Marcela Uhlíková

Marcela Uhlíková

Vystudovala Vysoké učení technické v Brně, pracovala v Československé televizi a vydávala vlastní regionální noviny. Byla rovněž mluvčí Botanické zahrady v Troji, PR pracovnicí pražské městské části i Středočeského muzea v Roztokách. Od roku 2017 působí v médiích Univerzity Karlovy. Ráda poslouchá lidi, kteří mají co říci – a na UK podle ní právě takové najdete snáz než kdekoliv jinde.

Začít kreslit a malovat pastelkami bylo pro Zuzanu Šabatkovou přirozené jako pro každé malé dítě. A přestože je totální samouk, zvítězily její akvarely v posledním ročníku soutěže Věda je krásná. Poprvé tak ilustrace prorazily v klání, ve kterém až dosud sklízely úspěchy výhradně fotografie.

Zvenku to možná není až tak znát, ale už pár týdnů je cvrkot v Karolinu upozaděn hemžením stavebně-rekonstrukčním. Zdaleka to nejsou jen chodby a kanceláře, jež procházejí změnami. I ve Velké aule je živěji než jindy, zvýšený ruch doprovází přípravné práce pro instalaci nových varhan.

V temné komoře, při vyvolávání fotek, dokáže zapomenout na čas; její snímky zvítězily i ve školní soutěži. Když se jí zeptáte, proč u focení nezůstala i profesně, zaskočí vás: „Měla jsem problémy s morálkou.“ Jitka Uhlíková je již v šesťáku plzeňské medicíny, a to i s postižením sluchu.

Už jedenáct let vstupuje prostřednictvím televizní obrazovky do našich domovů. Reportér Lukáš Dolanský začínal v České televizi v domácím zpravodajství. Dnes si jej spojujeme s působením v zahraničí, už téměř čtyři roky je zpravodajem v Belgii.

Mezinárodnímu týmu se podařilo datovat lebku člověka Zlatý kůň. Studie vyšla v Nature Ecology & Evolution. Profesor Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty UK spolu s kolegy a s genetiky z Max-Planckova Institutu posunuli původ fosilie do období před více než 45 tisíci lety.

Chce přijít na kloub možným následkům bombardování raných planet asteroidy a kometami. Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty UK napsal diplomovou práci, za kterou získal Cenu Wernera von Siemense.  

Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK figuruje na mapě vědy od roku 2014. Je to právě vysoká výkonnost vědeckých kapacit z fakulty a fakultní nemocnice v oblasti výzkumu, co stojí za přidělením prestižního evropského projektu Chaperon.

Univerzita Karlova zajišťuje zaměstnancům mobilní antigenní testování na osmnácti zastávkách. Během prvních dvou týdnů zde medici lékařských fakult otestovali více než čtyři tisíce zájemců. Využít se dá i centrum na Albertově s denní kapacitou 250 zájemců.

S nadsázkou tvrdí, že výstava Amazonka vznikla proto, že při úklidu náhodou objevil krabičku s nejvyšším státním vyznamenáním Peru... Profesor Bohumír Janský se stal prvním cizincem, jenž toto ocenění s právem užívat šlechtický titul komtura obdržel. 

Je považován za špičku ve výzkumu flebotomů a leishmanií. Založil laboratoř pro výzkum přenašečů infekčních nákaz, kde se svým týmem intenzivně přispívá k rozvoji lékařské entomologie na UK. Profesor Petr Volf byl spolu s dalšími čtyřmi vědci loni oceněn prestižní podporou Donatio.

Vrabce domácího zvolila Česká společnost ornitologická za Ptáka roku 2003, aby upozornila na pokles jeho početnosti na našem území. Běžnému druhu, který se ještě před pár desítkami let mohl chlubit nejpočetnějším výskytem, se kvůli úbytku podařilo i uhnízdit v kalendáři: od roku 2010 je 20. březen Světovým dnem vrabců.

O kariéře lékařky prý snila už jako malá holka. Později, už jako velká, obdivovala Lékaře bez hranic. Dnes Markéta Malecová stojí na prahu vlastní lékařské kariéry a už pár let jezdí za hranice – do Afriky. Pomáhá v ugandské nemocnici při léčbě nejmenších pacientů.

Cenu Jaroslava Slípky uděluje Lékařská fakulta v Plzni UK za přínos studentů k rozvoji fakulty v oblasti vzdělávací, kulturní a společenské. Za akademický rok 2019/20 ji obdrželi koordinátoři dobrovolnické pomoci studentů při zvládání epidemie covid-19. Anna Malečková byla jedním z nich.

Zvítězit v soutěži Kniha roku v jedné z největších evropských zemí je jistě úspěchem nejen autora, ale i české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným trochu posedlá. A právě to se nyní děje Stanislavu Komárkovi na Ukrajině.

Karpaty bere za jednu z posledních výsep divoké přírody ve střední Evropě a v podhůří milovaných Beskyd má základnu-chatu, odkud se vydává do terénu za velkými šelmami. Zoolog, molekulární biolog a ekolog Pavel Hulva ale nepohrdne ani Vysočinou a dalšími kouty republiky, kde se mihnou vlci.

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

3. lékařská fakulta UK se stala první lékařskou fakultou v ČR, která zabudováním indukčních smyček vyšla vstříc svým sluchově postiženým studentům. Díky zařízení se její tři největší posluchárny od ledna 2021 proměnily ve zvukově komfortní sály. 

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Původně nebyla kompletně vypreparovaná a její hlava se „dívala“ z okna. Dnes má lebku za dveřmi a u okna ocas. Navíc úplně celá nádherně voní! Kostra plejtváka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK ovšem zažila mnohem více změn.

Page 8 of 17