Partnerství UK s nadací Kellnerových má být zásadní pilot

čtvrtek 10. září 2026

The Kellner Family Foundation (TKFF), kterou roku 2002 založili manželé Renáta a Petr Kellnerovi, již věnovala na rozvoj vzdělanosti v Česku 2,4 miliardy korun. K podpoře vzdělávání na základních a středních školách či studia na zahraničních univerzitách nyní přibude i přímá podpora špičkových vědců na největší české univerzitě. Nový program Kellner Research Chair má na Univerzitu Karlovu v nejbližších několika letech přivést až šest top výzkumníků.

Kolik peněz může jeden získat? „Osm milionů korun na tři roky, rozdělených v poměru tři miliony, tři miliony a dva miliony korun. Fakulta se následně zavazuje přidat jeden milion korun ve čtvrtém a milion v pátém roce,“ říká v interview pro Forum ředitelka nadace Tereza Bůžková (TB). Na otázky ohledně nové spolupráce odpovídá též Martin Vlach (MV), prorektor pro třetí roli, do jehož gesce spadají související aktivity Nadačního fondu Univerzity Karlovy.

Jak se vůbec zrodila myšlenka spolupráce UK s nadací Kellnerových?

TB: Naše nadace podporuje vzdělávání kontinuálně. Máme například stipendijní program pro talentované studenty, kteří chtějí studovat bakalářské obory v zahraničí. Dlouhodobě bychom ovšem chtěli pomáhat vytvářet v Česku prostředí, do něhož se budou chtít vracet. Často nejde jen o finanční podmínky. Důležité je i to, aby české prostředí bylo otevřené světu a aby v něm lidé s mezinárodní zkušeností chtěli působit. Začali jsme proto o možnostech spolupráce diskutovat. A právě UK pro nás byla přirozeným partnerem z hlediska kvality, tradice i reputace.

Nový program míří především na návraty českých vědců ze zahraničí?

MV: Nejen na ně. Program Kellner Research Chair je zaměřen na vědce, kteří jsou přibližně tři až dvanáct let po získání Ph.D.. Samozřejmě zohledňujeme rodičovskou a další situace podobně jako u grantových výzev typu ERC. Z pohledu univerzity je to do určité míry nadstavba našeho zavedeného programu Primus, který je určen vědcům v ranější fázi kariéry, zatímco tento nový program cílí na zkušenější výzkumníky. Zároveň bych zdůraznil, že nejde pouze o návraty. Uchazeč nesmí během posledních tří let strávit v Česku déle než dvanáct měsíců, program je tak jasně otevřen i zahraničním vědcům, kteří by chtěli přijít na UK.

TB: Už v září 2024 jsme s Univerzitou Karlovou podepisovali spolupráci týkající se nostrifikací. Vnímali jsme to jako „první vlaštovku“ a možnost ověřit si, nakolik je univerzita otevřená tomu, aby se sem lidé vraceli, měli uznané vzdělání a mohli tu pokračovat ve studiu. Nový program ale není zaměřen jen na návrat českých nebo slovenských vědců. Je otevřený i mezinárodně a obecně má přispívat k tomu, aby zdejší prostředí bylo přístupnější lidem s mezinárodní zkušeností.

Měli jste při přípravě programu nějaký zahraniční vzor?

TB: Za největší inspiraci bych označila aktivity nadací rodiny Wallenberg ve Švédsku, kde mají propracovaný systém rozvoje švédské vědy a jejího posouvání na vyšší úroveň. Samozřejmě jde o úplně jiný horizont i objem peněz, ale jako příklad dobré praxe nám to slouží velmi pěkně.

Mgr. Tereza Bůžková

Od září 2023 je výkonnou ředitelkou nadace The Kellner Family Foundation, v níž odpovídá za řízení a rozvoj filantropických programů, zaměřených především na vzdělávání. Vystudovala ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a má více než patnáct let zkušeností s vedením lidí a projektů. Kariéru zahájila v PwC, poté působila ve firmě Deloitte v transakčním poradenství, zejména v oblasti due diligence a fúzí. Před příchodem do nadace vedla na Velvyslanectví Velké Británie v Praze tým odpovědný za rozvoj příležitostí britských firem.

Na českých univerzitách zatím není filantropická podpora tak běžná jako v cizině. Vnímáte vznikající spolupráci s Kellnerovými i jako možný začátek širší změny?

MV: Určitě ano. Pro Univerzitu Karlovu je to první opravdu velký a významný krok. Našli jsme partnera, který je ochoten jít do jednoho z největších filantropických darů české akademické instituci. Doufám, že to zároveň bude příklad moderního směru, jímž se UK může vydat. A jsem rád, že si český filantropický svět začíná více všímat akademických institucí, vědy a výzkumu.

V minulosti některé pokusy o propojení velkých soukromých donorů s českými školami či fakultami vyvolávaly v akademickém prostředí obavy. Jak chcete zajistit nezávislost?

TB: To je pro nás zásadní téma. Nadace je donor, který chce pomoci Univerzitě Karlově otevřít se ještě více mezinárodní vědě. V žádném případě však nechceme vstupovat do nezávislosti akademické obce ani určovat, čemu se mají vědci věnovat. Nemáme žádnou ambici kontrolovat témata, se kterými vědci přijdou. Nový program je otevřen všem oborům a není nijak omezen na konkrétní fakulty. Pro zajištění nezávislosti je klíčové také to, že hodnocení budou provádět mezinárodní panely, které nejsou navázané na české prostředí. V sedmičlenném řídicím orgánu má nadace pouze dva členy, takže nemůžeme zvrátit rozhodnutí UK. A tak je to správně.

Mohou se do programu zapojit i další donoři?

TB: Za nadaci The Kellner Family Foundation vnímáme celý projekt jako pilot, jímž chceme program představit i dalším filantropům. Prvotně jde o 48 milionů korun pro šest výzkumníků. Pokud se ukáže, že je záměr životaschopný, jsme ochotni uvažovat o pokračování. Ideální stav by byl, kdybychom v budoucnu participovali jen určitou částí a přidali se další dva, tři nebo pět donorů... Potom by bylo možné program uskutečnit v daleko širším rozsahu.

MV: Důležité je také říct, že nejde o nějakou jednorázovou podporu. Program počítá až se šesti vědci a u každého z nich se bavíme minimálně o pětiletém anebo ještě delším působení na Univerzitě Karlově. Mluvíme tedy o spolupráci v řádu více let.

Jakou roli při výběru hrají jednotlivé fakulty?

TB: Každý uchazeč musí mít ještě před připuštěním do hodnocení letter of commitment, tedy závazné vyjádření děkana dané fakulty UK. Je to děkan, kdo říká: tento výzkum tady chceme.

Opravdu neexistují nějaké preferované disciplíny?

TB: Ne. Nejsme tu od toho, abychom univerzitě radili, které vědce má podporovat. Osobně jsem výrazně proti oborovému omezování. Celková filozofie naší nadace vychází z toho, že svět je multidisciplinární a potřebujeme multidisciplinární zkušenosti, vědu i výzkum. Je to vidět už na portfoliu stipendistů, které dnes v zahraničí podporujeme, a stejně k tomu přistupujeme i tady. Možnost zapojit se má každá fakulta Univerzity Karlovy.

Jak budou hodnotící komise vypadat?

MV: Budeme oslovovat zahraniční odborníky, například i experty, kteří se podíleli na nedávném mezinárodním hodnocení UK či úspěšném programu Charleston, spolufinancovaném iniciativou Evropské komise MSCA Cofund na podporu postdoktorandů se zahraniční zkušeností. Počítáme se standardním rozdělením na STEM, MED a SSH panely. Takto bude hodnocení probíhat.

doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D.

Od února 2026 je prorektorem Univerzity Karlovy pro třetí roli. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde v roce 2009 získal Ph.D. a v roce 2018 se habilitoval v oboru fyzika kondenzovaných látek. V letech 2012 až 2022 byl proděkanem MFF UK; inicioval mimo jiné Partnerský program propojující fakultu s desítkami firem. V letech 2022 až 2025 působil jako prorektor UK pro vnější vztahy. Odborně se věnuje především fyzice pevných látek a kovových slitin, dlouhodobě také popularizaci vědy a historii fyziky. Podílel se na vzniku Didaktikonu UK.

Představme si vědkyni či vědce, který má o program zájem... Jak má postupovat?

MV: Základní informace najde na webových stránkách s formuláři pro uchazeče. Žádost podává samotný výzkumník. Se svým záměrem ale musí nejprve oslovit danou děkanku nebo děkana fakulty, na níž chce působit, a získat zmíněný doporučující dopis. Je to logické, protože fakulta musí být připravená vytvořit takovému člověku odpovídající zázemí. Cílem je, aby výzkum, který přichází, byl na fakultě skutečně chtěný. Stejně tak musí být chtěný i daný expert. Jinak nemá smysl, aby v programu uspěl. Bude to v zásadě fungovat jako standardní grantová žádost; program technicky zajistí Nadační fond UK v kombinaci s odborem vědy a výzkumu rektorátu.

Může být váš pilot začátkem něčeho většího i pro Univerzitu Karlovu?

MV: Za sebe bych řekl, že je to určitá vize, kterou bychom chtěli postupně naplňovat. Věřím, že pilot s TKFF může univerzitě otevřít možnosti výraznější spolupráce i s dalšími donory. Ostatně už nyní jsme právě díky spolupráci s nadací rodiny Kellnerových před uzavřením partnerství s další nadací – tentokrát v oblasti podpory sociálně znevýhodněných studujících. V budoucnu můžeme přijít kupříkladu s programem na podporu inovací nebo startupů, který zase může dávat smysl jiné nadaci. Nemusí jít o oblast, do níž by vstupovali Kellnerovi. Podstatné však je, že díky tomuto pilotu se může vytvořit cesta, jak podobnou spolupráci vůbec vykonávat.

TB: Především je zapotřebí ukázat, že taková spolupráce může fungovat. A také, že univerzita dokáže nabídnout to, co dnešní filantropie očekává. Filantropie je stále víc zaměřená na konkrétní cíle a výsledky. Nechceme ovlivňovat akademický svět v tom, co se bude zkoumat. Budeme ale důsledně sledovat výsledek samotného programu. Dokázala jej univerzita dostatečně propagovat, aby přišly kvalitní přihlášky? Bylo skutečně z čeho vybírat? Cílem je, aby na UK přišli vědci, kteří by jinak nepřišli... Podle toho budeme úspěch posuzovat. Oba dnes z trhu slyšíme, že existují subjekty, které čekají, jak naše spolupráce dopadne. A pokud bude úspěšná, mohou se rozhodnout spolupracovat s UK také – třeba v jiných oblastech nebo s jiným finančním modelem.