Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala  Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské noviny, Hrot, Vědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Tuesday, 28 June 2022 14:21

S banánovou slupkou až do Oxfordu

Potká se bioložka, historička, pedagožka a filmová vědkyně... To není začátek vtipu, ale studentský projekt, který řeší osud bioodpadu v domácnostech. Tým tvořený studentkami Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK vyhrál české kolo mezinárodní soutěže Map the System.

Proč pacienti s mutací v genu Aire trpí autoimunitním onemocněním a zároveň kvasinkovou infekcí? Na tuto imunologickou záhadu odpovídá nová publikace imunologa Jana Dobeše z PřF UK, která právě vyšla v časopise Nature Immunology.

Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Vědci ze 2. LF UK do výzkumu nemoci zapojují i virtuální realitu, telemedicínu či AI – data získávali i díky hře pro mobilní telefony.

Thursday, 16 June 2022 20:26

The Unexpected benefits of FameLab

Talking about science for three minutes can be "life changing" and open up new job opportunities, provide contacts and improve presentations. That's according to former winners of the FameLab competition, which is open to humanities majors for the first time this year. Applications are open until 17 July. 

Tři minuty povídání o vědě vám může „změnit život“‎ a otevřít nové pracovní příležitosti, získat kontakty nebo zlepšit prezentace. To říkají bývalé vítězky soutěže FameLab, jež je letos poprvé otevřena i pro humanitní obory. Přihlásit se lze až do 17. července. 

Uzavření škol v souvislosti s pandemií covid-19 byla pro školství velkou lekcí. CERGE-EI a Světová banka chystá 21. června v Praze hybridní mezinárodní konferenci, jež přinese různé zkušenosti a pohledy na to, co se stalo, co se ne/mohlo dělat, a hlavně: jak se připravit na budoucnost.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

„Veřejnost si myslí, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom je to 90 procent! Pouhé informování o této shodě je jednoduchý způsob, jak zvýšit ochotu nechat se očkovat,“ shrnuje Michal Bauer a Julie Chytilová, spoluautoři nové studie v časopise Nature.

"Many think that only about half of medical doctors believe in vaccines against Covid-19. In fact, it's 90 percent! Communicating this is a simple way of increasing vaccination rates," summarize Michal Bauer and Julie Chytilová, co-authors of a new study in Nature.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.

„‎Začněte co nejdříve získávat zkušenosti i mimo školu, dělejte věci navíc a zajímejte se i o další obory, nepodceňujte soft-skills a uchovejte si chuť neustále se učit,“ doporučují studentům a studentkám firmy, které s Matfyzem dlouhodobě spolupracují v rámci Partnerského programu.

„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.

Michael Svatoň vystudoval medicínu, již během studia ho ale zlákala genetika a vědecká práce. Nyní dokončuje doktorské studium ve vědecko-diagnostické laboratoři CLIP na 2. LF UK a svou výzkumnou prací již významně přispěl k objasnění dvou typů anémií.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Odborník na umělou inteligenci a strojové učení Ondřej Bojar z Matfyzu vyvíjí překladače, které poráží Google i lidské překladatele. I tak ale radí: „Učte se cizí jazyky – dnes už se pomocí překladače dorozumíte, ale bez znalosti jazyka jste ochuzeni.“‎

V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů z evropských schémat. 

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. LF UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Posunout informační systémy do 21. století, těžit z internacionalizace anebo podpořit ženy-vědkyně. To jsou některé z plánů rektorky Mileny Králíčkové, jež se jako první žena ujala vedení Univerzity Karlovy. Jaké změny čekají největší univerzitu v zemi? 

Anna Azari je čerstvě velvyslankyní Státu Izrael v ČR. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“‎‎ říká pro Forum. Chce se zaměřovat na prohloubení spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře.

Page 1 of 10