Aleksi Šedo: NÚVR je největší projekt akademické onkologie

středa, 20 červenec 2022 08:16

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) je „největší“ pětinou programu EXCELES, podpořeného ministerstvem školství, a profesor Aleksi Šedo jeho hlavním řešitelem. Jedenáct institucí – provádějících excelentní výzkum v onkologii, samozřejmě včetně Univerzity Karlovy – v něm spojí své kapacity na dobu tří a půl let. Činnost zahájily počátkem června 2022.

002

Program EXCELES – vyhlášený na sklonku roku 2021 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – vznikl na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovace ve zdravotnictví v rámci Národního plánu obnovy. Z prostředků Evropské unie – prostřednictvím Nástroje na oživení a odolnost – umožní rozvinout výzkum ve vybraných specifických oborech, jako jsou infekční choroby a virologie, onkologie, oblast neurověd, problematika metabolických onemocnění a kardiovaskulárních chorob nebo oblast sociálních a ekonomických dopadů systémových zdravotních rizik.

Projektů, kterým MŠMT poskytne účelovou podpory v programu EXCELES, je celkem pět. Nejrozsáhlejším a s částkou 1,6 miliardy korun na náklady finančně nejnáročnějším je Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). S jeho hlavním řešitelem – profesorem Aleksim Šedem z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. Lékařské fakulty UK – se sešel magazín Forum, aby se o NÚVR dozvěděl více.

Pro činnosti NÚVR se počítá s ještě intenzivnějším propojením jedenácti vědeckých pracovišť v ČR. Jak taková spolupráce se zachováním vzájemného respektu vznikla?

003Spolunavrhovatelé projektu byli na počátku tři: spolu s Univerzitou Karlovou ještě brněnská Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci. Jsem upřímně rád, že hned na začátku mezi námi panovala – řekl bych – až ekumenická shoda, nedostavily se žádné „tahanice o peníze“, opravdu šlo o vzájemnou vstřícnost. Naše spolupráce vznikla už zhruba před třemi lety, tehdy MŠMT vypsalo projekty „Prescreening“, nakonec nerealizované. Od té doby jsme měli vytipovánu síť pracovišť, které do toho chtěly jít s námi a na výzkumech a vývoji se podílet. Váže nás letitá skvělá spolupráce.

Pane profesore – asi začnu od konce –, jaké jsou konkrétní očekávané přínosy pro onkologického pacienta, co by měl díky NÚVR získat?

Primárně je třeba říci, že nejde o projekt klinické onkologie. Jde o výzkum realizovaný akademickými pracovišti. V něm máme definováno celkem pět programů, od experimentálního výzkumu až po akademické klinické studie. Jde tedy především o aplikovaný výzkum v onkologii  a terciální vzdělávání – součástí projektu jsou i doktorské studijní programy a tedy příprava budoucích profesionálů v onkologii. Součástí projektu je rovněž prezentování výsledků, a to nejen formou publikací a patentů, ale i pořádání mezinárodních konferencí. V neposlední řadě bychom měli být službou státní správy; tam, kde stát bude potřebovat odbornou expertízu či spolupráci.  

Proto je všech pět schválených projektů EXCELES označováno za „nové vědecké autority“, je to tak?

Přesně tak. Běh státu si řídí státní správa. Zdravotnictví a školství si řídí příslušná ministerstva. A akademické projekty slouží a budou sloužit jako významná expertní základna, která bude k dispozici pro rozhodovací státní procesy.

Podepsala se nějak na vzniku EXCELES, potažmo NÚVR, přítomnost pandemie covid-19?

006Všech pět „excelesských“ projektů spadá pod Národní program obnovy ČR – koordinovaný ministerstvem průmyslu a obchodu  a financovaný  EU – přičemž každý rezort cílí přidělené prostředky na „svou“ stěžejní oblast pro rozvoj státu. Máte tedy pravdu – ano, covid částečně roli sehrál, však také postihl celý národ, od hospodářství až po mezilidské vztahy. A též jedna z úvah, která vedla ke vniku „našeho“ NÚVR, vycházela ze zkušeností nabytých během jednotlivých pandemických vln. Třeba ze skutečnosti, že kapacita systému zdravotnictví byla zahlcena, řada lidí se obávala návštěvy nemocnice a zanedbávala tak prevenci a na jejich onkologickou diagnosu se tak přišlo později. V budoucnosti proto očekáváme další nárůst počtu onkologických pacientů. Zjednodušeně řečeno, novými poznatky v oblasti prevence, diagnostiky a léčby NÚVR přispěje i k omezení následků covidové epidemie, nepřímá souvislost je zde zcela jasná.

Nehrozí, s ohledem na současnou ekonomickou situaci, že by byl celý projekt omezen či dokonce zrušen?

