Články dle značky: psychologie

„Individuální přístup k dítěti s poruchou autistického spektra je ve škole opravdu zásadní,“ říká psycholožka Hana Sotáková z PedF UK. A popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.

„Medici a medičky během studia téměř vůbec nezískají nástroje pro práci s traumatizovanými dětmi. Díky našemu výcviku budou připraveni,“ říká psychiatr David Adam z Národního ústavu duševního zdraví a 3. LF UK. O své zkušenosti se v rozhovoru podělili také dva účastníci výcviku – medička Anna Hrušáková a student psychologie David Strážovský.

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

Její instagramový profil Czechpsychologist sledují tisíce lidí. „Sociální média vnímám jako most. Nenabízím poradenskou práci, ukazuji cestu ke konkrétní pomoci,“ říká Jana Krejzová. Za práci věnovanou osvětě o duševním zdraví získala Cenu MŠMT.

Pohyb obecně velebíme jako něco, co má pro zdraví člověka nepochybně příznivý dopad. Ale i zde platí, že se nic nemá přehánět. I na cvičení si totiž můžete vypěstovat závislost. Jak ji rozpoznat a jaká má rizika, nám vysvětlila psycholožka Tereza Vítková.

Psycholožka Jana Marie Havigerová propojuje ve svém výzkumu i výuce psychologii, matematiku a medicínu. Na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové učí mediky i budoucí zdravotní sestry a současně rozvíjí psycholingvistický výzkum, který ukazuje, jak jazyk odráží naši psychiku i zdravotní stav.

Michal Pitoňák z FHS UK se jako vůbec první výzkumník začal zabývat menšinovým stresem LGBTQ+ lidí v ČR. Výsledky studií jeho týmu ukazují, že tuto skupinu lidí ohrožují duševní nemoci mnohonásobně víc než heterosexuální většinu. 

„Paliativní medicína v Česku se hodně zlepšila, ale má ještě potenciál,“ říká Katarína Vlčková, primářka hospice Cesta domů, instituce, v níž doprovodila za dobu svého působení stovky lidí v jejich posledních krůčcích životem.

Stranou loňským událostem nezůstali ani studenti a studentky psychologie na Filozofické fakultě UK. Ihned po tragédii začali přemýšlet o tom, jak by se mohli zapojit do pomoci. Tak se zrodil spolek Peerko.

Daří se ji pomáhat lidem jako psycholog a zároveň zlepšovat i jejich fyzickou kondici. Barbora Matějčková zvítězila v posledním ročníku soutěže FTVS UK Měníme svět pohybem s projektem Psycholog ve sportovní organizaci.

Environmentální žal nebo ekologická úzkost je termín, který se dnes často skloňuje v souvislosti se zhoršujícím se stavem klimatu. Jak pracovat s úzkostmi vyvolanými ať už obavami o budoucnost planety nebo záplavou dalších negativních zpráv?

„Prokázali jsme, že nejefektivnější je postup, kdy vyučující doslova žongluje s mnoha míčky, přičemž největší důraz klade na třídní klima, aby se každé dítě cítilo v kolektivu bezpečně,“ říká vedoucí projektu týkajícího se školní neúspěšnosti Irena Smetáčková z katedry psychologie PedF UK.

Nezahlcovat učitele další příručkou, ale nabídnout jim jednoduchý manuál ve formě webových stránek, jak rozklíčovat a řešit osobní problémy dětí, protože Domů nevidíš – tak se jmenuje projekt Pedagogické fakulty UK a neziskové organizace Barevný svět dětí, která pracuje s ohroženými rodinami.

Třeba si jednou splní dětský sen a uslyšíme o ní jako o hudební hvězdě, ale v současnosti se Karolína Mikysková soustředí na studium psychologie na Filozofické fakultě UK. A angažuje se v charitě a dobrovolnické činnosti, například i ve prospěch onkologicky nemocných pacientů.

Lépe zvládat stres, být spokojenější a zdravější – i to lze získat pravidelným cvičením mindfulness. „I jeden vědomý nádech denně je lepší než nic,“ radí Julie Motlová, medička z 3. lékařské fakulty UK a lektorka mindfulness. Co to je?

„Existuje psychologická ‚první pomoc‘ – jednoduché techniky, které uleví v akutních situacích. Ale stejně jako u fyzického zdraví je důležitá prevence a trénink,“‎ říká psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

Schopnost dětí vyrovnat se s náročným obdobím pandemie odpovídá podle školních psychologů Gaussově křivce. Zhruba sedmdesát procent jej zvládlo, patnáct procent se hroutilo a patnáct procent i rozkvetlo. 

„Vtip je v tom, aby se děti uměly zabavit i bez obrazovek. Je také vhodné naučit děti využívat technologie zdravě a smysluplně,“ radí Kateřina Lukavská, jež se zabývá riziky užívání moderních technologií na Pedagogické fakultě UK i klinice adiktologie 1. lékařské fakulty UK.

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech.

Prevence, pomoc a individuální řešení studia či práce, tak se dají shrnout tři hlavní činnosti Univerzity Karlovy v péči o duševní zdraví studentů a zaměstnanců. „‎Každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ míní psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.