungů´ zkoumám v rámci své akademické činnosti na Filozofické fakultě UK už přibližně deset let,“ líčí Lucie Korecká, jež o nich sepsala obsáhlou knihu. Umí norsky i islandsky, přičemž překládá ze staroseverštiny a také z faerštiny.

Evropská HR strategie a související ocenění HR Award zlepšuje pracovní podmínky vědců a vědkyň na výzkumných institucích napříč Evropou. „HR Award nás nutí měnit často zažité postupy a jsem si jist, že nám to pomáhá zvyšovat kvalitu všech činností naší univerzity,“ říká proděkan Petr Solich z Farmaceutické fakulty UK.

České veslařky úspěšně reprezentovaly Univerzitu Karlovu na závodech v čínské Šanghaji. Navíc čtveřice Eliška Švejdová (FF UK), Valentýna Solařová (FTVS UK), Eliška Podrazilová (PF UK), a Barbora Podrazilová (ČZU) plnila tak trochu i roli ambasadorek, které k veslování přivedou více dívek.

Překládá ve dne. Protože, jak sám říká, je to mimořádně náročné a vyčerpávající. Musí být odpočatý a naprosto koncentrovaný. Hudbu však skládá večer a v noci, když přijde ta správná inspirace, která se nedá vynutit. Jen pak vznikne dobré dílo! Tak popisuje tvůrčí proces Vojtěch Frank z Filozofické fakulty UK.

„Ze zahraničních výzkumů plyne, že původci šikany na pracovišti bývají nejčastěji přímí nadřízení ve středním managementu, na univerzitách například vedoucí týmů nebo kateder,“ říká Kateřina Zábrodská, která jako jediná v Česku zkoumá problematiku šikany na univerzitách. 

Tématem jí jsou především soudobé a experimentální opery. Žánr leckdy považovaný za přežitý hudební druh, ale do nějž invenční autoři vkládají nový náboj. Tereza Havelková z FF UK jim rozumí natolik, že její novou monografii vydalo vydavatelství Oxford University Press.

Jarmilu Panevovou odlákala od pedagogické dráhy práce na strojovém překladu, který v 60. letech vznikal na Matfyzu. Z oblasti jazyka si vybrala syntax. „V rámci popisu gramatiky je pro mě nejpřitažlivější a nejzajímavější,“ zdůvodňuje lingvistka, jež na MFF UK působí už šedesát let.

Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.