Z Argentiny do Prahy: Politoložka Llanos o pozici ERA Chair

středa, 11. červen 2025 06:32

Profesorka Mariana Llanos, významná politoložka původem z Argentiny, hovoří v rozhovoru pro magazín Forum o své dlouhé cestě z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu (a novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS). Nabízí svoje postřehy o politických výzvách Latinské Ameriky, včetně autokratizace a populismu, a zároveň zdůrazňuje význam interdisciplinárních areálových (area studies) a mezinárodní akademické spolupráce v nově vznikajícím Centru pro multidisciplinární areálová studia (CEMAS) při Filozofické fakultě UK v Praze. „Zaměřuji se především na výkonnou moc – tedy na prezidenty – a na to, jak (ne)fungují politické kontrolní mechanismy,“ říká Llanos, jejíž původní a nekrácené interview jsme publikovali též v anglické mutaci magazínu Forum.


„Naprosto tohle město miluji a vždy se těším, když se sem mohu vrátit,“ říká argentinská profesorka Mariana Llanos o Praze a misi ERA-AREAS.

Vážená paní profesorko, děkujeme, že jste si udělala čas. Na úvod – byla jste někdy předtím v Praze? Měla jste už dříve kontakt s Univerzitou Karlovou nebo s její Filozofickou fakultou UK?

Moje první profesní návštěva se uskutečnila asi před dvěma lety během jedné konference, která se konala na UK tady v Praze. Měla jsem zde příspěvek, který byl diskutován, a právě tam jsem se seznámila s proděkanem Karlem Koubou a Radkem Bubnem ze Střediska ibero-amerických studií FF UK (SIAS). Pak jsme spolu zašli na oběd – a to byl skutečně počátek naší spolupráce. Velmi rychle jsme si uvědomili, že máme mnoho společných výzkumných zájmů, obzvláště právě s Karlem. A od té doby jsem se do Prahy několikrát vrátila. Takto vzniklo mé profesní propojení s Univerzitou Karlovou. Soukromě jsem ale Prahu navštívila už dávno, ale první profesní angažmá přišlo teprve přede dvěma roky. Naprosto tohle město miluji a vždy se těším, když se sem mohu vrátit.

Proč jste se rozhodla zapojit do projektu ERA Chair?

Zpočátku jsem přesně nevěděla, o jaké evropské projekty se jedná. Ale Karel s Radkem mě oslovili s tím, že se chystají podat projekt a že si myslí, že bych byla ideální kandidátkou na pozici ERA Chair. Upřímně řečeno, zpočátku jsem si nebyla jistá, zda jsem skutečně tím „pravým“ člověkem, ale Karel byl velmi přesvědčivý (smích). Po nějakém čase jsem si uvědomila, že bude nutné tuto roli začlenit do mého už tak velmi nabitého programu, ale nakonec se to ukázalo jako dobré rozhodnutí.

HYN 5917Vaším hlavním pracovištěm je GIGA v Hamburku. Můžete nám tuto instituci představit?

Ano, mou hlavní afiliací je GIGA – Německý institut pro globální a areálová studia se sídlem v Hamburku. Naše činnost je financována především německým ministerstvem zahraničí a ministerstvem školství a výzkumu. Přesto si zachováváme plnou autonomii při definování výzkumných priorit a agendy. GIGA je členěno podle regionálních institutů zaměřených na jednotlivé části světa – Latinskou Ameriku, Blízký východ, Asii a Afriku – všechny sídlí v téže budově. Tato struktura umožňuje intenzivní mezinárodní spolupráci napříč regiony v rámci společných témat, především ve společenských vědách, které jsou naším hlavním zaměřením.

V GIGA působím už přes dvacet let, především v rámci Institutu latinskoamerických studií. Vzhledem k tomu, že se věnuji demokracii a demokratickým institucím, jsem zároveň zapojena do mezinárodního výzkumného programu, který propojuje vědce podle témat – bez ohledu na regionální zaměření. Této kombinaci říkáme „maticová struktura“, tedy propojení regionálního a tematického přístupu.

A co vaše působení na Erfurtské univerzitě? Jak to zapadá do vaší profesní dráhy?

Na tuto pozici jsem se přihlásila a byla roku 2021 přijata. V Německu bývá běžné, že akademici musejí mít profesuru, a tak zastávám profesorskou pozici na Erfurtské univerzitě. Ale mým hlavním pracovním závazkem zůstává výzkum na institutu GIGA.

Při jedné novinářské cestě jsem navštívil i instituce ze sítí organizací typu Max Planck nebo Fraunhofer – mají zajímavou strukturu spolupráce. Má GIGA nějaké napojení na tato výzkumná společenství?

Formálně vzato nemáme přímé vazby na Max Planck nebo Fraunhofer, protože ty fungují trochu odlišně. Sdílíme ovšem podobnou autonomii v oblasti výzkumu. GIGA je však členem Leibnizovy asociace, což je rovněž síť samostatných výzkumných institucí v Německu – řekněme náš „zastřešující rámec“, vztahová síť.

Kolik výzkumných pracovníků má nyní GIGA?

Nejsme nějak obrovská instituce, ale jsme dostatečně velcí. Přibližně polovina zaměstnanců – asi šedesátka lidí – jsou výzkumníci. Máme jak stálé pozice, jako je ta moje, tak i řadu projektových čili dočasných míst, jejichž počet se odvíjí od aktuálně řešených grantů.

Spolupracujete i s dalšími německými univerzitami?

Ano, velmi intenzivně. Mnoho našich výzkumníků má profesury nebo čestné pozice na univerzitách, jako jsou například Freie Universität Berlin, Heidelberg Universität a dalších. Spolupracujeme s řadou institucí, především těmi, které mají silné společenskovědní zázemí.

Které německé univerzity mají dle vás silné programy latinskoamerických studií?

Latinskoamerická studia existují na několika německých univerzitách, ale řekla bych, že Erfurt má velmi solidní program. Nemohu teď z hlavy vyjmenovat všechny nejsilnější.

HYN 5770
„Je úžasné, že FF UK nabízí tak širokou paletu area studies – od japonských přes latinskoamerická až po indonéská studia,“ říká Mariana Llanos.

A jaké kurzy vyučujete na univerzitě v Erfurtu?

Každý semestr vyučuji jeden kurz, což mi umožňuje zaměřit se na témata, která považuji za zásadní. Tento semestr se například věnujeme globální autokratizaci. Kurz není postavený na jednom regionu, nýbrž na konceptech, které lze aplikovat na různé země – a porovnávat je.

Zabýváte se také konkrétními situacemi, třeba v Salvadoru s prezidentem Nayibem Bukelem?

Ano, studenti často přinášejí příklady, jako je aktuální Salvador a my je společně probíráme. Kurz není postaven na aktuálním dění, ale je to vskutku výjimečný případ rychlé autokratizace země. Salvador měl dlouho křehkou, ale funkční demokracii, zatíženou násilím a nejistotou. Pak přišel tento prezident s razantními opatřeními – masové zatýkání, potlačování lidských práv, rychlý rozklad demokratických kontrol. Akademicky je to velmi náročné analyzovat – demokracie se tam rozpadá velmi rychle.

Ve Financial Times jsem nedávno četl, že navzdory autoritářství má Bukele značnou podporu veřejnosti...

To je pravda. Lidé byli zoufalí a báli se vyjít na ulici. Jeho rázná opatření přinesla určitý pořádek, a proto získal velkou podporu. Ale současně roste obava, jak je země vnímána v zahraničí a co to znamená pro její budoucnost, zvláště když došlo k oslabení demokratických institucí a podobně.

A co vaše rodná Argentina a nový prezident Javier Milei, považovaný za populistu?

Jsem z Argentiny a moje rodina tam stále žije. Volby v roce 2023 byly velkým překvapením. Milei je radikální outsider, není napojený na tradiční strany a vystupoval silně proti establishmentu. Argentina má dlouhou historii turbulentní demokracie, ale toto je velmi zásadní zlom. Jeho kroky – například zrušení několika ministerstev – souvisejí s širší globální debatou o roli populistických outsiderů v politických systémech.

HYN 5863Na co aktuálně se soustředí váš výzkum? Co hlavně řešíte?

Zaměřuji se především na výkonnou moc – tedy na prezidenty – a na to, jak (ne)fungují politické kontrolní mechanismy. Zkoumám vztahy mezi prezidenty, parlamenty a soudy – tedy horizontální rovnováhu moci – a jak spolu tyto instituce interagují. Momentálně vedu projekt financovaný Německou výzkumnou nadací (DFG), který analyzuje, jak si výkonné moci ve 32 zemích koncentrovaly pravomoci během pandemie covidu – často s odvoláním na nouzový stav jako záminku. Zároveň zkoumám, jak se soudní moc snaží čelit nadměrné síle prezidentů, obzvláště tam, kde jsou soudy slabé a prezident silný.

Co očekáváte od projektu ERA-AREAS na Univerzitě Karlově?

Velmi si vážím této iniciativy. Je úžasné, že Filozofická fakulta UK nabízí tak širokou paletu area studies – od japonských přes latinskoamerická až po indonéská studia! To je naprosto fascinující. Existuje zde obrovské množství odborných znalostí – a výzvou je učinit je viditelnějšími a propojenějšími. Chceme toto bohatství odbornosti zúročit jak pro univerzitu, tak i pro širší akademickou a veřejnou debatu o globální politice. Když dojde k nečekanému konfliktu nebo změně, je neocenitelné mít k dispozici takto hluboké porozumění.

Jak plánujete podporovat spolupráci mezi různými oblastními studii – například Japonsko, Čína, Blízký východ, Afrika, Latinská Amerika nebo etnologie?

Vytváříme tým, který se bude touto výzvou zabývat. Jedním z konkrétních nápadů je mentoringový program pro doktorandy, kteří pracují napříč regiony – aby mezi sebou komunikovali, hledali synergie a účastnili se interdisciplinárních seminářů. Chceme propojit areálová studia, area studies, která jsou často orientovaná hlavně na jazyk a historii – se společenskovědními disciplínami, jako je politologie či sociologie. Mnohé katedry jsou primárně jazykové nebo spíše historické a méně se věnují současným politickým a společenským otázkám – a právě tento most chceme vybudovat.

Máte z GIGA nějaké doporučení nebo osvědčené postupy, které by zde mohly fungovat?

V GIGA klademe důraz na komparativní výzkum a budování institucionálních struktur, které podporují pravidelná setkání výzkumníků, výměnu nápadů a vznik spolupráce napříč regiony. Doporučuji vytvářet podmínky a motivace pro interdisciplinární spolupráci – například pravidelné semináře a workshopy. Zároveň je důležité udržet rovnováhu mezi hlubokou znalostí konkrétní země a širším teoretickým ukotvením v daném oboru – aby výzkum zůstal jak kontextuálně podložený, tak ovšem také vědecky relevantní.

Kolik lidí se účastní vašeho týmu v rámci projektu ERA-AREAS?

Přesný počet se stále formuje, hledá. Budou tam jak akademičtí, tak administrativní pracovníci, a vytvoříme tři až čtyři tematické bloky. Brzy bude jmenován nový ředitel Centra pro multidisciplinární areálová studia (CEMAS), který bude koordinovat všechny aktivity. Já sama se toho budu několikrát ročně účastnit osobně – v rámci strategických a obsahových rozhodnutí přímo na Filozofické fakultě UK v Praze.

Budete také vyučovat studenty?

Ne přímo. Výuka bude spadat pod postdoktorandy zapojené do projektu. Já se plánuji zaměřit spíše na mentoring studentů a nabídku workshopů zaměřených na akademické publikování a výzkumné dovednosti. Práce se studenty mě v tomto směru velmi baví.

HYN 5742
„Plánuji se zaměřit na mentoring studentů a nabídku workshopů zaměřených na akademické publikování,“ upřesňuje své aktivity Mariana Llanos.

Zaregistroval jsem, že v Erfurtu vedete tři doktorandy – můžete nám přiblížit témata?

Samozřejmě. Eduardo se zabývá vztahem mezi populací a demokracií. Alina se věnuje odporu vůči autokratizačním trendům ve Střední Americe – konkrétně zkoumá Nikaraguu a Guatemalu. A Jayane srovnává stranické systémy v Argentině a Brazílii. Všichni tři jsou výborní výzkumníci, kteří se věnují rozličným, ale vzájemně se doplňujícím tématům.

Cestovala jste hodně po Latinské Americe, předpokládám...

Ano, často cestuji do Argentiny, protože tam stále žijí moji rodiče – a doufám, že ještě dlouho budou. Nejčastěji tedy navštěvuji Argentinu, Brazílii, Kostariku či Kolumbii.

Poslední, ale důležitá otázka: máte ráda fotbal, fútbol?

Obvykle jsem velmi racionální člověk, ale každé čtyři roky se stávám úplně iracionálním! Nemohu si pomoci. Už teď se bojím mistrovství světa 2026 – protože pokud nevyhraje titul stejný tým, bude to náročné (MS 2022 vyhrála Argentina, když ve finále porazila Francii 4:3 na penalty; Německo nepostoupilo ze skupiny).

U vás doma je to vždy asi Německo versus Argentina, že?

Ano – to bývalo, když Německo ještě hrálo dobře. Mám dvě děti a vždy jim říkám: „Máte výhodu – buď vyhraje Německo, nebo Argentina!“ Ale pak přišel Messi – a to všechno změnilo (směje se). Fotbal je skutečně silný symbol – od Maradony po Messiho. Ale myslím, že zatímco Maradona lidi rozděloval, Messi spíše spojuje. Myslím, že ho má každý rád.

Prof. Dr. Mariana Llanos
Významná politoložka se specializací na komparativní politické instituce, s důrazem na Latinskou Ameriku. Působí jako profesorka na Univerzitě v Erfurtu (oddělení Demokratické instituce globálního Jihu) a zároveň jako vedoucí výzkumná pracovnice v Německém institutu pro globální a areálová studia (GIGA) v Hamburku. Své akademické vzdělání zahájila v Argentině a doktorát z politologie (D. Phil.) získala v roce 1999 na Oxfordské univerzitě. Je autorkou řady publikací, publikovala mimo jiné v prestižních časopisech Government & Opposition, DemocratizationJournal of Latin American Studies. Její výzkum se soustředí na prezidenství, vztahy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí a na roli soudnictví. Spoluautorsky editovala knihu Latin America in Times of Turbulence: Presidentialism under Stress (2023). Je držitelkou významných ocenění, včetně Jewell-Loewenberg Prize (2022) a Founders Award Americké politologické asociace (2015). V současnosti vede projekt ERA Chair na Filozofické fakultě UK (ERA-AREAS) a buduje Centrum pro multidisciplinární areálová studia (CEMAS) zaměřené na politický a společenský výzkum mimoevropských regionů.

horizon  Název projektu: ERA Chair in Multidisciplinary Area Studies (ERA-AREAS), Project No.: 101185327, Call: HORIZON-WIDERA-2023-TALENTS-01

Autor:
Foto: Hynek Glos

Sdílejte článek: