Zástupci ve Studentské komoře RVŠ: Dejte vědět, co vás štve

Thursday, 12 October 2023 06:53

Na konci roku končí mandát stálému zasedání Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ). Jaké je jeho poslání a čí zájmy vlastně zastupuje? Jak to vypadá s novelou zákona o vysokých školách nebo s výší doktorského stipendia? I o tom v rozhovoru pro UK Forum hovoří studentští zástupci UK ve SK RVŠ Marek Boňko z Fakulty sociálních věd UK a Kateřina Grygarová ze 3. lékařské fakulty UK.

2023 09 21 zastupci UK Studentska komora RVS 05

Jaké je poslání Studentské komory Rady vysokých škol?

Kateřina: Studentská komora Rady vysokých škol je tvořena studenty a studentkami z českých vysokých škol a univerzit, jak z veřejného, tak částečně i ze soukromého sektoru. Každou vysokou školu reprezentuje jeden delegát, který má jednoho svého zastupujícího. Úloha SK RVŠ je reprezentovat zájmy studujících a zprostředkovávat komunikaci přes delegáty směrem k vládě a k ministerstvu školství, a tím se snažit prosazovat změny, které jsou pro studující výhodné.

Marek: Ještě bych doplnil, že se v rámci SK RVŠ delegují otázky i dovnitř, tedy zpět do univerzitního prostředí. Aktuálně je ve SK RVŠ zapojených třicet dva univerzit a vysokých škol. Mezi námi jako delegáty funguje výměna dobré praxe, mluvíme spolu o tom, jak školy a jejich akademické senáty fungují nebo jaké mají školy problémy. Můžeme si předávat know-how a to, co se osvědčilo na jiné škole, přinášet k nám.

2023 09 21 zastupci UK Studentska komora RVS 02Jak se studující konkrétní univerzity nebo vysoké školy může stát delegátem či delegátkou SK RVŠ?

Marek: Delegáta do SK RVŠ nominuje akademický senát školy. K němu vybírá také jednoho náhradníka. Já jsem v SK RVŠ teprve od února, protože jsem nahradil původního delegáta, kolegu Michala Říhu (Právnická fakulta UK), který už dostudoval. Kateřina je tam od roku 2021, tedy od začátku volebního období, které je tříleté. Teď nás čeká sestavení nového stálého zasedání. Chtěli bychom proto, aby se mezi studenty zase trochu rozšířilo povědomí o nás a zapojili se nebo se na nás obraceli se svými podněty a tématy, které je pálí a které bychom následně mohli řešit a posouvat dál.

Co vás dva osobně přimělo k tomu začít hájit zájmy studujících a zapojit se do činnosti SK RVŠ?

Kateřina: Mě samotnou nenapadlo se přihlásit. V době, kdy docházelo k volbě nových členů SK RVŠ, byla zrovna covidová pandemie a jednou z poměrně často diskutovaných otázek byla i ta, která se týkala pracovní povinnosti studentů lékařských a farmaceutických oborů. SK RVŠ se k tomu poměrně často vyjadřovala. Objevovaly se ale negativní reakce vzhledem k tomu, že v té době v SK RVŠ nebyli žádní studující z takto zaměřených fakult. Protože jsem v té době byla poměrně aktivní na fakultní úrovni, oslovili mě, zda bych neměla zájem se přihlásit. Trochu jsem to zvažovala, protože jsem byla v té době dost časově vytížená, ale nakonec jsem se ve formě náhradnice zapojila a jsem ráda. Otázka pracovní povinnosti studentů se od té doby probírala opakovaně.

Marek: Já osobně mám už od začátku studia na vysoké škole blízko ke studentským samosprávám. Dva roky jsem byl u nás na FSV UK předseda Politologického klubu. V různých mezispolkových spolupracích jsme dělali všemožné akce pro studenty. Jsem členem Akademického senátu UK, a ještě dlouho před tím, než jsem do něj byl zvolen, jsem byl členem Sociální komise AS UK. Takže problémy, které studenty pálí, mám zažité. Vím, o čem se hodně mluví a co dlouhodobě SK RVŠ řeší – platy doktorandů, celkové podfinancování vysokého školství, důraz na zlepšující se kvalitu studia, studentské ubytování a další. Když Michal Říha končil a hledal se nový delegát za UK, několik senátorů mě oslovilo s tím, že by mě to mohlo zajímat a bavit, a měli pravdu. Je to velice zajímavá zkušenost. Člověku asi nejvíc otevírá oči to, jak to funguje na jiných univerzitách. A mě jako studenta politologie a bezpečnostních studií z profesního hlediska zajímá také to, že se člověk dostává k formování jednotlivých zákonů nebo vyjednávání na ministerstvech.

Jak vybíráte témata, kterými se SK RVŠ bude zabývat? Některá jsou jasná, třeba finanční ohodnocení doktorandů je téma, které je na stole už řadu let. Jak ale na úrovni celé komory vybíráte nová témata, která jsou opravdu relevantní a je třeba se jimi zabývat?

Marek: SK RVŠ má priority, které si vytyčila v programovém prohlášení už v roce 2021, a soustavně na nich pracujeme. Řada z nich je běh na dlouhou trať – například novela zákona o vysokých školách se projednává už přes dva roky. SK RVŠ se ale pochopitelně zapojuje i v případě, kdy se stane něco mimořádného. Když například v únoru 2022 vypukl konflikt na Ukrajině, snažili jsme se ihned zapojit a adekvátním způsobem pomáhat, najít nějaké průsečíky s našimi plány a cíli. 

Máte připomínku, nápad nebo podnět, o kterém by Studentská komora Rady vysokých škol měla vědět? Pošlete ji delegátovi UK This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

V programovém prohlášení v kapitole pojmenované Kvalita píšete o „westernizaci formy zakončení studia v pozdějších stupních vysokoškolského studia“. Co si pod tím máme představit?

Marek: V rámci vysokého školství se o tom mluví už dlouho, a to je podoba státní závěrečné zkoušky. Na Západě je běžné, že státní zkouška se skládá pouze z rozšířených obhajob bakalářských, diplomových a doktorských prací. V Česku se pořád držíme modelu – obhajoba a oborová ústní zkouška, kde studující odvyprávějí to, co se za celou dobu studia naučili. Nedává moc smysl znovu se nechat zkoušet z toho, z čeho už jsem jednou zkoušený byl. Je to akorát několik týdnů stresu navíc. Toto trápí hodně studentů.

Kateřina: Mělo by se to promítnout do novely zákona o vysokých školách, i do části, která se týká doktorského studia a která by umožnila nekonání státní doktorské zkoušky. Její zrušení by zůstalo v kompetenci daných oborových rad. Toto je ale v části zákona, který zatím neprošel schválením.

Dnes to probíhá tak, že studenti jsou navzdory tomu, že jejich postgraduální práce je na velmi specifické a úzké téma, nuceni naučit se velmi široký okruh informací k tomu, aby u státní doktorské zkoušky uspěli. A to není ideální.

Marek: Doktorského studia se týká i nedávno vydaný Standard školitele, který SK RVŠ sepsala společně s Českou asociací doktorandek a doktorandů. Je to inspirativní materiál pro akademické samosprávy, pro senáty. Popisuje to, jaká má být dobrá praxe školitelů, kolik doktorandů by měl ideálně vést, jak by se jim měl věnovat. I toto je součástí westernizace vysokého školství. Doktorandi by neměli mí vykořeněnou pozici a nemělo by se na ně nahlížet jako na levnou pracovní sílu.

2023 09 21 zastupci UK Studentska komora RVS 06

V té souvislosti se také často hovoří o nízkých stipendiích Ph. D. studujících. SK RVŠ prosazuje systém garantovaného minimálního příjmu doktorandů a doktorandek, který by měl odpovídat 1,5násobku minimální mzdy? Je to tak?

Kateřina: Původně to byl 1,5násobek. V současnou chvíli to vypadá, že to bude 1,2násobek, protože původní požadavek se ukázal jako neprůchozí přes vyšší instance.

