„Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Pod záštitou CPPT UK proběhla online debata na téma Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa Ruth Tachezy a Václav Štětka.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Ve čtvrtek 25. listopadu proběhl na UK celodenní seminář Ženy ve vědě věnovaný situaci a podmínkám žen v současném českém vědeckém a výzkumném prostředí. O největších výzvách, možnostech i stereotypech debatovali vědkyně i vědci.

V pražském IKEMu proběhl European Health Hackathon 2021, kdy 190 hackerů ze šestnácti zemí vymýšlelo inovace ve zdravotnictví. Tým mediků z 2. LF UK a 3. LF UK obsadil s projektem NephroSense třetí místo.

Jak s vědou do médií? V úterý 9. listopadu proběhl druhý ročník konference Komunikace vědy, tentokrát pohledem různých médií. Své zkušenosti tak sdílela Martina Mašková z Českého rozhlasu, televizní moderátor Daniel Stach, Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N anebo redaktoři magazínu Forum.

Není dne, kdy by se v novinových titulcích neobjevila změna klimatu a s ní spojená potřeba proměnit globální systém, který dnes stojí na fosilních palivech. Autorky podcastu Za Humny v nové epizodě dělají pomyslný krok zpět a dívají se na historii vztahu člověka a energie. 

V úterý 9. listopadu proběhne online workshop o možnostech a výhodách zapojení do aliance 4EU+. „‎Cílem je sdílet, co vše se již povedlo, jak probíhají existující spolupráce, jak se zapojit i na co si dát po administrativní stránce pozor,“ říká Kristýna Kolínová z Evropského centra UK.

„Existuje psychologická ‚první pomoc‘ – jednoduché techniky, které uleví v akutních situacích. Ale stejně jako u fyzického zdraví je důležitá prevence a trénink,“‎ říká psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.