Příběh svaté Ludmily propojuje celé české dějiny

Tuesday, 25 May 2021

Od středy 26. května proběhne v Karolinu mezinárodní konference připomínající 1100 let od smrti svaté Ludmily, první historicky doložené ženy, panovnice a světice v českých dějinách. „Ludmila stojí na začátku příběhu o českém státu a hrála při tom významnou roli,“ připomíná doktor Jakub Izdný z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK.

Od smrti svaté Ludmily uplynulo 1100 let. Proč je důležité tuto významnou osobnost připomínat?

shutterstock 1316086274Ludmila je v českých dějinách důležitou postavou, spojenou s příběhem vzniku a christianizace českého státu - v rámci tradice, jak ji chápeme dnes. Slovo stát je v dané době přece jen trochu nepřesný termín, šlo spíše o jakousi širší doménu prvních známých Přemyslovců.

Protože se ale právě z této domény časem vyvinulo knížectví a království, jehož kontinuita sahá až do 20. století, kdy na teritoriu tohoto království vznikl obnovený samostatný československý a pak český stát, vnímáme to jako součást jednoho příběhu. Ludmila stojí na jeho začátku a pokud můžeme z pramenů soudit, hrála při tom významnou roli.

Představuje navíc osobnost, která prakticky po celou dobu, kterou jsem tu zmínil, byla připomínána jako světice, patronka a symbol - podobně (i když ne tak výrazně) jako svatý Václav, její vnuk, kterého měla vychovat. Příběh Ludmily je tedy propojen s celými českými dějinami. Sama christianizace, do níž se měla Ludmila aktivně zapojit, je pak důležitou změnou, která v podstatě odstartovala konkrétní příběh českých dějin a zapojila oblast Čech do kulturního prostoru širší Evropy.

Po smrti mladšího syna Vratislava byla vláda Přemyslovců rozdělena mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Bylo tehdy neobvyklé svěřit moc do ženských rukou?

Těžko soudit, jak pravděpodobné a jak obvyklé něco podobného bylo, na to jsou naše prameny příliš skromné, ale možné to bylo určitě. Postavení žen v raném středověku se dost lišilo v různých společnostech a společenských vrstvách. Nicméně jako členka knížecí rodiny určitě Ludmila (i poté Drahomíra) své slovo ve světě - jinak prakticky ovládaném jen muži - asi měla. Další důležitou okolností je, že prameny o jejím životě vznikaly s odstupem. V té době Čechy patřily do širšího kulturního světa upevňující se Otonské říše, v níž ženy - manželky, dcery a sestry panovníků - měly často významnou politickou úlohu. Držely do značené míry nezávisle majetky a vstupovaly do politiky, obvykle jako představené významných klášterů v říši. A stejně jako Ludmila byly pak prohlášeny za světice. Pro autory Ludmiliných životů tudíž žena "u vlády" nebyla ničím mimořádným.

Dokonce se zdá, že se to u Ludmily nestalo jednou, ale hned dvakrát. Z náznaků v legendách se soudí, že Ludmila mohla být v podobné situaci už předtím, kdy zemřel její manžel Bořivoj a její vlastní synové byli také ještě nezletilí. Na jednu stranu nás to asi nemusí překvapit - skutečně šlo v dané době ještě spíš o jakousi "rozšířenou" moc nad "domácností" Přemyslovců. Ludmila byla tudíž jakousi logickou regentkou, která mohla udržovat majetek pro své syny. Po smrti nejmladšího z nich se situace zopakovala, jen už v tu chvíli ty ženské figury na scéně byly hned dvě: Ludmila a Drahomíra.

Jak všichni víme, vztah mezi oběma ženami skončil tragickou smrtí Ludmily. Co byly hlavní důvody jejich sváru?

V tom jsou prameny trochu záludné. Našimi hlavními zdroji jsou legendy a ty samozřejmě hledaly hlavní důvod konfliktů ve víře. Obvykle tak tedy líčí Drahomíru jako pohanku (či alespoň špatnou křesťanku), která byla doslova popuzená Ludmilinou vírou a tím, že v ní vychovala i Václava. To je přece jen asi stylizace autora křesťanského textu. I v legendách totiž najdeme poměrně dost dokladů, že spor byl spíš mocenský a i Drahomíra byla téměř s jistotou křesťanka. Mohlo jít prostě o fakt, že mladší kněžna se nechtěla o svou momentální moc s nikým dělit. S vládou nad přemyslovskou doménou byl nakonec spojen také konkrétní majetek, který Ludmila asi jako knížecí matka a vdova zčásti dosud držela a který jí také dával faktickou moc.

Někdy se hledají konkrétní důvody v rozdílné politice (český stát tehdy mohl lavírovat mezi blízkým Bavorskem a mocensky se prosazujícím Saskem, svou roli hrály i kontakty Čechů např. se zeměmi Polabských Slovanů odkud Drahomíra a možná i Ludmila pocházely) a dokonce i v rozdílné náboženské orientaci. V Čechách dané doby totiž kromě latinské církve (přicházející hlavně z Bavorska) zřejmě byla i silná slovanská církev odvolávající se na moravskou tradici. Je zajímavé, že v textech slovanských legend je spor spíše upozaďován a Drahomíra spíše hájena. Pramenů je ale bohužel příliš málo. A nakonec není možné vyloučit, že šlo čistě o osobní nebo rodinný spor, který už neměl moc společného ani s politikou, ani s vírou.

shutterstock 733724983shutterstock 1153589467
Kostel svaté Ludmily na náměstí Míru v Praze. 

Ludmila zemřela v době, kdy jejímu vnukovi, svatému Václavovi bylo pouze 14 let. Je tedy vůbec možné hovořit o tom, že její výchova měla na budoucího panovníka významný vliv?

Obvykle se v tom směru zvažuje, že Václav už byl Ludmilou vychováván dříve a to mohl být i důvod, proč jej měla babička opatrovat i po smrti jeho otce. Opět nemáme mnoho podrobných pramenů, ale z analogií víme, že malé děti bývaly ve středověku na "dvorech" (i když to je instituce, která v dané době ještě prakticky neexistovala, můžeme pořád spíše mluvit o jakési širší "domácnosti", ale tam to platí taky) vychovávány v rámci jejich ženské části. Tam se přirozeně pohybovaly i matky a babičky dětí. A zejména když rodičovská generace byla jaksi "vytížena" starostmi panovníka či hospodáře, bylo logické, že péči převzali prarodiče - pokud ovšem byli naživu. Středověký život v tomhle měl přece jen trochu větší dynamiku.

S Václavovým věkem jsou ale potíže - podle legendistů se zdá mladší, podle antropologů, kteří zkoumali jeho ostatky, zase o něco starší. Dá se říct, že těch čtrnáct let je tak trochu průměr, který jednak odpovídá některým zprávám a jednak není v příliš velkém konfliktu s oběma verzemi. Není ani vyloučeno, že se v rámci dalších výzkumů dočkáme ještě nějaké změny v biografiích nejstarších knížat a kněžen.

Letos vyšla vaše kniha Ludmila kněžna a světice. Jak dlouho vám a kolektivu zabrala práce na této publikaci?

Kniha jako celek se začala připravovat před více než třemi roky, kdy byl dohodnut její plán a "rozvržení úkolů" mezi jednotlivé autory, kteří pak zpracovávali své téma. Finální příprava začala zhruba před rokem, kdy se sešly texty a začala poměrně zásadní fáze, kdy bylo potřeba editorsky sjednotit a dokončit výslednou publikaci. A to u tak výpravné knihy bylo skutečně hodně práce, kterou bylo potřeba - naštěstí s vynikající podporou vydavatele - ještě udělat. V knize jsou totiž nejen archivní obrázky a reprodukce, ale i nové autorské fotografie a nové mapy. Takže jednak máme starší a už řekněme "více probádaná" témata, kde ale zejména kolegové archeologové přicházeli s nejnovějšími nálezy z hradišť jako Levý Hradec či Tetín. 

Dozvěděl jste se během přípravy knihy ještě něco překvapivého o Ludmile či okolnostech jejího života?

Víme toho mnohem více o životě zakladatelské populace českého státu jako celku. Paradoxně právě o těch bezejmenných, kteří tvořili obyvatelstvo hradů a jejich okolí. V knize se dotkneme i už věkovitého sporu o autenticitě jednoho z nejdůležitějších pramenů -32699908 10204343892994432 2624372833450459136  n 300x300 Kristiánovy legendy. A některá témata jsou pak v češtině podrobně zpracovaná úplně poprvé - zejména zasazení dění v Čechách do širšího evropského kontextu.

Ludmila zažila převratnou dobu, v níž se ještě výrazně změnila etnická mapa kontinentu, zanikla bezmála "celoevropská" (v duchu tehdy známého křesťanského světa) říše Karlovců a krom vikinských nájezdů přišli přímo do střední Evropy Maďaři. Prameny k českým dějinám toho o těchto událostech mnoho neříkají, ale přitom je jisté, že to tak či onak muselo všechny aktéry té doby nějak ovlivňovat.

Mezinárodní konference Svatá Ludmila - ženy v christianizaci střední Evropy si klade za cíl prohloubit poznání o postavení a významu žen v raném středověku se zaměřením na období počátku christianizace střední Evropy. Konference proběhne zdarma online 26. až 27. května 2021.

Author:
Photo: Shutterstock, FF UK