Aleš Linhart: Aspoň 6000 kroků denně zlepšuje zdraví

Monday, 10 January 2022 08:01

Věří, že chodecký boom posledních tří či pěti let není „jen“ módní vlnou. V rámci portálu 6000kroku.cz se stal propagátorem nových poznatků o významu chůze pro kvalitu života. Přijměte pozvání na procházku s kardiologem Alešem Linhartem1. lékařské fakulty UK.

5Už jen rodinné fotografie (a videa) dokládají, jak opojný se nám zdál svět, když jsme učinili první krůčky. A nepotřebovali jsme k tomu žádné extra vybavení. Chůzi zvládne téměř každý. „Navíc je chůze jedním z prostředků, který vrací kardiologické pacienty zpět do fyzické aktivity a dokáže je udržet v kondici,“ líčí Aleš Linhart, přednosta kardiologické kliniky v pražské VFN.

A dodává: „Nedostatek pohybu je pravděpodobně jedním z faktorů, který Česko nedávno zařadil mezi země s opětovným nárůstem pacientů s onemocněním srdce a cév. Několik dekád jsme si připadali veleúspěšní v boji s nimi, ale to – zdá se – přestává platit.“

Jsme tlustí, nehýbeme se

„Patříme k nejobéznějším národům Evropy. Zároveň přibývá nemocných s cukrovkou a postrádáme dostatečné množství fyzické aktivity kompenzující civilizační stres,“ vypočítává české neduhy profesor Linhart.

Když k tomu všemu přičteme ještě vysoké procento kuřáků a značný podíl lidí s vysokým tlakem, tak máme všechny „přednosti“ hezky pokupě. Co s tím? Chodit. „Chtěli jsme, aby pohybová aktivita vypadala trochu více sexy,“ vrací se s úsměvem ke vzniku iniciativy 6000kroku.cz. Rezolutně odmítá, že je chůze nějaká „nudná aktivita“ bez dynamického náboje, a je tuze rád i za všechny nové elektronické pomůcky – náramky, hodinky či mobily měřící pohybovou aktivitu –, jež nám poskytují měřitelný ukazatel, se kterým je možné porovnávat dílčí výsledky a stanovené cíle.

On sám si kroky měří, přesto se cítí zahanben – v posledním půlroce se jeho chodecká aktivita pohybuje lehce nad 8000 kroků. „Všichni se teď vymlouváme na covid-19, což by nemělo být univerzální výmluvou, proč se tolik nehýbeme. Tam já osobně cítím vlastní dluh,“ přiznává.

3

Dosažitelných 6000 kročejů

„Abyste denně ušli deset tisíc kroků, musíte se chůzi věnovat téměř dvě hodiny,“ upozorňuje kardiolog na iniciativu, se kterou v minulosti přišli Japonci a již on sám považuje za „královskou radu“. S vědomím, že ne každý je toho schopen, rozhodli se lékaři Aleš Linhart a Jan Hugo společně přijít s cílovkou 6000. „Už při této hodnotě se zlepšuje prognóza pacientů, navíc je dosažitelná pro většinu lidí. Paradigma by mělo být v tom, že pokud se chceme zlepšit, měli bychom vědět, kolik v průměru nachodíme, a postupně – o deset patnáct procent – si navyšovat cíle,“ doplňuje. Asi před deseti lety se tak na webovém portále 6000kroku.cz začaly poprvé objevovat atraktivní poznatky o chůzi, přičemž zásadou jejich tvůrců bylo nedávat lidem rady nerealistické. „Je to stejné, jako když pacientovi řeknete, že by měl zhubnout dvacet kilo. Může k vám ztratit důvěru a nabýt pocitu, že vůbec nevíte, o čem reálný život vlastně je,“ přibližuje kardiolog základní filozofii vzniku takto prospěšné výzvy.

Chůzí i k duševnímu zdraví

Chůze se dá přetavit v řadu hmatatelných benefitů. Patří mezi ně redukce váhy i zlepšení fyzičky. „Vždyť tlouštík v kondici je lepší než kavárenský povaleč bez kondice,“ konstatuje Aleš Linhart. „Chůzí dochází i ke zlepšení mentálního zdraví a vedle cévních onemocnění klesají i některá maligní (zhoubná) onemocnění; je méně karcinomů trávicího traktu i prsů,“ líčí. Pro laiky vskutku nečekaná souvislost! Profesor Lihart zkrátka tvrdí, že chůzí se dá prodloužit život.

7Zároveň jde o aktivitu, jež má poměrně nejmenší rizika zranění či poškození pohybového aparátu. „Pokud se člověk nepohybuje na rušných křižovatkách v Praze a nechodí na červenou, nehrozí mu traumata a sebeublížení,“ usmívá se lékař. Chůze může být stimulující a pro řadu lidí motivující – je dobré si při ní pročistit hlavu a uspořádat svoje myšlenky; během chůze vidíme věci detailněji než při jízdě na kole. Jde tedy i o určitou mentální aktivitu.

„Lidé, kteří chodí pravidelně, se často zbaví významných klinických potíží. Příkladem mohou být pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin: intervenčně jsme schopni ošetřit jejich zúžené nebo zcela uzavřené tepny, čímž jim výrazně ulevíme. Existují studie, podle kterých je pacient s touto nemocí při pravidelném chodeckém tréninku schopen vylepšit svůj klinický stav téměř srovnatelně. Jinak by bylo zapotřebí náročného zákroku,“ prozrazuje lékař.

Dokonce i lidé se srdečním selháním se při aktivitě – chůzi – zlepšují. Nyní právě na toto téma probíhá na II. interní klinice 1. LF UK a VFN grantový projekt. Co řeší? „Chceme dokázat, že monitorovaný, k chůzi stimulovaný pacient plnící stanovené chodecké cíle dosáhne lepší prognózy nežli ten, kdo dostane pouze obecnou radu, aby se hýbal, a nemá svého osobního ,elektronického kouče‘ v podobě náramku,“ vysvětluje přednosta kliniky.

Pozor na boty i vybavení

Je ale na místě připomenout i možná negativa: chůzí je možné si i ublížit; může přivodit ortopedické potíže. Proto by se lidé nejprve měli poradit se specialistou-ortopedem a nepodceňovat nákup vhodné obuvi. „Pro někoho mohou být zásadním fenoménem ortopedické vložky do bot, dokonce zmenšující artrotické potíže, pro jiného je stimulujícím momentem chůze naboso či v barefoot botách s ultratenkou podrážkou,“ radí lékař Aleš Linhart.

Chodce si poslední dobou spojujeme buď s podpůrnými trekovými holemi – určenými pro zdolávání kopců, nebo s holemi na nordic walking – přispívajícími aktivitě tím, že mobilizují i horní část chodcova těla a zvyšují energetický výdej. Ale pozor: „Právě u nordic walkingu si můžeme ublížit poměrně snadno. Nebezpečí se týká hlavně mladých, kteří často berou chůzi s holemi značně silově,“ varuje kardiolog. „Je důležité umět si hole správně nastavit – tedy jejich délku a orientaci ,botičky‘ – a naučit se je správně používat. Tvrdím, že se vždy vyplatí začínat s instruktorem a nespoléhat se jen na instruktážní videa z internetu. Zpětnou vazbu o tom, jak chodíme, dostaneme jen od odborníka, který nás vidí a poopraví.“

Z hlediska redukce tukové hmoty se chůze považuje za přínosnější nežli mnohé vysoce intenzivní aktivity. Chodit se dá skoro i bez časových omezení. Přesto ani při ní nadměrný přísun kalorií nevykompenzujeme. Jak říká Linhart, i zde platí: „Ledničku nepřesportuješ!

1

Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. 
Je přednostou II. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Od roku 2019 předsedá České kardiologické společnosti. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK, několik let strávil v pařížské nemocnici Broussais. Jeho specializací je neinvazivní kardiologie a zobrazovací metody, zaměřuje se na výzkum aterosklerózy, na změny srdečního svalu a vzácná metabolická onemocnění srdce. Je vášnivým cyklistou. O sobě říká, že „se prostřednictvím kola snaží nepřibrat tolik, kolik jeho předci“. Do práce chodí sice pěšky, ale na kole (zaparkovaném v rohu pracovny) pravidelně vyráží podél Vltavy, Berounky, směrem do Podbrdí či do kopců kolem Karlštejna. Potkat jej můžete i na cyklotrasách Šumavy, kde už více jak deset let dokonce jezdívá v tandemu s manželkou: „Je úžasným motorem, nikdy nešvindluje. Právě na tandemu musí mít posádka naprostou důvěru. Už i pár závodů máme za sebou!“
Author:
Photo: Martin Pinkas