Roh: Chceme na FaF více uchazečů, udržet kvalitu a prestiž

pondělí, 06 prosinec 2021 08:20

„Mým největším úkolem pro následující čtyři roky je vybudování kompletního kampusu naší a Lékařské fakulty v Hradci Králové, a především hledat další zdroje jeho financování. Musíme také řešit stagnaci počtu zájemců o studium farmacie,“ říká v otevřeném rozhovoru Jaroslav Roh, současný proděkan pro vědeckou činnost, doktorské studium a transfer technologií Farmaceutické fakulty UK (FaF UK), který v únoru stane v čele této fakulty sídlící v Hradci Králové.

dovnitř 1

Co vás vedlo k tomu postoupit z funkce proděkana ještě o stupeň výš?

Především moje znalost fakulty a jejího řízení, zejména projektu univerzitního kampusu, společného pracoviště FaF a LFHK, jehož realizaci se budu věnovat po celé své funkční období děkana. Projekt se plánuje dlouhou dobu, už vznikl Mephared 1 – nynější výukové a výzkumné centrum vedle areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde již sídlí dvě naše katedry a dva ústavy LFHK. Na to by měl navázat Mephared 2 a nakonec bychom se do kampusu měli všichni kompletně přesunout.

Bál jsem se, že pokud by ve vedení fakulty stanul někdo úplně nový, respektive úplně nový tým lidí, mohla by nastat určitá prodleva v rozvoji fakulty a samozřejmě i v realizaci výstavby kampusu zapříčiněná neznalostí celé té složité problematiky. Museli by si logicky spoustu informací doplnit, aby nahlédli a pochopili to „podhoubí“ našich rozhodnutí, která jsme v minulých letech učinili.

Vzhledem k současnému skokovému růstu cen ve stavebnictví bude náročné stavbu dokončit.

Přesně tak. Od začátku přípravy tohoto projektu bylo jasné, že se fakulta bude muset spolupodílet na realizaci nemalou částkou. Reálně teď hrozí, že se stávajícím rozpočtem sice budeme schopni postavit budovu, nicméně na vybavení a na další náklady spojené s uvedením kampusu do provozu budeme muset hledat další zdroje. To bude můj hlavní úkol pro další čtyři roky.

Je něco, na co se vyloženě těšíte, co půjde hladce?

Nevím, jestli hladce, na všem je třeba setrvale pracovat, ale rád bych pokračoval v nastaveném rozvoji fakulty jako prestižní výzkumné a výukové organizace. Obdrželi jsme v mezinárodním hodnocení vědecké činnosti na UK (podrobně jsme psali zde) B+, a umístili se tak v první pětce vědecky nejkvalitnějších fakult Univerzity Karlovy.

Daří se nám získávat velké výzkumné projekty a granty, máme jedno z nejlépe hodnocených doktorských studií a poptávka po našich absolventech magisterského studia vysoce převyšuje nabídku. Na poli personálního rozvoje jsme v roce 2019 přijali kariérní řád, který nastavil jasná kritéria kariérního růstu pracovníků fakulty a stal se předlohou pro právě projednávaný kariérní řád univerzity.

Jak konkrétně u vás hodnocení akademických pracovníků probíhá?

V rámci systému obnovování pracovních smluv, kdy se mohou postupně uzavírat maximálně tři tříleté smlouvy na dobu určitou, prochází zaměstnanec jednou za tři roky pohovorem, kde shrne své dosavadní výukové a vědecké výsledky, svůj podíl na naplňování třetí role univerzity, případně svou činnost v praxi. Z těch takzvaně počitatelných kritérií by měl během těchto tří let splnit vždy zhruba třetinu toho, co se požaduje k zahájení habilitačního řízení. Po devíti letech, kdy by měl dostat smlouvu na dobu neurčitou, už by měl mít výrazně našlápnuto k docentuře a tím také potvrdit, že má na to být celý život úspěšným akademickým pracovníkem a získat pracovní poměr na dobu neurčitou. Pokud chceme budovat opravdu vynikající výukovo-výzkumnou instituci, potřebujeme v ní mít perfektní lidi.

dovnitř 2

Ve vašich programových tezích jsem četla pro mě dost překvapivou věc. Potýkáte se s nedostatkem uchazečů. Čím to je?

Nejspíše nám některé „přetáhla“ Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity, která navýšila počty přijímaných studentů, a stejně tak lékařské fakulty, u nichž došlo v minulém roce k navýšení přijatých studentů o patnáct procent. Víme, že jsme mnohdy druhá volba právě pro ty, kteří se hlásí primárně na medicínu. A pokud se nedostanou k nám, pak další varianta je pro ně Přírodovědecká fakulta UK nebo VŠCHT – tam už z našich výzkumů víme, že většinou v pomyslném souboji o ně uspějeme. Další důvod je společný pro všechny vysoké školy – nepříznivá demografická křivka spojená s menšími populačními ročníky. Ono nejde jen o prostý počet uchazečů, ale o ty, kteří jsou studia schopní.

Zvýšili jste prospěchový průměr ze střední školy, s nímž se k vám lze dostat bez přijímaček. Nesnižujete tak svou laťku?

Nemyslím si. Zvedli jsme sice požadovaný průměr známek z 1,25 na 1,5 s tím, že student musel zároveň zvládnout výuku chemie a biologie se známkou ne horší než 2. Nicméně stále platí, že díky tomu získáváme ty lepší absolventy středních škol, kteří mají o studium farmacie nebo laboratorní diagnostiky zájem.

dovnitř 3dovnitř 4

Nárůst přijatých studentů „u konkurence“ je jeden důvod. Jaké jsou ty další?

Obecně snižující se prestiž farmaceutů ve společnosti. Když to řeknu naplno, ne všechny lékárny dělají farmacii a farmaceutickému vzdělávání dobrou reklamu.

Farmaceut se pohybuje na tenké hranici mezi pomáhající profesí a trhem, který chce především vydělávat. Jak tento etický konflikt se studenty řešíte?

Nejprve musím zmínit jednu důležitou věc. Lékárník je jen jednou z profesí, kterou farmaceut může vykonávat. Čím dál větší procento absolventů nastupuje na pozice klinických farmaceutů, kteří na odděleních nemocnic kontrolují a spolu s lékařem stanovují farmakoterapii, tedy užití daných léčiv u daného pacienta. Další absolventi se uplatňují ve farmaceutickém průmyslu, ve výzkumu a v dalších odvětvích.

A jak je to s tou etikou – lze ji dodržet vždy a všude?

Ve vztahu k pacientovi by měla rozhodovat vždy odbornost. Lékárník či klinický farmaceut by měl stejně jako lékař sledovat především dobro a zájmy pacienta a dělat to, co umí nejlépe – být odborným partnerem lékaře, asistovat při výběru farmakoterapie a pacientovi podávat srozumitelnou formou relevantní informace k užití léčiv. Dle toho by měl být i oceňován, nikoli primárně podle marže „na krabičce“.

Snažíme se i ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou a odbornými společnostmi dbát na erudici farmaceutů, aby k veřejnosti vystupovali skutečně jako odborníci na léčiva, aby se lékárny a lékárníci neprofilovali jako primárně obchodní subjekty. S tím asi trochu souvisí i poslední, dosud nezmíněný důvod stagnace zájmu uchazečů.

Zlepšit propagaci oboru?

Přesně tak. Vyvíjíme v tomto směru řadu aktivit, dáváme o sobě vědět středoškolákům, informujeme o našich výsledcích a úspěších a snažíme se vystupovat jako odborná instituce, jejíž absolventi mají opravdu široké možnosti uplatnění. Ale asi nejen já vnímám, že prezentace fakulty se musí zlepšit, musíme vytvořit ucelenou koncepci propagace studia na naší fakultě a jednotlivé aktivity spolu lépe provázat. Vymyslet, jak zvýšit počty uchazečů, bude vedle výstavby kampusu můj druhý velký úkol.

dovnitř 5

Uvažujete o otevření nových oborů, které by mohly přitáhnout ke studiu trochu jiné zájemce než doposud?

