Ukrajina v EU? Příprava je důležitější než konkrétní datum

Wednesday, 22 February 2023

Loňský 24. únor se zařadil mezi historické milníky podobně jako 21. srpen nebo 11. září. Když loni v únoru Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu, naše společnost utrpěla systémový šok, se kterým se od té doby snaží vyrovnat na různých úrovních. Na konferenci, kterou v úterý 21. února pořádala Fakulta sociálních věd UK u příležitosti ročního výročí války na Ukrajině, o tom hovořil její děkan Tomáš Karásek.

DSCF5695
Válka na Ukrajině vyvolala šok ve společnosti. Na její otázky hledají odpovědi vědci a vědkyně i Fakulty sociálních věd UK, jak připomněl její děkan Tomáš Karásek.

FSV UK podobně jako další fakulty a součásti Univerzity Karlovy se ihned poté, co začala válka na Ukrajině, zapojila do pomoci postiženým konfliktem. Ta spočívala nejen v přímé podpoře lidí, ale také v publikování expertíz vědců a vědkyň, kteří reflektovali situaci z pohledu svých vědních oborů. Loni v květnu pak FSV UK vytvořila interdisciplinární Expertní skupinu pro Ukrajinu složenou z akademiků a akademiček FSV UK napříč obory vyučovanými na fakultě – od mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií, sociologie, veřejné a sociální politiky, ekonomie, až po mediální studia.

DSCF6192Podle děkana Tomáše Karáska je však načase posunout se od reflektování toho, co se děje, k tomu, co by bylo dobré podnikat do budoucna. A právě proto FSV UK uspořádala konferenci, na níž diskutovali vědci a vědkyně fakulty i odborníci a odbornice z praxe. „První část konference se zaměřuje na mezinárodní bezpečnostní situaci a na to, co může nebo by měla dělat Česká republika jako aktér. Druhým tématem jsou dopady války na Ukrajině na situaci v České republice v souvislosti s postavením Ukrajinců, kteří do ČR přicházejí. Měli bychom se zabývat fungováním českého pracovního trhu, tím, jak pomáhat ukrajinským uprchlíkům a také tím, jaké strategické cíle chceme sledovat,“ vysvětlil děkan.

Nový domov na UK

Účastníky konference, kterou podpořila celá UK, přišla pozdravit také rektorka Milena Králíčková. „My jako univerzita jsme se snažili loni v únoru zareagovat velmi rychle. Mnozí z vás jistě ví, že jsme na univerzitě přijali stovky freemoverů – tedy studentů a studentek, kteří chtěli pokračovat ve svém studiu tam, kde ho na Ukrajině museli přerušit. Dokázali jsme se zapojit do podpory akademiků a převážně akademiček, kteří našli svůj domov a pracovní zařazení na našich fakultách. Všem studentům a studentkám a akademikům i akademičkám, kteří pomáhali svým kolegům a kolegyním, a vůbec celým fakultám, které neváhaly nabídnout uplatnění a podanou ruku, bych chtěla moc poděkovat. Zároveň chci poděkovat FSV UK, že se tomuto tématu tak hluboce věnuje,“ zdůraznila rektorka.

DSCF5779
Rektorka UK Milena Králíčková poděkovala celé akademické obci za pomoc, kterou Ukrajině poskytuje.

Činnost vědců a vědkyň FSV UK pozorně sleduje také ministerstvo zahraničních věcí v čele s ministrem Janem Lipavským, který na fakultě absolvoval mezinárodní teritoriální studia. Ze setkání se ze zdravotních důvodů omluvil, ale vyslal na něj svého prvního náměstka a absolventa politologie na FSV UK Jiřího Kozáka, který připomněl, jak mocně se Česká republika prostřednictvím svých obyvatel, vlády i neziskových organizací zapojuje do pomoci Ukrajině, čímž si získává mezinárodní uznání.

Stáhne vojáky, skončí válka

Důrazně pak odmítl slova některých kritiků, že vyzbrojováním Ukrajiny se „válka zbytečně prodlužuje“. „Rusko napadlo suverénního souseda, zpochybňuje jeho státnost a právo na existenci a prohlašuje část jeho území za své. Boje se vedou na území Ukrajiny, v okamžiku, kdy Rusko zastaví vojenské operace a stáhne se z Ukrajiny, válka skončí, a přijde čas na vyjednávání. Rusko válku zahájilo, Rusko ji může v jediném okamžiku ukončit. Ukrajina nemůže být obviňována z toho, že se brání. Je na Ukrajině, aby rozhodla, kdy a o čem chce s agresorem jednat. Naším úkolem je pomáhat obětem agrese,“ zdůraznil náměstek Kozák.

DSCF5907
Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák připomněl, že naším úkolem je pomáhat Ukrajině jako oběti agrese.

