Přemýšlejme o vědě důkladněji, vybízí šéfredaktor Tesárek

pondělí, 18 červenec 2022 07:42

Není mu ještě ani třicet let, ale od 1. května už je šéfredaktorem. Jan Tesárek, jenž vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd UK, vede respektovaný portál Vědavýzkum.cz, se kterým magazín Forum dlouhodobě spolupracuje. „Hlavním cílem našeho portálu není jen nabízet aktuální informace ze světa výzkumu, vývoje a inovací, ale rovněž vytvářet platformu, jejímž prostřednictvím mohou lidé sdílet své pohledy na různá témata z vědeckého a akademického světa. Doufáme, že i nově zavedené pravidelné ankety nám pomohou rozproudit další širší diskuzi nad důležitými tématy,“ říká novinář Tesárek, jenž má k vědě velmi blízko.

DSCF0468
Sociolog Jan Tesárek vede od 1. května v Česku nejčtenější informační portál o vědě, výzkumu a inovacích, který funguje již od roku 2016.

Po střední škole okusil studium chemie na VŠCHT, ale záhy poté zamířil na Karlovku, kde se věnoval postupně sociální antropologii (se svým výzkumem uspěl i v soutěži o cenu České asociace pro sociální antropologii), pak sociologii a zejména kvalitativnímu výzkumu. V roce 2017 ale zamířil v rámci strategického partnerství Univerzity Karlovy s kanadskou McGill University do Montréalu, kde pobýval zhruba půl roku. Co nejdůležitějšího se za oceánem naučil, co tam pro svoji kariéru získal?

Přínosná pestrost kanadské společnosti

„Kromě akademického přínosu a kontaktů pro mě byla asi nejdůležitější zkušenost tamní kulturní rozmanitosti. Montréal je nesmírně pestré, otevřené město, ve kterém se mísí lidé různých kultur, etnik, náboženství nebo genderových identit. Ukázalo mi to, jak je pestrost a diverzita ve společnosti nesmírně cenná. Tomu samozřejmě člověk na intelektuální úrovni rozumí, ale pobyt v takovém světě člověku přináší ještě zkušenost jiného druhu,“ líčí Honza.

DSCF0579
„Rozmanitá společnost je v mnoha ohledech také inovativnější společnost,“ říká Honza po zkušenostech z kanadské McGill University.

Na vlastní kůži tam zažil, že prostřednictvím takové diverzity vzniká společnost, jež je svobodnější, otevřenější a odpovědnější. „A lépe se v ní žije! Kanada je v tomhle směru obecně inspirativní, byť bych nechtěl přivírat oči nad řadou tamějších problémů a přehnaně ji idealizovat,“ doplňuje svůj pohled Jan Tesárek, jemuž se líbil i kulturní život, rozličné kluby (pro hipstery, kuchaře i zahradníky) anebo místní zájem o takzvané First Nations, nativní obyvatele kanadských teritorií. A obratem vtipkuje, že jako antropolog dělal na vysoké škole vlastně „terénní výzkum“.

„Hodnota diverzity se pro mě objevovala i v akademickém prostředí, kde setkání lidí, kteří mají za sebou obrovsky různorodé životní zkušenosti, sebou přináší mnohem větší pestrost idejí, nápadů a řešení. To je myslím něco, co je v současné době cenné. Rozmanitá společnost je v mnoha ohledech také inovativnější společnost. A díky tomu v tváří v tvář aktuálním globálním výzvám také odolnější,“ míní Tesárek, který oceňoval i tamní institucionální podporu společenskovědních oborů. Pojmem především v humanitních oborech je vydavatelství McGill-Queen´s University Press.

Karlovka se „nemá, zač stydět“

Po vyzdvižení kanadských kladů a výhod ale trochu překvapí. Prostředí, z nějž do Kanady odcházel, totiž v oboru nepovažuje za horší. „Myslím, že spousta českých studentů i řada zdejších výzkumníků a badatelů trpí takovým post-socialistickým syndromem, kdy máme pocit, že všechno je u nás automaticky horší než na Západě,“ zamýšlí se Jan Tesárek.

DSCF0730„Nechci přitom říci, že nemáme co zlepšovat a že bychom se neměli maximálně inspirovat tím, co tam funguje, ovšem moje osobní zkušenost se studiem v Kanadě je taková, že kvalita a úroveň studia byla víceméně srovnatelná se studijním programem, který máme na Institutu sociologických studií FSV UK,“ říká mladý sociolog.