Velmi intenzivně to promýšlíme, už máme i konkrétní představy, ale zatím nechci být konkrétní i s ohledem na možnou konkurenci. Letos jsme poprvé otevřeli úplně nový navazující magisterský obor Farmaceutické vědy v angličtině. Myslím, že se nám tím šikovně podařilo zaplnit mezeru na trhu, využít poptávky především u asijských studentů, i když v Evropě nejsme jediní, kdo něco takového nabízí. V mnoha asijských zemích je totiž farmacie bakalářské studium, a u nás si díky programu mohou doplnit magisterské vzdělání a titul.

Jaký je zájem zahraničních studentů o váš hlavní pětiletý magisterský program Farmacie v angličtině?

Dříve jsme byli rádi, když se nám podařilo naplnit jednu skupinu po třiceti studentech. Letos máme skupiny dvě a jsme na hraně současné kapacity. Vedle toho, že jde o nemalý finanční příspěvek do našeho rozpočtu, podporuje se tím také mezinárodní charakter fakulty. Ale cizinci se nám hlásí i do studia v českém jazyce, především Ukrajinci, Bělorusové a Rusové. Jsme za to rádi, obvykle jde o velmi motivované a kvalitní lidi. Samozřejmě vůbec nezmiňuji Slováky, které za cizince v tomto ohledu nepovažujeme. I v doktorském studiu už máme výrazné procento cizinců a na většině kateder pochází minimálně jeden z kmenových zaměstnanců ze zahraničí. Toto je určitě cesta ke zkvalitnění výuky, a především výzkumu na fakultě. Kolegové ze zahraničí přinášejí nové myšlenky, nová témata a zkušenosti. Na druhou stranu musí být naši stávající pracovníci schopni komunikovat a učit v angličtině, všechno je to provázané.

Studium na FaF UK je vyhlášené svou náročností. Kde je to největší „síto“, klasicky v prvním ročníku?

Ano. Máme tam relativně nejnáročnější předměty, aby si studenti hned zkraje ověřili, zda mají na to u nás vystudovat. Ale zase se jim snažíme vyjít vstříc tím, že ty hlavní povinné doprovází několik volitelných, jejichž cílem je vysvětlovat, částečně doučovat a nahnat chybějící znalosti ze střední školy.

V loňském akademickém roce bohužel nedokončilo první ročník studijního programu farmacie téměř sto studentů z 280, v dalších ročnících už je neúspěšnost minimální. Celkově u nás promuje okolo šedesáti procent přijatých studentů.

Sice je to „jen“ větší polovina, na druhou stranu všichni najdou uplatnění na trhu práce ve svém oboru.

Přesně tak. A vzhledem k zodpovědnosti, jíž sebou profese farmaceuta nese, si nemůžeme dovolit vysílat do praxe nekvalitní a špatně připravené absolventy.

dovnitř 6

Doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph. D.
Současný proděkan pro vědeckou činnost, doktorské studium a transfer technologií FaF UK, vedoucí katedry organické a bioorganické chemie a šéf výzkumné skupiny Bioorganic and Medicinal Chemistry Group. Je absolventem FaF UK, v roce 2018 zde obhájil svou habilitační práci a stal se docentem. V roce 2013 absolvoval tříměsíční výzkumný pobyt na University of Bath (UK), o pět let dříve také tříměsíční stáž na Státním technologickém institutu v Petrohradě. V roce 2018 získal Cenu Alfreda Badera v bioorganické a bioanorganické chemii, dále také Medaili Farmaceutické fakulty a Cenu děkana FaF UK. V říjnu ho Akademický senát fakulty zvolil kandidátem na funkci děkana pro následující čtyři roky. Vedení FaF UK se ujme v únoru 2022.
Autor:
Foto: Vladimír Šigut

Sdílejte článek: