Poslední den řádného vyučování před nastavením karantény přednášel na Husitské teologické fakultě (HTF UK) velitel ústředního krizového štábu týmu Českého červeného kříže (ČČK) Ing. Richard Smejkal. A už tehdy si přímo vyžádal studenty oboru Sociální a charitativní práce, kteří jsou kvalifikovaní pro práci se specifickými skupinami obyvatel.
„Pan Smejkal k nám chodí pravidelně na výuku do předmětu humanitární pomoc. Shodou okolností přednášel i poslední den, kdy se ještě mohlo vyučovat. Mluvil o krizové situaci, která by mohla nastat, a už tehdy oslovil studenty, že pravděpodobně bude jejich pomoc potřeba. Husitská teologická fakulta spolupracuje s ČČK dlouhodobě,“ vysvětlila iForu koordinátorka studentů HTF, Dr. Monika Nová.
Český červený kříž má sice dostatek přihlášených dobrovolníků, problém je však v tom, že zpravidla nejsou kvalifikovaní na práci se specifickými skupinami lidí, jako jsou například senioři či handicapovaní. Studenti magisterského oboru Sociální a charitativní práce se tak rychle stali velmi žádaní, protože dokáží zastat práci pečovatelky.
„Máme přehled o tom, že se zapojilo cca 20 našich studentů. Jde především o studenty magisterského studia, kteří ze zákona mohou vykonávat práci pečovatelky a ošetřovatelky po ukončení bakalářského vzdělání v oboru. Příhlásit se ale mohou i studenti bakalářského studia nebo z jiných oborů, například Sociální péče nebo Sociální pedagogika,“ vysvětluje dále Nová. Studenti, kteří ještě nemohou vykonávat ošetřovatelskou činnost, dělají například distribuci roušek, zajišťují nákupy, pracují ve skladu a podobně.
Spolupráce je konkrétně vedena především s organizací Život 90, kterou ČČK zaštiťuje a která se stará o kvalitní život seniorů. Cílové skupiny však nejsou jen senioři. Dále se jedná o handicapované nebo jinak aktuálně zdravotně znevýhodněné lidi, kteří si například nemohou dojít na nákup z důvodu úrazu.
Každý student má svého klienta či skupinu klientů, ke kterým dochází. „Přihlásila jsem se, přestože teď musím dokončovat bakalářskou práci a připravovat se na státní závěrečné zkoušky,“ přibližuje svou zkušenost studentka 3. ročníku Berenika Opletalová. „Když jsem četla zprávy o tom, jak všude chybí lidé a jaké dopady budou mít vládní opatření na ohrožené skupiny lidí, tak jsem si řekla, že je smysluplné občas jít a odlehčit pracovníkům. Mně samotné to také pomohlo, protože vidím, jak situace vypadá v reálu a nemusím si číst katastrofické zprávy. Navíc získávám cenné zkušenosti do budoucna,“ říká Berenika.
V rámci svého dobrovolnictví pomáhá skupině lidí, která je bez domova. Aktivity, na kterých se Berenika podílí, jsou například mobilní výdej stravy, kdy společně s řidičem rozdává lidem polévku a roušky. Dále pomáhá v azylovém domě s měřením teploty klientů, občas pomáhá na hostelu, který byl speciálně zřízený v krizovém stavu. V neposlední řadě se podílí na roznášení čistých roušek.
Do aktivit ČČK se zapojil také bratr Bereniky, Mikoláš Opletal, který je rovněž studentem 3. ročníku Sociální a charitativní práce. „Během krize jsem chtěl být někde mezi nejpotřebnějšími, konkrétně mezi lidmi bez domova, se kterými už mám předchozí pracovní zkušenosti,“ říká Mikoláš. Pomáhá na pobytových zařízeních s výdejem stravy či výměnou roušek. V terénu pak jako sociální pracovník chodí za lidmi, kteří nemohou nebo nechtějí využít krizové možnosti využití ubytoven.
Studentem stejného oboru jako sourozenci Opletalovi je také Igor Vaishle, který pochází z Ukrajiny a na HTF studuje třetím rokem díky studijnímu vízu. „Zajímalo mě, jak funguje Český červený kříž v podmínkách nouzového stavu. Také jsem chtěl pomoci s návratem k normálnímu životu,“ vysvětluje Igor, proč reagoval na výzvu. Jeho cílovou skupinou jsou senioři na Praze 4. Pomáhá jim například s nákupem potravin a vyzvedáváním balíků na poště.
„Aktuální výzva Českého červeného kříže se týkala jen Prahy, ale naši studenti aktivně pomáhají i v jiných městech, ať už se jedná o aktivity vedené Člověkem v tísni nebo jinými charitativními organizacemi. Co vím, tak asi 70 % našich studentů se angažuje. Sami si něco dobrovolně našli a pomáhají. Samozřejme jim jejich pomoc ráda potvrdím jako praxi v terénu, kterou mají v rámci studia povinnou,“ dodává na závěr Monika Nová.
