Letní škola duševního vlastnictví WIPO nabízí i stipendia

úterý, 10. srpen 2021

Patenty, ochranné známky, autorská práva. Otázky duševního vlastnictví se dotýkají všech odvětví vědecké činnosti, ale i podnikání. Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT) připravilo pro studenty Univerzity Karlovy jedinečnou příležitost získat stipendium na účast na vysoce ceněné intenzivní letní škole Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), kterou CPPT UK spolupořádá společně s Úřadem průmyslového vlastnictví ČR a odborným, oborovým spolkem Transfera.cz.

wipo edit

Letní škola se uskuteční online od 6. do 17. září 2021. Účastníci budou mít možnost setkat se zahraničními i domácími experty z praxe a získat cenný certifikát organizace WIPO, která je jednou z patnácti specializovaných agentur OSN a zároveň renomovanou organizací zabývající se duševním vlastnictvím.

Jak se o stipendia WIPO ucházet?
Stipendium k účastni na letní škole WIPO je určeno pro studentky a studenty Univerzity Karlovy se zájmem o otázky a problematiku duševního vlastnictví. Motivační dopis v angličtině společně se životopisem zasílejte nejpozději do 25. srpna 2021 na emailovou adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Počet stipendií je omezen. Podrobnější informace najdete na webu CPPT UK. Úspěšní absolventi letní školy získají šest (studijních) kreditů.

V 21. století neustále roste počet světových ekonomik a top firem, jež jsou přímo závislé na svém duševním vlastnictví coby hnací ekonomické síle. Účetní hodnota moderních společností je až z osmdesáti procent tvořena právě oceněním nehmotného majetku. O tom, jaký vliv to má pro rozvoj ekonomiky a na efektivitu výzkumu a vývoje, pracovních postupů a celkově inovačního ekosystému, hovořil magazín Forum Jamesem Michaelem Hellerem (University of New York), právníkem a odborníkem na duševní vlastnictví, jenž spolupracuje s Univerzitou Karlovou na uspořádání letní školy WIPO v Praze.

JHJe oblast duševního vlastnictví složitá vzhledem k tak velkému množství „hráčů“?

Pro toho, kdo se v této problematice nepohybuje, se to tak může jevit. Nicméně jsou tu čtyři hlavní kategorie ochrany duševního vlastnictví a každá je chráněna trochu jinak, respektive každá z nich chrání jiné aspekty inovací. Když máte různé geografické jurisdikce po celém světě a uvědomujete si, že určité kategorie duševního vlastnictví je zapotřebí registrovat v různých jurisdikcích samostatně, může se to zdát trošku komplikované. Na druhé straně je právě účelem letní školy WIPO vzdělávat trh, lidem to zjednodušit a uvědomit si, že není až tak těžké těžit z ochrany duševního vlastnictví.

WIPO má 193 členských států ze 195 zemí, jež jsou členy OSN plus dva pozorovatelské státy, které podepsaly smlouvy s WIPO. Takže i když se problematika duševního vlastnictví může zdát složitá, od patentů přes ochranné známky, vzory až po autorská práva, prostředky ochrany jsou stále více harmonizovány a z tohoto společného rámce vychází mnoho pobídek.

Existence ochrany duševního vlastnictví na celém světě neznamená, že neexistuje pirátství, krádeže duševního vlastnictví nebo padělání. Všichni víme, že to všechno existuje, ale obecně vzato tento právní rámec vytváří rovné podmínky, kde může výzkum, vývoj a inovace prosperovat...

Různě po světě jsou lidé, kteří vyrábějí padělky nebo nelegálně kopírují. A na různých místech je různá vymyhatelnost práv z duševního vlastnictví. Ale pokud mluvíte s kýmkoli, kdo se zabývá oblastí duševního vlastnictví, je zde shoda v tom, že rámec práva duševního vlastnictví vychází ze snahy udělat svět podnikání lepším. Pandemie covid-19 je dobrým příkladem, jak byly a jsou investovány miliardy dolarů do výzkumu a vývoje medicíny a vakcín, které svět potřebuje. Kde bychom byli bez právního rámce chránícího obrovské investice, ale také spotřebitele? Žádný systém není dokonalý. U proticovidových vakcín jsme například viděli, jak bohatší země k nim získávají rychlejší přístup než ty chudší, ale výhody výrazně převažují nad negativy. Všechny režimy duševního vlastnictví chtějí totéž: nikdo nechce, aby byli spotřebitelé okrádáni, a zároveň všichni chtějí, aby inovátoři měli prospěch ze své tvrdé práce a investic času a energie.

A co země, kde ochrana drhne?

V širším měřítku se objevuje kritika zaměřená například na země jako je pevninská Čína, z hlediska prosazování práv duševního vlastnictví, ale nemusí jít o záměr. Vytvoření robustní infrastruktury pro ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví vyžaduje čas. Navíc Čína v poslední době učinila v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví značné pokroky.

Ano, některé země mohou být mírně pozadu, pokud jde o rozvoj právní infrastruktury duševního vlastnictví. V minulosti si třeba spisovatel Charles Dickens stěžoval, že jeho díla byla zprvu v USA publikována nezákonně. Postupem času ale Spojené státy americké výrazně zlepšily svůj režim ochrany duševního vlastnictví a vymáhání práva. Cílem je pokračovat v rozvoji globálního systému duševního vlastnictví tak, aby společnosti a jednotlivci měli z účasti v tomto systému stále větší prospěch a zároveň aby byli chráněni inovátoři a byli za své nápady dobře odměňováni.

HK 2

Univerzita Karlova bude v září dva týdny hostit online letní školu WIPO. Dá se říci, že to bude opravdu velká příležitost? A kdo se může a kdo by se jí měl zúčastnit?

Je to velká událost! Bude to podruhé, co se bude letní škola WIPO konat v Česku, ale poprvé společně s Univerzitou Karlovou, a navíc v těsné spolupráci s klíčovými zainteresovanými organizacemi v oblasti duševního a průmyslového vlastnictví a inovací v České republice. Posledně jsme měli týmy z vysoce inovativních firem, jako je Škoda Auto. Studenti, inovátoři, výzkumníci, akademičtí pracovníci, ale také agentury, jako je Agentura EU pro kosmický program (EUSPA), ti všichni mohou těžit z lepšího porozumění duševnímu vlastnictví, které jim umožní lépe využívat nehmotnou hodnotu společností, která nabývá stále větší důležitosti v moderní ekonomice.

Letní škola WIPO může nabídnout lepší pochopení patentů, ochranných známek, autorských práv a designu, ale kromě toho mnoha jemnějších nuancí, které mohou ovlivňovat tvoření firemních strategií. Tato akce nabídne zisk nejen teoretických znalostí systémů a strategií duševního vlastnictví, ale výuka bude založena na praxi, týmových cvičeních a případových studiích z reálného světa. Program umožní účastníkům ponořit se do patentů, autorských práv, ochranných známek, designu a dalších položek souvisejících s duševním vlastnictvím. Zaměří se však i na znalosti kolem nově vznikajících technologií: jako fin-tech, umělá inteligence, samořídící technologie, kvantová výpočetní technika a nanotechnologie, zelené energie, letecké a kosmické technologie, logistické a skladové technologie a trendy v oblasti duševního vlastnictví s důrazem na pandemii, duševní vlastnictví a veřejné zdraví.

Jak se registrovat na WIPO letní školu?
Registrace na letní školu WIPO je (do 5. září) otevřená pro účastníky napříč obory, a to i mimo UK, stejně jako pro odbornou veřejnost. Účast je však zpoplatněná. Úplné informace včetně programu najdete na webu CPPT.

Mluvili jsme také o příkladech, kde duševní vlastnictví skutečně pomáhá inovacím: Elon Musk a Tesla. Musk je jedním z podnikatelů, se kterými se ztotožňuje spousta mladých lidí, a nejen oni...

Přemýšlel jsem, jak by věci vypadaly, kdybychom neměli systém duševního vlastnictví. Kdyby někdo jako Elon Musk a lidé kolem něj utratili miliardy dolarů mnohaletým výzkumem a vývojem technologií a viděli by pouze, že toto vše je jim vzato a kopírováno a takovéto produkty by se objevovaly na trhu takto podvodným způsobem. Jako spotřebitel byste nevěděli, co kupujete. Měli byste jen malou šanci získat originál. Nicméně existují chvíle, kdy upuštění od duševního vlastnictví může pomoci, a Tesla je opět dobrým příkladem. Jedna případová studie ukázala, že si Musk uvědomil, že Tesla se v „ekosystému“ elektromobilů stává tak dominantní, že zanedlouho nebude existovat žádný ekosystém, jen Tesla. V reakci na to se rozhodl volně licencovat patenty na podporu evoluce ekosystémů v průmyslu elektromobilů, včetně automobilových dílů, nabíjecích stanic a dalších inovativních nápadů. Existují tak příklady, kdy může být pro celý ekosystém lepší, když bude k dispozici více přístupů.

Co vás zaujalo na pandemii covid-19?

Lidé říkají: „Kdyby to nebylo na farmaceutických firmách, vakcínu by už měly všechny, i ty nejchudší země.“ A to si myslím, že je velmi chybný argument. Pokud by farmaceutické společnosti nebyly schopny vyvinout tyto život zachraňující vakcíny tak rychle, neměli bychom je včas, abychom zmírnili dopad této tragické pandemie. Nestalo se to jen tak náhodou. Současné vakcíny byly do značné míry již vyvinuty, protože máme patentový režim a odměny pro ty, kteří investují obrovské množství peněz, času a energie do vývoje život zachraňujících léků.

HK 3Někdo říká, že jediným řešením pandemie je prominutí patentů - tedy to, že se farmaceutické společnosti vzdají patentů na vakcíny proti koronaviru -, ale ve skutečnosti toho stále hodně chybí. Z krátkodobého hlediska si myslím, že to moc neřeší. Stále potřebujete znalosti o výrobě a bezpečné distribuci vakcín. Otázky, které jsou vzneseny, jsou správné a hledají se způsoby, jak rychleji zpřístupnit inovaci ve prospěch více lidí. Ale není to černobílé. Obviňování patentového režimu je krátkozraké, i když ve skutečnosti to byl hlavní faktor pomoci. Pokud přemýšlíte o moderním mezinárodním systému inovací a IP, podívejte se na BioNTech/Pfizer. Pokud chcete mluvit o výhodách celosvětového rámce duševního vlastnictví, podívejte se na příklad dvou tureckých akademiků působících v Německu, kteří spolupracují s americkou distribuční společností, aby co nejrychleji distribuovali efektivní vakcínu po celém světě. Tento vývoj byl postaven na základě předchozích výzkumů a vedl k tomu, že vakcína BioNTech byla později na správném místě, ve správný čas, a pomohla řešit globální pandemii.

Autor: Jan Velinger
Foto: archiv UK, Shutterstock

Sdílejte článek: