I fialová Petřínská rozhledna podpoří boj s epilepsií

Monday, 08 February 2021

Druhé pondělí v únoru již tradičně slavíme Mezinárodní den epilepsie. Při této příležitosti se řada budov po celém světě i v České republice rozsvítí smybolicky fialově. V Česku žije s aktivní epilepsií osmdesát tisíc lidí a do fialova se letos rozzáří budovy v Praze, Brně, Ostravě a Plzni.

infografika 1Epilepsie, někdy též přezdívaná jako svatá nemoc nebo dříve padoucnice, je záchvatovité onemocnění mozku, které se projevuje opakovaným výskytem epileptických záchvatů. Záchvaty vznikají v důsledku krátkých poruch elektrické aktivity mozku.

„Při epileptickém záchvatu je velké množství nervových buněk v mozku vysoce aktivní. Tu aktivitu navíc vyvíjí všechny buňky najednou a ve stejný moment. Vypadá to tedy trochu jako ,mexická vlna´. Je logické, že pokud se takto mozek chová, tak nemůže vykonávat svoji normální činnost, což se navenek projeví například záškuby končetin, zmateností nebo ztrátou vědomí,“ vysvětluje profesor Přemysl Jiruška z 2. lékařské fakulty UK a předseda spolku EpiStop.

„Většina laické populace zná projevy epileptického záchvatu jako ztrátu vědomí, křeče a záškuby. Tak se ale projevuje pouze menší část případů. Mnohem častěji se epileptický záchvat projevuje jako krátká zmatenost, krátké zahledění neadekvátně situaci, nekontrolovaný záškub ruky,“ popisuje epileptolog.

Fialová podpora po celé ČR

Mezinárodní den epilepsie se slaví vždy druhé pondělí v únoru. V letošním sedmém ročníku se do fialové v pondělí 8. února rozsvítí pražská Petřínská rozhledna, Tančící dům, Žižkovská televizní věž, brněnské Mahenovo divadlo, Obchodní centrum Omega a hlavní vchod do Fakultní nemocnice u sv. Anny, ostravské OC Nová Karolina a plzeňská budova Nového divadla a areál DEPO2015. Mezinárodní den epilepsie má letos mimo jiné upozornit na blahodárný vliv sportování, které je však pacientům v řadě případů odpíráno. A také samotní pacienti často své pohybové aktivity kvůli obavám ze záchvatu omezují, přitom sport průběh epilepsie prokazatelně zlepšuje.

O prospěšnosti sportu vzhledem k průběhu epilepsie laickou i odbornou veřejnost informuje například nezisková organizace EpiStop, která sport u lidí s epilepsií dlouhodobě podporuje. Již osmnáct let spolupořádají Vodácký triatlon EPPI. Pět let v pražské Stromovce organizují EpicRun – běh na podporu lidí s epilepsií a druhým rokem pořádají pravidelné kurzy severské chůze EpicWalking, které probíhají pod vedením profesionální instruktorky a s lékařským dohledem. Předsudky a mýty o sportování lidí s epilepsií chtějí letos vyvracet i pomocí webinářů a akreditačních kurzů pro učitele tělesné výchovy a trenéry.

EpiRUn

Epilepsie může postihnou člověka v jakémkoli věku, nejčastěji se ale projevuje v dětství nebo naopak ve stáří. Je to jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Na celém světě žije s epilepsií více než padesát milionů lidí. V Česku epileptický záchvat zažilo téměř 400 tisíc lidí, s aktivní epilepsií žije osmdesát tisíc Čechů. „Epilepsie má řadu příčin; u dvou ze tří pacientů ji neumíme určit. Ale u sedmdesáti procent pacientů lze záchvaty zvládnout pomocí léků a pacienti mohou žít zcela normální život,“ popisuje Jiruška.

„U třiceti procent, takzvané farmakorezistentní epilepsie, ale dostupná léčiva nezabírají. U některých z těchto pacientů lze zvážit chirurgické řešení, mozkové stimulace či ve velmi speciálních případech i ketogenní dietu. Bohužel i tak některé léčit neumíme,“ dodává Přemysl Jiruška, který se výzkumu epilepsie dlouhodobě věnuje a snaží se o pochopení vzniku této nemoci i hledání nových možností léčby. Působí například jako vedoucí Epileptologického výzkumného centra (EpiReC), kde ve spolupráci 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice Motol, Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického propojují multioborový výzkum s klinickou praxí.

Pokud se chcete o epilepsii dozvědět více, lze doporučit díl Hyde Park Civilizace, kde byl Jiruška hostem.
hp jiruška 4

 První pomoc při epileptickém záchvatu:
  1. Odstraníme předměty, o které by se nemocný mohl poranit. Podložíme hlavu a uvolníme oděv kolem krku.
  2. V průběhu vlastního záchvatu nemocného neomezujeme, pokud nehrozí nebezpečí z poranění. V žádném případě pacientovi nerozevíráme násilím ústa. V klidu vyčkáme konce záchvatu.
  3. Pokud po záchvatu trvá porucha vědomí, uložíme nemocného do stabilizované polohy (položíme jej na bok s pokrčenými končetinami a hlavou v mírném záklonu). Pootevřeme mu ústa, zkontrolujeme dutinu ústní a předsuneme dolní čelist. Vyčkáme návratu k plnému vědomí.
  4. Nemocný může být po záchvatu zmatený. Snažíme se jej slovně uklidnit. Nebudeme ho nějak omezovat v pohybu, pokud nehrozí poranění.
  5. Zjistíme, zda se nemocný při záchvatu neporanil.
  6. V případě, že se nemocný s epilepsií léčí a současně není dezorientovaný nebo poraněný, není nutný transport do nemocnice.
  7. Transport do nemocnice nezbytný: 
    – Pokud se jedná o první epileptický záchvat.
    – Záchvat se několikrát opakoval.
    – Přetrvává dezorientace nebo se nemocný v průběhu záchvatu poranil.
    Zdroj: EpiStop z.s.
Author:
Photo: archiv EpiStop