Articles by Pavla Hubálková

„Archeologie je podle mě nedílnou součástí práce se starověkými texty,“ říká Filip Čapek z ETF UK. Klíčovou částí jeho práce jsou terénní archeologické výzkumy, nejčastěji v Izraeli. V minutovém videu prozradil, co znamená objev chrámu v Tel Moca. 

„Zkoumáme, jak se úplně nejmenší miminka učí jazyk, a čemu všemu rozumí,” říká v minutovém videu Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK. Poznatky pak využívají například i k tomu, aby se dospělí dokázali lépe učit cizí jazyky. 

Dodržují se kolektivní závazky v rámci vojenských aliancí, nebo se reprezentanti daných zemí nakonec rozhodují spíše podle rozmarů veřejného mínění? I touto otázkou se bude zabývat Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK, který uspěl v klání o granty ERC. 

„Psychologie chudoby je stále poměrně nový výzkumný směr na rozhraní ekonomie a psychologie,“ vysvětluje vědecko-partnerská dvojice Julie Chytilová a Michal Bauer z CERGE-EI a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

„Zkoumám dětské čtení, a to z pohledu dětí samotných a z pohledu prožívání, než nějakého výkonu a správnosti,“ říká Anežka Kuzmičová z Fakulty sociálních věd UK, která na tento výzkum získala i prestižní ERC grant. Více představuje v jedné minutě. 

„Akademici a akademičky 20. století byli osobnosti. Měli bychom se jimi inspirovat a podporovat originalitu a hledání vlastní cesty, protože to vede k poznání a velkým myšlenkám,“ říká Libuše Heczková z Filozofické fakulty UK.

„Dnešní svět technologií potřebuje i sociálně– humanitní obory. Jen programování nestačí, musíte uživatelům vysvětlit, jak a proč nové technologie používat,“ říká Julie Šislerová, která ve své práci propojuje svět nových technologií, marketingu a byznysu. 

Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku a vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. 

„Mnoho lidí v Česku žije v nejistotě, a když pak najednou začnete zpochybňovat i gender – jednu z těch ‚posledních jistot‘, je přirozené, že se setkáte s odporem,“ říká právnička Barbara Havelková, která působí na Oxfordské univerzitě.

V letošním roce je to již pět let, co Univerzita Karlova získala certifikát HR Award, který cílí na zlepšování pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců na výzkumných institucích napříč Evropou. Co vše to Univerzitě Karlově přineslo a jaké jsou plány do dalších let?

Celkem 26 českých vědců a vědkyň, studujících či zástupců nevládních organizací uspělo v prestižním klání o Fulbrightovo stipendium a v akademickém roce 2024/2025 budou sbírat zkušenosti v USA. Mezi nimi i devět kolegů a kolegyň z Univerzity Karlovy.

„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu.

„Budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty, který po vzoru špičkových zahraničních univerzit spoluzaložil nový bakalářský program Science. 

„Kybernetická bezpečnost není jen o technických znalostech, zahrnuje pestrou škálu dalších oborů,“ vysvětluje v jedné minutě Lucie Kadlecová, která se po působení v zahraničí vrátila do ČR a aktuálně se věnuje propojování akademického prostředí s praxí. 

I pedagogika je věda. Své o tom ví i učitel Daniel Pražák, který nedávno dokončil doktorské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co ho na učení nejvíce baví a co zkoumal? Odpovídá v jedné minutě.

V jedné minutě srozumitelně vysvětlit svůj výzkum. Přesně takový úkol dostalo několik vědců a vědkyň z Univerzity Karlovy v rámci nové video série Věda na UK. Jako první se úkolu zhostila matematička Erin Carson, která vymýšlí nové a lepší algoritmy pro superpočítače. 

Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“ 

Genomička Markéta Tomková, absolventka Matfyzu UK, která aktuálně vede vlastní výzkumnou skupinu na Oxfordské univerzitě, se stala laureátkou prvního ročníku Ceny Czexpats in Science. Cílem je oceňovat a zviditelňovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí, kteří zároveň pozitivně ovlivňují české prostředí.