Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku, která sídlí v druhém největším městě země. Aarhus je zároveň považováno za jedno z nejzelenějších měst v Evropě. Univerzita vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. Jak se tam komunikuje věda? Pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.
Aarhus University má pět fakult a více než sto výzkumných center. Jedním z nich je například Centrum pro vědecká studia. „Věnujeme se několika oblastem výzkumu, které zahrnují především vědeckou komunikaci, filozofii vědy, a dějiny vědy a techniky. Snažíme se o komplexní přístup a hlubší porozumění vědy a jejím společenským dopadům,“ říká vedoucí centra Kristian Hvidtfelt Nielsen.
„Konkrétně mezi mé výzkumné zájmy patří historie vědy a vědecká komunikace. V poslední době jsem publikoval práce o občanské vědě, kontroverzí týkajících se vakcín, environmentální komunikaci a historii vědecké komunikace. Podílím se také na výzkumných projektech zaměřených na důvěru a nedůvěru ve vědeckou expertízu, otevřený a odpovědný výzkum, a inovace a historii, kulturu a komunikaci vědy.“
Jeho kolega, Kanaďan
Jak porazit nedůvěru ve vědu?
„Integrita, integrace a instituce pro důvěru,“ je motto evropského projektu POESIS, který koordinuje Tine Ravn z Aarhus University. „V rámci tříletého projektu je naším cílem ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi z Německa, Řecka, Portugalska, Francie, Španělska a Velké Británie zkoumat dopady (ne)důvěry ve vědu. Snažíme se napříč zeměmi pochopit a popsat, jak a do jaké míry je společenská důvěra ve vědu, výzkum a inovace ovlivněna sladěním výzkumných postupů se zásadami integrity výzkumu a začleněním občanů a společenských subjektů do různých fází výzkumného cyklu.“
V rámci výzkumů probíhá řada workshopů a fokusních skupin. „Naším hlavním výstupem ke konci příštího roku budou konkrétní a na datech založená doporučení, jak zvyšovat důvěru ve vědu.“
Důvěrou ve vědu se zaměřením na online prostředí se zabývá i Antoinette Fage-Butler z Aarhus University. „Aktuálně dokončujeme knihu, která sbírá zkušenosti z celého světa a bude publikovaná v režim Open Access,“ říká. „V celém projektu (Mis)trust of scientific expertise se snažíme interpretovat důvěru a nedůvěru ve vědeckou expertízu jako kulturní a komunikované jevy, které jsou spjaty s hodnotami a jsou patrné v diskurzech, které je vyjadřují. Právě pochopením kulturních projevů nedůvěry ve vědecké expertíze se můžeme přiblížit k nalezení způsobů, jak nedůvěru řešit.“
Úzké napojení na místní muzea
Na Aarhus University se hodně zaměřují na dialog mezi vědou a veřejností, a to mimo jiné i prostřednictvím lokálních muzeí, jako například:
Museum of Ancient Art – univerzitní muzeum specializující se na výzkum a šíření umění a kultury antického Řecka a Itálie
Museum of Natural History – druhé největší přírodovědné muzeum v Dánsku co do velikosti sbírek i výstavních prostor
Steno Museum – Science centrum s planetáriem přímo v kampusu
Moesgaard Museum – za ním se musíte vypravit „za město“, ale stojí to za to. Muzeum je věnované archeologii a etnografii a ohromí vás i samotná architektura budovy
Den Gamle By – pro mě osobně velkým překvapením a určitě jedno z nejlepších muzeí, co jsem kdy byla. Muzeum vás nechá nahlédnout i vstoupit do každodenního života dánských měst v minulosti.