V čem konkrétně? „Ať už se to týká náročnosti studia, různých inovativních přístupů nebo možností podílet se na konkrétních výzkumech. Vedly se tam podobné diskuse jako tady, četli jsme obdobné autory a očekávaly se i výstupy srovnatelné kvality. Vím, že i řada mých spolužáků, kteří vyjeli na jiné západní zahraniční univerzity, dospěli k podobným závěrům. Univerzita Karlova je kvalitní škola a nemáme se za co stydět,“ je přesvědčen.

To nicméně neznamená, že by Karlovka měla usnout a ustrnout. Má se kam dívat, má se od koho učit. „McGill Uni má samozřejmě některé obrovské výhody. Institucionální zázemí, prestiž nebo zdejší dlouhá historie společenskovědních oborů na sebe lákají spoustu zajímavých přednášejících a talentovaných studentů. Vytváří to tak prostředí, kde se pohybují lidé, kteří jsou skutečně brilantní a nadšení pro věc. Pohybovat se v takovém prostředí je úžasné! Má to ale i odvrácenou stranu, kterou je velký individualismus anebo tlak na výkon,“ neidealizuje si svět Honza.

DSCF0546
Když letos na jaře Sabina Ali (rovněž alumna UK) odcházela, stal se Jan Tesárek šéfredaktorem webu, na který chodí měsíčně až třicet tisíc lidí.

A když má jako zkušený novinář, který úspěšný server Vědavýzkum.cz už přes více než šest let spolubuduje, objektivně zhodnotit svoji alma mater, doplňuje: „Prostředí na ISS FSV UK je odlišné. Je to mnohem menší, až rodinné prostředí, jež sice nemá takovou historii nebo nedisponuje takovou infrastrukturou, ale zase tvoří pěknou komunitu, v níž si lidé navzájem pomáhají. Je tu zároveň i spousta příležitostí, které se člověku nabízí, když projeví jen trochu zájmu. Má možnost se podílet na projektech, navázat kontakty s lidmi z jiných univerzit, nebo přijít s vlastním nápadem. Myslím, že studium na Univerzitě Karlově má zároveň i tu výhodu, že také nabízí velké množství příležitostí ke studiu a pobytu v zahraničí. Západní univerzity mají o Prahu zájem a to je vynikající příležitost pro všechny zdejší studenty.“

Rozhovory, kontakty, komentáře... vše

DSCF0427Tesárek pak pokračoval na Karlovce v doktorském studiu, ale čím dál více tíhnul i k vědecké novinařině. Spolu s Alešem Vlkem, jenž učí veřejnou a vysokoškolskou politiku na FSV UK a který portál Vědavýzkum.cz založil, Jiřím Stanzelem a dalšími kolegy dávali portálu Vědavýzkum.cz po léta čitelnější tvář. A když na jaře šefredaktorka Sabina Ali (rovněž alumna Univerzity Karlovy) odcházela, stal se Jan Tesárek logickým pokračovatelem ve vedení webu, na který chodí měsíčně až třicet tisíc lidí.

Co to obnáší šéfovat takovému portálu? „V malé redakci, jako je ta naše, to zahrnuje vše od sledování nejnovějších událostí, komunikace s partnery portálu, editorskou i redaktorskou práci nebo pořizování rozhovorů. Člověk se musí orientovat ve spoustě témat – od domácí i zahraniční politiky výzkumu a inovací, přes evropský systém financování vědy nebo problematiku hodnocení výzkumu, transfer znalostí a technologií až po aktuální aféry nebo problémy. Pořád se učím něco nového,“ usmívá se Honza, přičemž netají, že kauzy a interview bývají těmi nejčtenějšími články.

V portálu, který výtečně pokrývá pestrá témata domácí vědy a výzkumu, působí od roku 2017, asi rok po jeho založení. „Funkce šéfredaktora je pro mě způsob, jak zúročit takovéhle zkušenosti a zároveň vrátit portálu něco z toho, co jsem se díky němu naučil. Stále totiž věřím, že takový projekt jako Vědavýzkum.cz, který informuje a umožňuje sdílet a diskutovat různé názory, má smysl, a že české vědě přináší něco pozitivního,“ říká sympaticky Tesárek.

