Články dle značky: politologie

„Kdepak malý jazyk, vždyť indonéština patří k deseti nejužívanějším řečem světa,“ říká Tomáš Petrů, jenž se věnuje moderním dějinám země s více než čtvrtmiliardovou populací. Přednáší o tom i na Filozofické fakultě UK.

Profesorka Mariana Llanos, významná politoložka z Argentiny, líčí svoji pouť z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu, kde získala novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Věnovat se bude areálovým studiím.

Vyjít ven z učebny a předat něco ze svých znalostí nejen studujícím, ale celé společnosti, vnímá jako naprosto bazální součást akademické práce. Proto politolog Jan Charvát z FSV UK neváhal, když za ním přišel novinář Českého rozhlasu s nápadem natočit pořad o politickém extremismu.

FSV UK má celistvější domov. Některé její součásti sice sídlí v pražských Jinonicích již od roku 2001, ale k rekonstruovaným prostorám nyní přibyla i zcela nová hlavní budova. Otevřela ji rektorka UK Milena Králíčková s děkanem Tomášem Karáskem.

„Měli bychom přestat Turecko jen kritizovat, ale snažit se ho pochopit. Erdoğan je populista a autokrat, ale také člověk, který zemi vytáhl z vleklé ekonomické krize a nejspíš má právo být z chování Západu zklamaný,“ říká Karolína Lahučká, doktorandka z Filozofické fakulty UK. 

Přinášíme příběh ukrajinského studenta Valentyna Shkriby ze Slovenska, jenž přišel přes Banskou Bystrici do Prahy na FSV UK studovat bezpečnostní studia. Do toho se vlomila válka, právě před rokem Rusko vojensky napadlo Ukrajinu.

České předsednictví v Radě Evropské unie neboli EU2022cz se s koncem uplynulého roku uzavřelo. Na to, aby vše klapalo, dohlíželi kromě řady jiných i absolventi či studenti Univerzity Karlovy. Čtyři z nich – dvě dámy, dva pánové – se nyní k práci pro předsednictví vyjadřují.

Jaké to je věnovat se v aktuální době Rusku? Jak bojuje proti dezinformační scéně, které na něj někdy útočí? A mají akademici přispívat do veřejné debaty mediálními výstupy? Na to vše odpovídá v podcastu De Facto rusista a politolog Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Kolektiv autorů z FSV UK sestavil obsáhlou publikaci, která vážnějším zájemcům o naše západní sousedy důkladně ukazuje, jak a kam se Německo po roce 1990 ubírá. Potěší i tematické boxy o wurstech, islámu, fotbale, bundeswehru či berlínském technu. 

„Univerzitu Karlovu považuji za jednu z nejlepších v širším regionu, snese srovnání i s těmi nejlepšími na světě,“ řekla v exkluzivním interview pro magazín Forum slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Rozhovor vznikl u příležitosti její diskuze se studenty UK. Co by u nás studovala?

Na začátku července se Česká republika ujala na půl roku předsednictví v Radě EU. S tím, aby komunikace a koordinace důležitých aktivit probíhala hladce, přijela z Paříže pomáhat také Pavlína Koubská, absolventka FSV UK i francouzské akademie ENA.

Česko již podruhé předsedá všem členským státům v Radě EU. K veřejné debatě o klíčových evropských tématech chce přispět i Univerzita Karlova v rámci šesti veřejných debat v Kampusu Hybernská, jež nesou název Úkol Evropa. Prvními diskutéry budou 25. července diplomatka Milena Vicenová a ministr Mikuláš Bek.

Jana Sehnálková se věnuje na Institutu mezinárodních studií FSV UK americkým dějinám, politickému systému a vnitřní politice. Co je příčinou toho, že v USA možná dojde k zákazu potratů v některých státech? A proč zde není lehké zavést regulaci zbraní? Poslechněte si podcast De Facto.

Již za čtrnáct dní se Češi ujmou předsednictví v Radě EU, což si vyžádalo i návštěvu předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové v Praze. Ta byla hlavním hostem debaty na Univerzitě Karlově o budoucnosti Evropy. Padaly těžké otázky: na Ukrajinu, energetiku i klimatické změny.

Politický geograf Michael Romancov, jenž působí na Institutu politologických studií FSV UK, se dlouhodobě věnuje Rusku a historii mezinárodních vztahů. A je také jednou z  mediálně nejznámějších tváří fakulty. Překvapilo jej něco při útoku Ruska na Ukrajinu? Odpovídá v podcastu De Facto.

Politolog Tomáš Bouška má velký sen: obnovit jediný dochovaný objekt z komunistického lágru Rovnost, uctít památku politických vězňů a vytvořit z takzvané Řetízkárny komunitní i vzdělávací centrum v krušnohorském regionu UNESCO.

Politoložka Petra Gümplová vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, během studia pracovala v médiích, a to ji přivedlo k politologii. Působí na univerzitě  německé Jeně, kde se zabývá tématy jako přírodní zdroje a globální spravedlnost.

Kdo sledoval volební predikci na serveru iRozhlas.cz, musel smeknout. Marek Omelka a Ondřej Týbl z MFF UK totiž vyvinuli predikční model, který pracoval s přibývajícími daty. A při sečtení dvaceti procent okrsků si už byli vědci docela jistí, že koalice Spolu a PirSTAN bude mít většinu.

„Mojí oblíbenou částí Ústavy je hlavně Listina základních práv a svobod. Protože tam jsou položeny liberální základy právního státu, jak jej tady máme,“ říká docent Milan Znoj z Filozofické fakulty UK, jenž byl hostem pátého dílu podcastu Balast.

Pandemie rozšířila nástroje populismu. Ve Francii houstne atmosféra s blížícími se volbami. A zákulisní politiku jde dělat i on-line. I o tom hovoří Michel Perottino, vedoucí katedry politologie na FSV UK. Novou sérii podcastů De Facto moderuje děkanka Alice Němcová Tejkalová.