Připomněl také, že nás čeká dlouhodobý systémový konflikt s Ruskem a že se nedá předpokládat, že se chování tamního režimu, ať už bude v jeho čele kdokoliv, vůči Západu zásadním způsobem změní. „Z hlediska bezpečnosti naší země musíme minimalizovat vliv Ruska u nás a musíme posilovat naši odolnost ve všech oblastech. Musíme dosáhnout co nejdříve strategické nezávislosti na Rusku, což samozřejmě platí především v dodávkách nerostných surovin. Pracovat bychom měli i s relativně početnou ruskou menšinou žijící v Česku, zejména s lidmi náležejícími k demokratické opozici nebo s nezávislými novináři. Samozřejmě nesmíme zapomínat i na podporu zástupců ruské občanské společnosti a obhájců lidských práv, kteří zůstali v Rusku. Vzhledem k naší historické zkušenosti, cítíme jako povinnost aktivně participovat na debatách o budoucích vztazích Evropské unie a NATO s Ruskem, respektive pokoušet se určovat jejich směr,“ podotkl.

DSCF6251 DSCF5847

Po jeho vystoupení pak následovala odborná diskuze rozdělená do dvou tematických panelů. V prvním s podtitulem Ukrajina jako téma české zahraniční politiky diskutovali Jitka Látal Znamenáčková, stálá představitelka ČR Politického a bezpečnostního výboru Evropské unie, zvláštní zmocněnec pro otázky Východního partnerství Jan Marian spolu se zástupci z FSV UK profesorem Ivem ŠlosarčíkemMichalem Parízkem. Celou diskuzi moderoval Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

DSCF6098
V prvním diskuzním panelu zasedli zleva Ivo Šlosarčík, Jitka Látal Znamenáčková, Jan Marian a Michal Parízek (zleva). Diskuzi moderoval Tomáš Weiss (třetí zleva).

Diskutující se zabývali především otázkou rozšíření EU a touhou ukrajinských představitelů v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským dostat pozvánku do evropského společenství. Jak poznamenala Jitka Látal Znamenáčková, ačkoliv pro Ukrajinu je to v této době priorita, členské státy vidí větší důležitost než v samotném stanovení data začátku přístupových pohovorů spíše v plynulém a postupném připravování Ukrajiny na vstup do společenství, například na úrovni propojování trhů.

DSCF6105
Ve druhém diskuzním panelu zasedli také Ondřej Klípa a Tomáš Prouza (vpravo).

Druhý diskuzní panel s podtitulem Ukrajinci v Česku: mezi humanitární pomocí a regulací pracovního trhu se zaměřil především na problematiku válečných uprchlíků z Ukrajiny. Do diskuze se zapojili ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, FSV UK pak zastupovali Tereza FreidingerováOndřej Klípa. Moderování se ujala Marie JelínkováInstitutu sociologických studií FSV UK.

DSCF6271Tereza Freidingerová se specializuje na problematiku mezinárodní migrace.

 

Panelisté připomněli, že od začátku války do ČR přišlo zhruba 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a asi 350 tisíc jich tady zůstalo. Ondřej Klípa upozornil na to, že skladba příchozích z Ukrajiny se s válkou změnila. Zatímco před konfliktem do ČR mířili spíše muži s nižším vzděláním, kteří zde hledali uplatnění v nekvalifikovaných pozicích, po loňském únoru do ČR přišly spíše vzdělanější ženy s dětmi. Tomáš Prouza v té souvislosti připomněl, že do války jsme Ukrajinu vnímali jako zdrojovou zemi, ze které do ČR přicházela především levná pracovní síla. Předpovídá ale, že po válce se toto změní v souvislosti s tím, že na zničené Ukrajině vznikne obrovské množství investičních příležitostí, které budou zajímavé pro české podnikatele.

S poválečnou rekonstrukcí se pojí také otázka toho, zda se uprchlíci budou toužit vrátit a pomáhat s obrodou své země, nebo se natrvalo usadí v místech, kam se uchýlili před konfliktem. V současné době ani panelisté, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou transnacionální migrace, nedokázali odhadnout, jak se tato otázka po skončení konfliktu rozlouskne.

Ukrajina v měnící se Evropě je název nového výzkumného centra, které tento týden představil Institut mezinárodních studií FSV UK. Cílem centra je vysvětlovat základní příčiny probíhající ruské agresivní války a strukturální rozdíly mezi ukrajinskou a ruskou společností. Regionální vývoj bude zasazovat do širšího kontextu, aby bylo možné posoudit důsledky ruské války a ukrajinského odporu na budoucnost Evropské unie. Centrum povede Valeria Korablyova, odborná asistentka na Katedře ruských a východoevropských studií FSV UK.
Author:
Photo: Hynek Glos