Výzkum dokázal, že se vyplatí důvěřovat lidem bez domova

Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.

Málokdy se stane, aby se informace o výzkumném projektu z oblasti sociální práce dostaly na stránky většiny tuzemských médií. Projektu New Leaf Česko Melanie Zajacové se to však podařilo.

Vědkyně do českého prostředí přenesla a pro tuzemské podmínky přepracovala původně kanadský projekt, který pod titulek – dáme čtyřiceti lidem bez domova sto tisíc (což se právě tak líbilo médiím), vetkl řadu otázek, jež se s fungováním sociální práce v Česku pojí a na které chybí daty podložené odpovědi.

Inspirace Kanadou

Podle statistik na ulici končí rok od roku více lidí. Problematika bezdomovectví spolyká desítky miliard korun ze státní kasy, situace se však nelepší, spíš naopak. Tak kde je v systému chyba? ptá se vědkyně. Aby se dalo na tuto otázku zodpovědět, je třeba získat validní data, na jejichž základě je možné opravit nebo přenastavit současný očividně nefunkční systém. A zde přichází inspirace Kanadou.

Tamní projekt New Leaf, který se v Kanadě osvědčil, tým Melanie Zajacové ve spolupráci s organizací Neposeda, jež funguje jako inkubátor inovací, uvedl v život za finanční podpory výzvy OPZ+ Sociální inovace pro budoucnost.

Tým pro výzkum získal sto lidí bez domova, které rozdělil do čtyř výzkumných skupin a po celý loňský rok sledoval. „První skupina dostala peníze, druhá podporu sociálního pracovníka, třetí kombinaci obojího a čtvrtá sloužila jako kontrolní skupina využívající běžný systém. Cílem bylo zjistit, jak tyto intervence ovlivní jejich život,“ vysvětlila vědkyně.

Méně byrokracie, více času

„Zatím se nám rýsují čtyři hlavní poznatky. Zaprvé, analýza nákladů a přínosů (cost-benefit analýza) naznačuje, že tento přístup je ekonomicky efektivnější než nechat člověka dlouhodobě v systému sociálních služeb. Zadruhé se ukazuje obrovská síla lidského vztahu. Skupiny, které měly k dispozici sociálního pracovníka, vykazují lepší výsledky než ty, které měly pouze peníze. Zatřetí boříme mýtus, že lidé na ulici nechtějí pracovat. Z našich dat vyplývá, že zhruba 55 % účastníků nějakou formu práce má. A začtvrté, vyvrací se předsudek, že lidé peníze ‚propijí‘. Naopak, ve skupině s finanční podporou lidé dávali peníze na zajištění střechy nad hlavou a dokonce došlo k poklesu spotřeby alkoholu a drog. Když máte saturované základní potřeby a střechu nad hlavou, nemusíte pít na to, abyste přežili noc venku,“ vyjmenovala hlavní poznatky vědkyně.

Mediální pozornost, které se projektu dostalo, si Melanie Zajacová pochvalovala. „Myslím, že se nám tím podařilo posunout veřejnou debatu. Mým cílem bylo ukázat, že lidé bez domova nejsou ‚ti druzí‘, kteří spadli z vesmíru. Jsou to lidé, kteří často žili životy velmi podobné těm našim, dokud se jim nestalo něco, co může potkat kohokoliv z nás. Reakce veřejnosti, které dostávám, jsou překvapivě pozitivní – lidé začínají chápat, že bezdomovectví není jen problém k řešení, ale lidský osud, který si zaslouží pochopení a efektivní pomoc,“ podotkla.

Propichovat bubliny

Už dva roky vede Melanie Zajacová Katedru sociální práce FF UK. Do funkce vstupovala s tím, že chce využít zkušenosti z práce v terénu i ve státní správě a podtrhnout je vědeckým výzkumem a validními daty. „Díky všem svým pracovním zkušenostem mám nadhled a schopnost propojovat různé světy. Často se setkáváme se stereotypem akademika, který pouze bádá a nemá představu o realitě. Já se snažím ‚propichovat bubliny‘ a bořit bariéru mezi ‚my akademici‘ a ‚oni v praxi‘. Akademická půda může praxi dodávat data, znalosti a trendy ze zahraničí, a to nejen pro práci s klienty, ale i pro nastavování sociálních politik. Naopak praxe nám nastavuje zrcadlo,“ podotkla vědkyně s tím, že právě projekt New Leaf Česko je jedním z takových příkladů, kdy výsledky výzkumu můžou efektivně změnit praxi a zlepšit fungování celého systému.

AI v sociální práci

Za její katedrou stojí také úspěšný IT projekt, který získal ocenění AI Awards 2025. Ve spolupráci s IT specialisty vyvinuli nástroj umělé inteligence, který sociálním pracovníkům šetří čas. „Analyzovali jsme administrativní zátěž sociálních pracovníků a zjistili jsme, že administrativa jim zabírá až 55 % pracovního času. Jeden pracovník ročně vyprodukuje průměrně 123 normostran textu. Tyto informace se v systému často ztrácejí a nikdo nemá kapacitu je zpětně číst. Proto jsme ve spolupráci s technologickou firmou vyvinuli AI modul implementovaný přímo do evidenčního systému. Díky tomu jsou data v bezpečí a neopouštějí uzavřené prostředí. AI modul umí sumarizovat dlouhé záznamy, reflektovat silné stránky klienta nebo generovat podklady pro úřední jednání, i tak má ale vždy poslední slovo sociální pracovník. Testování ukázalo, že nástroj dokáže ušetřit přibližně 12 % času, což je asi 5 hodin týdně ve prospěch práce s klientem,“ upozornila Zajacová.

AI modul od září běží v ostrém provozu v evidenčním systému Flins (Arasoft) a pomáhá sociálním pracovníkům lépe využít čas i data. A je skvělý příkladem toho, jak se výsledky vědy a výzkumu v humanitních a společenských vědách mohou efektivně a v podstatě obratem propsat do fungování celé společnosti.