Nikdy neříkej nikdy, tímto motem se řídím v běžném i medicínském životě. K otřesům dojít může, ale jelikož právní akt podpory už byl stvrzen, návrat by byl – dle mého – obtížný. Vždyť ještě před samotnou realizací NÚVR instituce napříč ČR investovaly pro vznik projektu značné úsilí. Třeba jen při zpracování projektové přihlášky! A uvědomme si, že od 1. června 2022 již běžíme…   

Jak vypadala spolupráce vědeckých pracovišť před vznikem Národního ústavu? Říkáte, že vlastně navazujete na letitou spolupráci. V čem tedy bude jiná?

Zájmem vědeckých center v evropských státech je zefektivnění spolupráce. Ve vědecké praxi to může znamenat ku příkladu poskytnutí  ekonomicky náročných technologií a infrastruktur pracovišť k využití dalším subjektům: nemá smysl, aby všichni měli vše a uměli vše. Dobře udělalo MŠMT, když namísto výstavby dalších „vědeckých domů“ sáhlo k dovybavení a stabilizaci výzkumných skupin, jež ve svém oboru už úspěchů dosáhly.

Vstupní kritéria byla nesmírně tvrdá, využívali jsme proto při přípravě projektu analýzu Technologického centra AV, tedy instituce, která zmapovala „kdo s kým a jak dobře bádá“ ,má přehled o dosažených výsledcích z posledních let a též třeba vazeb na spolupracující vědecké instituce v zahraničí. Pracoviště soustředěná v NÚVR tudíž patří ke skutečné špičce u nás. Stručně řečeno: víme, s kým spolupracujeme.

Program EXCELES vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR dne 8. prosince 2021. Je jediným implementačním nástrojem komponenty 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“ Národního plánu obnovy a je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Cílem EXCELES je zvýšení schopnosti výzkumných kapacit reagovat jak na aktuální trendy a potřeby ve VaVaI (výzkumu, vývoje a inovací) v návaznosti na výskyt závažných chorob se statisticky nejvyšší smrtností nebo s vysokými přímými (medicínskými) a nepřímými (sociálními a ekonomickými) náklady, tak zároveň na dopady a komplikace u těchto chorob způsobené onemocněními typu covid-19, i na sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik s těmito chorobami spojenými. (Zdroj: MŠMT)

exceleslogo
Účastníci projektu NÚVR: Univerzita Karlova (zapojené fakulty: 1. LF, 2. LF, PřF, LFP), Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykův onkologický ústav, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

Co „na oplátku“ může NÚVR nabídnout jim?

Třeba zlepšit odměňování  mladých vědců – postgraduálních studentů a postdoků  – a tím je motivovat k další vědecké a akademické kariéře. V dnešní době je zájem o tuto práci značně limitován právě i jejím ekonomickým ohodnocením  Aby nám mladí nadaní kolegové neutíkali, do zdravotnictví, do průmyslu nebo úplně mimo vlastní profesi, musí k akademické vědě přistupovat jako k velkému hobby. Což vlastně děláme v podstatě všichni.

Je dobré týmy stabilizovat a zajistit jejich „generační gradient“. Proto je součástí NÚVR i péče o doktorské studenty, představující hybnou sílu vědy: to oni jsou v laborce od rána do večera a pracují v ní bez ohledu na denní či noční hodinu. Co si budeme namlouvat, v naší zemi je to ještě nevýhodnější než jinde – mladí vědci by měli vědět, že sice musí tvrdě pracovat, ale stát, respektive jejich instituce, o ně opravdu stojí.

Pro „juniory“ je skvělé, že si mohou budovat curriculum vysoce kompetitivní s tím, co mají jejich vrstevníci v zahraničí. Zrovna jsme se vrátili z letní školy 4EU+ ve Varšavě, kde naši studenti zanechali ohromný dojem – měl jsem z toho skvělý pocit – ku příkladu proto, že v biomedicínském výzkumu spojujeme expertízu mladých lékařů a přírodovědců. Nedrží se zkrátka úzkého profesního záběru. Kdo ví, možná se nám už brzy podaří otevřít v rámci 4EU+ i magisterské studium biomedicíny. V ní by se mohli potkat přírodovědci s lékaři a došlo by k jedinečnému spojení lidí různých vědeckých směrů a mnohdy i povah.

Zní to, jako byste – myšleno teď profesně – byl zase rád juniorem…

No ježiš! (s úsměvem) Já sám jsem poprvé do zahraničí mohl vyjet až po „listopadu“, na začátku devadesátých let. Bylo to po složitých peripetiích, na Ústav mutagenese a diferenciace v italské Pise. Pracoviště spadající pod tamní akademii věd bylo velmi dobré, jejich možnosti mě tehdy naprosto uchvátily. A dnes, musím říci, je na tom moje laboratoř svým vybavením lépe než jejich. Prostě pokrok ve vědě v ČR – a tím myslím výsledky i infrastrukturu – je naprosto úžasný. Nicméně jeho udržení je nekončící výzva.

007 008
Magazín Forum si s profesorem Šedem povídal v jeho pracovně, v Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.

A v porovnání česká onkologie versus Evropa či svět jsme na tom jak?

Když budu posuzovat část od molekulární a experimentální onkologie až po onkologii klinickou, pak je naprosto srovnatelná s celým špičkovým světem. Ať už jde o univerzity, ústavy Akademie věd či Masarykův onkologický ústav. Spektrum pracovišť je opravdu velmi dobré a jejich přesah do zahraničí dnes už skutečně nikoho nepřekvapí. V tomto směru můžeme být na sebe pyšní.

A co rivalita? Umí se jí vědecké skupiny „zříci“ ve prospěch společného projektu?     

Máte pravdu, že tvůrčí prostředí může být nezřídka ovlivněné osobními ambicemi anebo také politikou. Z celého projektu NÚVR mám já osobně neskutečnou radost ze dvou podstatných důvodů: zaprvé, jde o vůbec největší projekt akademické onkologie v ČR, jaký kdy byl. Fakt nemá srovnání. A zadruhé – a nerad bych to zakřikl – mezi lidmi v něm, alespoň zatím, panuje to nejpozitivnější napětí, nasměrované ve prospěch realizace. Ještě teď se mi vybavuje, jak jsme poslední měsíce před schválením projektu trávili nepřetržitými konzultacemi po skypu, a právě možnost spolehnout se jeden na druhého bylo velice příjemné a obohacující. Trvám na tom, že spolupráce Brno – Olomouc – Praha v hektickém období finálních příprav byl skutečně mazec (s úsměvem). Ovšem bez dobrých kolegiálních vztahů by bývala zhavarovala.   

Mohu po vás chtít termín prvních výsledků, které realizace NÚVR přinese?

K celé řadě výsledků jsme se zavázali, jsou přesně stanoveny. Jde nejen o tak zvané publikace v prvním kvartilu, bude nás zajímat i jejich citovanost. NÚVR má své ambice také na poli medicinální chemie; pokud navrhneme a nasyntetisujeme slibnou novou molekulu, rádi bychom k ní vygenerovali i širší oporu, tak zvaný preklinický proof of concept (podpořit aktivity vedoucí rozvoj transferu technologií a znalostí mezi výzkumnými organizacemi a podniky, pomáhají výsledky výzkumu uplatnit v praxi – pozn. red.), to by se pak patent mohl pro využití v klinické medicíně licencovat mnohem výhodněji. Patří sem  i další vzdělávání budoucích adeptů, o kterých jsem se již zmínil. Doktorské – tedy PhD. studenty – potřebujeme proto, aby se z nich v budoucnu stávali docenti a profesoři – ti, jež převezmou zodpovědnost za akademický rozvoj celého oboru.

Musíme si uvědomit, že některé medicínské disciplíny mají atraktivnější komerční využití než to akademické. Je tudíž ekonomicky výhodnější dělat klinické studie nebo prezentovat léky pro firmu. Pro někoho může být docentura spíše vstupenkou do ráje  než vstupenkou do další akademické kariéry a reálné vědecké práce. A to je problém. Chci tím říci, že naším cílem, je  i samotná příprava a udržení generace nových lidí pro daný obor.

Všechny zmiňované aktivity jsou během na dlouhou trať. A zároveň budeme doufat, že v případě  úspěšné a produktivní práce bude naše politická reprezentace přemýšlet nad rámcem dalšího pokračování nově vzniklé národní vědecké autority. Vytvořit NÚVR „na jedno použití“ by bylo opravdu nešťastné.

004

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. 

Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze (dnes 1. LF UK). Je český lékař a biochemik, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a proděkan 1. LF UK. Aktuálně je rovněž hlavním řešitelem projektu s názvem Národní ústav pro výzkum rakoviny. Má za sebou zkušenosti děkana – v čele 1. LF UK stál v letech 2012-2020. O účinkování v politice – od září 2020 do ledna 2021 byl náměstkem ministra zdravotnictví ČR – říká: „I v politice platí, že je důležité, kdo ji dělá a s jakou motivací. Občas mám pocit, že se jaksi sluší nadávat na státní správu či politiky všeobecně. Lumpy přitom můžeme najít i v nemocnici nebo v akademickém světě. Motivovaný přístup ministra Adama Vojtěcha mi byl sympatický. Jeho nabídku na odborného náměstka jsem přijal, protože jsem se chtěl věnovat problematice vědy a vzdělávání lékařů. Covid to všechno spláchl.“   
S úsměvem tvrdí, že jeho jméno (finského původu) by se mělo skloňovat podle vzoru Jim Beam. A prý, kdyby neměl strach z výšek, určitě by byl dnes hasičem (ve hře byl i kosmonaut a popelář). Co se o něm ví, že je motorkář – na motorce (pokud nesněží) jezdí denně do práce – a milovník psů, zvláště pak německých ovčáků.

Autor:
Foto: Hynek Glos

Sdílejte článek: