Posilovat důvěru v tradiční média i ve vědu. To je cesta, jak zastavit rozšiřování konspirací ve společnosti. Ukazují to výsledky analýzy, kterou zpracoval pro svou bakalářskou práci Jakub Hauser. Talentovaný student sociologie na Fakultě sociálních věd UK za svou práci získal nejen perfektní hodnocení při obhajobě, ale i Cenu Edvarda Beneše.
V roce 2023 vznikl projekt Společnost nedůvěry, jehož cílem bylo zjistit, jaké konspirace a dezinformace rezonují v české společnosti. Průzkum vedl Sociologický ústav Akademie věd ČR spolu s akademiky spojenými v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) ve spolupráci s Českým rozhlasem a portálem Investigace.cz.
Výzkumníci hledali odpovědi na to, jaké konspirace deformují českou společnost, jakým konspiracím Češi nejspíš podlehnou, jak moc covid ovlivnil konspirační podhoubí v Česku, zda je možné vystoupit z konspiračního sevření, a zda selhaly politické elity v boji proti dezinformacím. Výzkumu se zúčastnilo téměř 4000 respondentů a přinesl cenné informace, které pak byly široce medializované.
Nedlouho poté se student sociologie Jakub Hauser, který s nadšením pronikal stále víc do tajů kvantitativních výzkumů, porozhlížel po tématu bakalářské práce. „Původně jsem se chtěl věnovat tomu, proč lidé věří v UFO, což dlouhodobě sleduji a zajímá mě to, ale pak se ukázalo, že v českém kontextu by pro to bohužel nebyla data. Konzultoval jsem to s Tomášem Dvořákem, který byl takovým mým mentorem v průběhu celého bakalářského studia a který na seznamu témat vhodných ke zpracování měl i konspirační teorie. Navrhl mi, abych se zaměřil na projekt Společnost nedůvěry, v rámci kterého vznikl dataset, který by byl pro můj výzkum a další zpracování extrémně vhodný,“ vzpomínal student.
Jedním z hlavních výsledků výzkumu Společnost nedůvěry bylo zjištění, že pokud člověk nedůvěřuje společnosti, ve které žije, a ani jejím institucím, otevírá to u něj prostor pro konspirace. A právě toto poznání podnítilo Jakuba Hausera k dalšímu výzkumu. Rozhodl se analyzovat vztah mezi nedůvěrou ve společenské instituce – politické instituce, tradiční média a vědu – a vírou v konspirační teorie v českém prostředí. Vycházel přitom z cenných dat, která už byla k dispozici díky zmíněnému výzkumu, a u nějž vyzdvihl především rozmanitost výroků, s nimiž výzkumníci pracovali a které pokrývaly jak obecné, tak i specifické konspirační narativy napříč politickými, zdravotnickými, geopolitickými i environmentálními tématy.
Posilovat důvěru v tradiční média
Výsledky jeho analýzy ukazují, že oslabení důvěry ve společenské instituce souvisí s výrazným nárůstem konspiračního smýšlení. Jako nejvýznamnější ochranný faktor proti víře v konspirační narativy se ukazuje podle jeho výzkumu důvěra v tradiční média.
„Pokud jsou média vnímána jako nedůvěryhodná, ztrácí lidé základní orientační body pro interpretaci událostí a začínají vyhledávat paralelní, často konspirační zdroje vysvětlení. Tento mechanismus ukazuje, že boj s konspiračními teoriemi nemůže být redukován pouze na podporu kritického myšlení jednotlivců. Vyžaduje také systematickou obnovu důvěry v mediální instituce jako takové,“ zdůraznil student jeden z hlavních poznatků své práce.
Hledání jednoduchých vysvětlení
Neméně důležité je podle jeho zjištění posilovat důvěru také ve vědu. „Tam, kde přetrvává důvěra ve vědu, přetrvává i ochota přijímat odborná a složitá vysvětlení světa. Tam, kde důvěra eroduje, otevírá se prostor pro alternativní ‚pravdy‘, které lépe uspokojují potřebu jednoduchosti a srozumitelnosti,“ píše Jakub Hauser ve své práci. Důvěra v politické instituce podle jeho zjištění hraje také významnou roli, i když ne tak velkou, jak před výzkumem očekával.
Dnes pokračuje v magisterském studiu sociologie a zda zůstane ve světě vědy a bude pokračovat i v doktorském studiu, zatím neví. „Jsem vděčný Tomáši Dvořákovi, že mě na toto téma navedl, a za to, co všechno mě o kvantitativních výzkumech naučil. Mohlo by se zdát, že jsem uspěl, protože jsem enormně pracovitý a nadaný, ale já si myslím, že to je především kvůli tomu, že jsem vůbec dostal možnost studovat. Poděkování za to patří i mojí rodině, která mě podporuje finančně i emocionálně. Tématu konspiračních teorií a dezinformací se chci také proto věnovat i nadále, protože je to téma extrémně důležité nejen pro akademickou sféru, ale především pro veřejnost.“
| Bc. Jakub Hauser |
| Letos absolvoval bakalářský obor Sociologie a sociální politika na Fakultě sociálních věd UK. Tamtéž pokračuje i v magisterském studiu oboru Sociologie se specializací aplikovaný výzkum a jeho metodologie. Za bakalářskou práci Konspirační teorie a nedůvěra ve společenské instituce: Kvantitativní analýza získal výborné hodnocení při obhajobě a také Cenu Edvarda Beneše určenou vysokoškolským studujícím za nejlepší bakalářské či diplomové práce věnující se historii 20. století nebo sociologii. |