Marek: Na požadavku 1,2násobku minimální mzdy panuje celkem shoda a je to průchozí jak přes ministerstvo školství, tak přes univerzity. Je to přijatelné i pro nás jako pro studující. Důležité je především to, že se to naváže na minimální mzdu, což do budoucna umožní navyšování garantovaného minima.

Kateřina: K tomu je ale třeba dodat, že ministerstvo už dopředu avizovalo, že na toto neplánuje univerzitám a fakultám navýšit rozpočet. To znamená, že obsah peněz, které jednotlivé instituce dostanou, bude de facto stejný. Takže se to pravděpodobně promítne do množství Ph. D. studentů, kteří budou moci studovat.

Marek: I když to stále není ideální stav, tak je to lepší než situace, která je teď. Má to za cíl i zkvalitnění studia, protože doktorand, který bude trošičku líp zaplacený, se bude moct více věnovat své výzkumné práci a studiu a s větší pravděpodobností studium dokončí. Podle různých statistik vidíme, že drop-out doktorského studia je obrovský. Jeden z důvodů je to, že ze stipendia se nedá vyžít, lidé k tomu musejí mít plné úvazky někde jinde mimo vysokou školu, studium pak extrémně prodlužují a nakonec ani nedokončí…

A je už daný termín, kdy by novela zákona o vysokých školách měla postoupit do Poslanecké sněmovny?

Kateřina: Připomínkové řízení je ukončené, ale kdy přesně se návrh novely pošle do sněmovny, je otázka. Teď se ještě vypořádávají připomínky ministerstva financí.

Marek: Za SK RVŠ se snažíme, aby novela vešla v platnost na akademický rok 2024/25, zejména kvůli doktorandskému stipendiu, které z důvodu inflace reálně klesá. Jestli se nám to povede, je věc druhá.

Vedle toho, že se Studentská komora Rady vysokých škol snaží zlepšovat podmínky vysokoškolských studujících v České republice, podporuje také mladé lidi tím, že u příležitosti Mezinárodního dne studentstva 17. listopadu uděluje Cenu Jana Opletala. Určena je studentům středních a vysokých škol či mladým lidem do třiceti let věku, kteří významným způsobem hájí svobodu a lidská práva a přispívají v boji proti bezpráví či diskriminaci.

Když načerpáte inspiraci z jiných univerzit a vysokých škol, jak ji pak přinášíte na UK?

Marek: Můžeme to přednést na plénu Akademického senátu UK. Vedle toho se pořádají konference akademických senátorů, které se konají každoročně na některé z pořadatelských univerzit, a kde se všechna témata probírají. Účastní se jí senátoři nejen z celouniverzitních senátů, ale i těch fakultních.

Kateřina: Můžete pak zabrousit do témat, o kterých člověk ani neví, že se někde řeší. Mluvili jsme například o studentských stážích. Zjistili jsme, že třeba u nás na lékařských fakultách je to tak, že když jdou studenti na praxi, nemusejí za ni platit, zároveň ale za ni nejsou placení. Na některých univerzitách si ale studenti za stáže platit musejí a jinde jsou zase stážisté považování za pracovní sílu a jsou jistým způsobem finančně ohodnocení. Člověk tak objeví tu obrovskou diskrepanci na jednotlivých pracovištích v rámci celé České republiky.

A jaká témata jsou blízká vám osobně jako studentům?

2023 09 21 zastupci UK Studentska komora RVS 07Kateřina: Pro mě je to doktorské studium, protože je to pro mě v tuto chvíli velmi aktuální. Vedle toho je to také zahraniční spolupráce. Jsem členkou Student Committee 4EU+ aliance, jíž je součástí i naše univerzita. Evropské univerzitní aliance jsou poměrně aktuální téma, protože si díky nim můžeme vyměňovat studentské zkušenosti i na mezinárodní úrovni. Já jsem teď například byla reprezentovat SK RVŠ na evropském fóru, které se konalo v Barceloně, a kde se řešila ta nejaktuálnější témata, například financování nebo European Joint Degree (společné evropské studijní programy). Mluvili jsme o tom, jak se k tomu jednotlivé evropské státy i univerzity staví.

Marek: I s ohledem na moje oborové zaměření je mi nejbližší legislativa. Sleduji vývoj novely zákona o vysokých školách, připomínkovat jsme mohli i další zákony, například zákon o pobytu cizinců. I když proces jejich připomínkování a schvalování trvá někdy dost dlouho a výsledek není vždy takový, jaký by si ho člověk představoval, jsem rád, že se toho můžu prostřednictvím SK RVŠ účastnit.

Není to demotivující? Jak si udržujete elán a chuť něco měnit, když pak vidíte, jak vaše připomínky někdo shodí ze stolu?

Kateřina: Pro mě je obrovská výhoda v tom, že jsem náhradnice, takže nikdy plná odpovědnost nestála jen na mě. Navíc jsem ve SK RVŠ v době, kdy se musí řešit hodně aktuálních a poměrně závažných témat. Nejdřív to byla pandemie, kdy jsme se velmi intenzivně věnovali pracovní povinnosti studujících a kdy jsem za ně cítila opravdu velkou odpovědnost, což mi dodávalo energii. Pak přišla válka na Ukrajině, kdy bylo třeba opět našeho plného nasazení.

2023 09 21 zastupci UK Studentska komora RVS 13Marek: Naše největší výhoda je v tom, že jsme pořád ještě studenti, pořád mladí, kteří mají drive. Našim členům je od dvaceti do dvaatřiceti let. Můžeme si dovolit být trošičku rebelující a pořád tak trochu mířit ke hvězdám. Ta mladická energie mezi námi pořád je.

Kateřina: Moc se mi líbí, co si teď řekl. Mně na tom přijde super, že SK RVŠ sdružuje lidi, kteří mají na jednu stranu velmi obdobný zájem, na druhou stranu ale úplně rozdílné zkušenosti. Všichni jsou nějakým způsobem aktivní a chtějí se zapojit, něco změnit a posouvat dopředu. Člověka vystoupení ze sociální bubliny, ve které se obvykle pohybuje, dost obohacuje. A vidí pak také docela jasně, že změna zákona není jednoduchá věc. Není to tak, že pošlete připomínky, ty se zabudují do textu a hotovo. Je to takový ping-pong, který mezi sebou hrajeme, někdy ta hra trvá opravdu dlouho, a ne vždy jsou všichni s jejím výsledkem stoprocentně spokojení. Přesto ale potřebujete najít nějaké řešení, protože jinak by se nikdy nic nezměnilo.

MUDr. Kateřina Grygarová
Je čerstvou absolventkou všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě UK. Působí v Ústavu histologie a embryologie 3. LF UK a nyní také nastupuje na doktorské studium na Lékařské fakultě v Plzni. Od roku 2021 je náhradnicí za UK ve Studentské komoře Rady vysokých škol. Během svého studia byla aktivní ve studentských spolcích TrimedIFMSA, podílela se také na organizaci řady kulturně-společenských akcí na 3. LF UK a tři roky byla místopředsedkyní Akademického senátu 3. LF UK a členkou Kolegia děkana. Je koordinátorkou každoroční akce Svobodný listopad na Albertově a členkou Sociální komise AS UK. Loni získala Cenu Josefa Hlávky určenou studentům a studentkám, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru.
Bc. Marek Boňko
Na Fakultě sociální věd UK vystudoval bakalářskou politologii a mezinárodní vztahy. V současné době pokračuje na této fakultě studiem magisterského oboru bezpečnostní studia. Byl předsedou Politologického klubu FSV UK. Svou fakultu zastupuje v Akademickém senátu UK. Je předsedou Sociální komise AS UK a členem Komise pro IT AS UK. Zájmy studujících UK reprezentuje jako delegát ve Studentské komoře Rady vysokých škol.
Author:
Photo: Michal Novotný