Články dle značky: FF

Ve společnosti jsou neviditelní, proto se jim říká skleněné děti. Řeč je o sourozencích dětí se speciálními potřebami. S jakými problémy se potýkají, jaké mají rodinné vztahy a osobní životy? Tyto otázky si klade dokumentární film Ta druhá i sociologický výzkum, který vedla Ema Turnerová z FF UK.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

Věnuje se tématu životního prostředí, má zkušenosti z práce pro neziskový sektor, působila i v nejvyšších politických patrech pražského magistrátu. Petra Kolínská ale celou dobu cítila, že jí něco chybí, rozhodla se proto dál studovat.

Využívat genderově citlivou češtinu je otázkou zdvořilosti. Zacházet férově s jazykem, který vyjadřuje jmenný rod tak výrazně jako čeština, je však někdy trochu oříšek. Vztahu genderu a jazyka se věnuje bohemistka Alena Andrlová Fidlerová z Filozofické fakulty UK. 

„Akademici a akademičky 20. století byli osobnosti. Měli bychom se jimi inspirovat a podporovat originalitu a hledání vlastní cesty, protože to vede k poznání a velkým myšlenkám,“ říká Libuše Heczková z Filozofické fakulty UK.

Šermířská vystoupení ji v dětství fascinovala natolik, že nejdříve chtěla být jejich součástí, a postupně ji nasměrovala až k vědecké kariéře. Období třicetileté války dokonce Klára Andresová věnovala i svou disertační práci na Filozofické fakultě a obdržela za ni Bolzanovu cenu.

Věra Jourová se stala prorektorkou UK pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. V prvním rozhovoru v této funkci hovoří i o tom, jak je pro UK důležité se při jednáních o vědecko-výzkumné a vzdělávací politice i v těch nejvyšších patrech unijních institucí aktivně hlásit o slovo.

Televizní cyklus o sedmi dílech, obsáhlá kniha, výstava na všech podlažích Musea Kampa, i celovečerní film. Tak velkolepý je projekt Identita představující grafický design. Stojí za ním odborníci na grafický design a absolventi Filozofické fakulty UK Filip Blažek a Linda Kudrnovská.

Když před několika lety začala Čína oživovat myšlenku Hedvábné cesty, profesoru Michalu Tomáškovi z Právnické fakulty UK to vnuklo nápad. Nahlédl do historie, aby na pozadí dávných obchodních cest a mezinárodních kontaktů Číny vykreslil vývoj právní kultury země.

Mezinárodní projekt ASkoS, který vede Peter Pavúk z FF UK spolu s vědci z Varšavy a Heidelbergu a Volosu, se zaměřuje na málo probádaný ostrov Skopelos, který by měl osvětlit fungování společnosti v egejské oblasti především ve 2. tisíciletí př.n.l.

Zlo, které loni 21. prosince zasáhlo univerzitu a celou společnost, způsobilo mnoha lidem obrovský zármutek, vyvolalo ale také vlnu lidské sounáležitosti a laskavosti. A právě o ní natočila režisérka Markéta Oddfish Nešlehová dokumentární film.

Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.

Jméno Santini je dnes už takřka popkulturní značkou spojenou nejen s architekturou. Kolektiv pěti autorů nyní vydal krásnou knihu Jan Blažej Santini a svět jeho architektury, o níž jsme si povídali s historikem Jakubem Bachtíkem a fotografem Martinem Mickou.

Kniha je vždy dárkem, s kterým pod vánočním stromečkem nemůžete udělat chybu. Proto s radostí doporučujeme tituly z Nakladatelství Karolinum, které předvánoční prezentaci knih představilo v historické budově Karolina.

Od tragických událostí v prosinci 2023 je klinická psycholožka Zuzana Čepelíková jednou z těch, kteří pomáhají zasaženým osobám se s touto situací vyrovnat. S kolegy formou skupinové nebo individuální terapie opečovali přes čtyři a půl tisíce lidí.

Doktorandka archeologie Kristina Doležalová obdržela letos dvě ceny: jednak Englišovu cenu v dubnu, jednak dne 17. listopadu cenu GAUK. Jejím tématem jsou mlecí zařízení z doby bronzové, jež pocházejí z turecké Anatolie.

Prestižní společenskovědní fakulta na náměstí Jana Palacha má zajímavé „obyvatele“, některé zcela nově. Ke studujícím a pracujícím přibyla i milá zvířata, koník a dva psi, co dokáží vykouzlit úsměvy a pohodu všem přítomným...

České veslařky úspěšně reprezentovaly Univerzitu Karlovu na závodech v čínské Šanghaji. Navíc čtveřice Eliška Švejdová (FF UK), Valentýna Solařová (FTVS UK), Eliška Podrazilová (PF UK), a Barbora Podrazilová (ČZU) plnila tak trochu i roli ambasadorek, které k veslování přivedou více dívek.

Trýznivé zkušenosti s totalitárními režimy 20. století, deportace na Sibiř, i nejaktuálnější problémy společnosti. To všechno se promítá do současné lotyšské literatury, se kterou se mohou seznámit čeští čtenáři díky práci absolventky FF UK Anny Sedláčkové.

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.