Z badatelny je už ani neodnášeli. Archivní poklad je on-line

Tuesday, 17 January 2023 08:08

Čtyřikrát týdně včetně soboty přednášel profesor Tomáš Masaryk v letním semestru roku 1883 tehdy na české Univerzitě Karlo-Ferdinandově. I to se dozví čtenáři dobových Karolinek, seznamů přednášek a cvičení, které na Univerzitě Karlově vycházely na začátku nového semestru (později na začátku akademického roku) pravidelně už od 18. století až do nedávné doby, kdy je nahradil elektronický Studijní informační systém. Karolinky z přelomu 19. a 20. století jsou nejžádanějšími dokumenty Archivu UK, proto je nyní jeho pracovníci ve spolupráci s kolegy z Ústřední knihovny UK digitalizovali. Přístupné jsou tak všem zájemcům a badatelům on-line.

VS1 3640
Petr Cajthaml a Zuzana Kotulanová s historickými Karolinkami z přelomu 19. a 20. století.

Když si člověk vezme k ruce Karolinku z posledních let 19. století, je to jako by listoval slovníkem nejvýznamnějších osobností řady oborů a tehdejší společnosti vůbec – vedle Tomáše Masaryka tehdy na univerzitě přednášeli věhlasný právník a posléze rektor univerzity Antonín rytíř Randa, na jehož počest se dosud právním vědcům uděluje stejnojmenná cena, legenda české jazykovědy Jan Gebauer, geolog a paleontolog Antonín Frič nebo zakladatel Sokola a kunsthistorik Miroslav Tyrš.

Karolinky jsou cenným historickým pramenem, který informuje nejen o tom, jak fungovala tehdejší univerzita, ale přináší i řadu zajímavých poznatků o osobnostech, které na univerzitě působily. Důležitým zdrojem informací jsou jak pro historiky, tak i pro studenty, kteří pátrají po dějinách svých oborů. Proto jsou také tyto publikace jedním z nejžádanějších pramenů uložených v Archivu UK, a právě z toho důvodu se archiv pod vedením Petra Cajthamla rozhodl v prvé fázi několikaletého projektu digitalizovat právě Karolinky z let 1882 až 1900, tedy z prvních let po rozdělení univerzity na českou a německou část.

VS1 3873VS1 3914

„Je po nich největší poptávka, ani je neukládáme do depozitáře, v badatelně jsou stále k zapůjčení. Je to pramen, který nejúplněji a v nejpřehlednější formě dokumentuje to, jak reálně vypadala výuka na Univerzitě Karlově – jaké přednášky byly, kdo, kde a v jakých hodinách přednášel, jaké byly katedry a vědecké ústavy a jak se historicky měnily,“ vysvětlil vedoucí Archivu UK Petr Cajthaml.

Karolinek se čtenáři dozví i to, jak vypadal celý akademický rok, jaké podmínky museli studenti splnit v jednotlivých rocích studia a třeba i to, za které přednášky si museli připlatit nebo v jakém jazyce skládali předepsané zkoušky. „Každému kandidátu, který podnikne zkoušku státní při zkoušecí komisi v Praze, nechť přednášky navštěvoval na české či na německé fakultě právnické, dána jest vůle, aby zkoušku vykonal jazykem buď výhradně německým nebo jazykem německým a českým,“ píše se třeba v Karolince z roku 1883.

VS1 3903

Celý proces digitalizace těchto Karolinek má na starosti Zuzana Kotulanová z knihovny Ústavu dějin a Archivu UK. První Karolinky jsou tak nyní přístupné v digitální knihovně Kramerius, kterou využívá většina českých knihoven včetně Ústřední knihovny UK.

První Karolinky už na konci 18. století

První Karolinky začala univerzita vydávat v osmdesátých letech 18. století, obsahově postupně bobtnaly úměrně tomu, jak rostla univerzita a přibývaly jednotlivé fakulty až na dnešních sedmnáct. Až do druhé světové války Karolinky vycházely v jednom svazku pro celou univerzitu, po válce už vycházely samostatně pro každou fakultu zvlášť.

V novém tisíciletí však nad papírem zvítězila digitální revoluce. Dnes už si všechny potřebné informace o akademickém roce studenti vyhledají ve Studijním informačním systému. I ten se však pro budoucí generace archivuje. „Plnou řadu tištěných Karolinek máme do roku 2010, pak už je postupně fakulty přestaly vydávat. Snažíme se ale archivovat i digitální dokumenty a také přimět fakulty, aby vydávaly alespoň několik kusů Karolinek pro dokumentační účely,“ připomněl Petr Cajthaml.

VS1 3936

Tisíc svazků na web

Při digitalizaci základních pramenů mapujících historii univerzity se Archiv UK inspiroval některými západními univerzitami, třeba německými či rakouskými. „Dlouhodobě realizujeme projekt digitalizace dokumentů o studentech od roku 1882 do konce druhé světové války. Už jsme zpřístupnili matriky absolventů, postupně zpřístupňujeme také zkouškové protokoly a další dokumenty o studiu. Z oblasti tisků, které vydávala univerzita, chceme v rámci tohoto projektu postupně zpřístupnit seznamy osob, což byly takové univerzitní adresáře, a výroční zprávy univerzity za daný akademický rok, které zpravidla obsahují rektorskou řeč a statistické přehledy o studentech,“ doplnil vedoucí archivu.

Čtyřletý projekt digitalizace významných univerzitních dokumentů a tisků je naplánovaný do konce roku 2025. Do té doby by chtěli archiváři spolu s knihovníky digitalizovat všechny Karolinky, včetně těch, které vydávala Německá univerzita v Praze, a další významné tiskoviny a dokumenty mapující historii univerzity posledních dvou set let. A práce to nebude snadná, jedná se totiž o zhruba tisíc svazků archivních dokumentů.

Author:
Photo: Vladimír Šigut