Zkoumejme systémy produkce vědění

Ani po řadě let v „akademické novinařině“ ale nezapomíná na svůj sociologický, intelektuální background. Během rozhovoru si totiž hned několikrát posteskne, že českému prostředí chybí „hlubší přemýšlení o vědě jako o systému produkce vědění“. Co je k tomu zapotřebí? A proč?

„Myslím, že odpověď má tři roviny. Věda, přesněji řečeno výzkum, vývoj a inovace, zaprvé sehrávají stále důležitější roli v kontextu národní ekonomiky. Úzce to souvisí s nastavením a výkonem národního hospodářství a celým tématem takzvaně další průmyslové revoluce. S tím v důsledku souvisí i kvalita života v dané zemi,“ začíná Jan svoji komplexní odpověď.

DSCF0682
Českému prostředí prý chybí „hlubší přemýšlení o vědě jako o systému produkce vědění“, míní sociolog Jan Tesárek, odchovanec FSV UK.

„Zadruhé je to rovina politická; je totiž zřejmé, že přístup k výzkumným poznatkům a nejmodernějším technologiím bude mít zcela zásadní vliv na to, jaké budou mít jednotlivé státy – nebo makroregiony, jako je tomu v případě EU – postavení na mezinárodní geopolitické scéně. Stačí připomenout některé strategické technologie v oblasti umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky nebo syntetické biologie. Tyhle dvě roviny jsou vcelku jasné a myslím, že se ve veřejné diskuzi stále častěji objevují,“ pokračuje Tesárek.

„Je tu však ale ještě třetí rovina, u níž se mi zdá, že je trochu opomíjená. Věda je kromě výše zmíněného také systémem poznání, který produkuje určitou pravdu o světě. Nabízí nám určitou interpretaci světa okolo nás. Díky vědě rozumíme onemocnění jako něčemu, co je způsobeno třeba viry a bakteriemi, či chápeme, že sluneční světlo je paprsek fotonů. Tohle porozumění je výsledek vědeckého procesu. Pokud chceme nějak kriticky přemýšlet o světě okolo nás, musíme také reflektovat to, jak poznání získáváme. Proto potřebujeme otevřít onu pomyslnou ,černou skříňku´ vědeckého procesu a podívat se, v jakém institucionálním, organizačním nebo kulturním kontextu se výzkum odehrává,“ vybízí k hlubšímu zájmu.

DSCF0829Podle něj si máme začít pokládat otázky jako: Jakým výzkumným tématům se ve vědě věnuje pozornost a z jakého důvodu? Jaká témata se naopak ignorují? Jak ovlivňuje projektové řízení vědecké výsledky? Do jakých oblastí výzkumu jako společnost investujeme a proč? Jaké jsou motivace jednotlivých aktérů, kteří výzkumné prostředí ovlivňují? Kdo z vědeckého poznání profituje a za jakých okolností? Jaké hranice chceme jako společnost nastavit vědeckému bádání a jak je budeme legitimizovat? „Věda totiž má a bude mít stále větší vliv na to, v jakém světě žijeme. Chceme-li se nějak podílet na utváření tohoto světa, je potřeba dobře rozumět tomu, v jakém kontextu se věda odehrává. To je i má osobní motivace, proč píšu o vědě a výzkumném prostředí,“ shrnuje nový šéfredaktor a vědecký novinář Jan Tesárek.

Mgr. Jan Tesárek
Od letošního 1. května je šéfredaktorem odborného portálu Vědavýzkum.cz, v němž působí od roku 2017. Po střední škole zamířil na VŠCHT, ale nakonec zakotvil na FSV UK, kde získal bakalářský titul v sociální antropologii za práci věnovanou současnému čarodějnictví (2016). Následně tamtéž vystudoval magisterskou sociologii (2019). Později vyučoval semináře na témata, jako je antropologie náboženství, postsekulární společnost nebo dějiny sociologie. V rámci půlroční stáže působil na prestižní kanadské McGill University v Montréalu. Odborně se nyní věnuje sociologii vědy a medializaci výzkumu; zajímá ho zejména, jak naše imaginace vědecké budoucnosti ovlivňuje proces politického rozhodování a formování výzkumného prostředí.
Autor:
Foto: Hynek Glos

Sdílejte článek: