Udržitelnost v nestabilním světě jako téma konference na UK

Wednesday, 02 November 2022

Již za dva týdny na Univerzitě Karlově proběhne mezinárodní konference Udržitelnost v nestabilním světě, na kterou se sjedou přední evropští odborníci z oblasti vědy, veřejného i politického života. Ústředními tématy bude mimo jiné biodiverzita jako základ udržitelného rozvoje či Zelená dohoda pro Evropu.

Banner bez QR kódu 2

„Udržitelnost a udržitelný rozvoj jsou témata, jejichž aktuálnost je větší než kdykoli předtím. Náš svět v poslední době prošel řadou zásadních změn. Musíme však nejen reagovat na současnou situaci a vyrovnávat se s jejími přímými důsledky, ale také přemýšlet o tom, v jakém stavu chceme tento svět předat budoucím generacím. Je mi velkým potěšením, že Univerzita Karlova bude v rámci předsednictví v Radě Evropské unie hostit mezinárodní konferenci o udržitelnosti, kde se potkají a společně budou hledat řešení zástupci vědy, vzdělávání, veřejného i politického života,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

„Pro UK je rok 2022 v mnoha ohledech specifický, mimo jiné proto, že v jejím čele poprvé usedla žena. S novým přívalem energie a impulsů jsem se rozhodli propojit zdánlivě nesouvisející světy – svět akademie a politiky, jež se však navzájem výrazně ovlivňují, a uspořádat unikátní konferenci Udržitelnost v nestabilním světě,“ říká Marie Vymazalová, členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj.

Udržitelnost na Karlovce, v žebříčku QS nejvýše

Před několika dny vyšel letošní řebříček QS Sustainability Rankings 2023, který hodnotí 700 univerzit po celém světě a zjišťuje jejich dopad na životní prostředí a společnost. Z českých vysokých škol se do žebříčku dostaly pouze čtyři; nejlépe je na tom Univerzita Karlova, která obsadila v oblasti udržitelnosti 161. až 170. místo na světě. Vysoké hodnocení získala zejména v sekci společenského dopadu.

Na druhém místě se z tuzemských vysokých škol umístila Masarykova univerzita v Brně, která zaujímá 281. až ⁠300. pozici. Třetí příčku mezi českými školami na celkovém 321. až ⁠340. místě obsadila Česká zemědělská univerzita v Praze. Velice dobře se tato univerzita umístila zejména v oblasti environmentální udržitelnosti, kde získala dokonce 158. místo na světě. Čtvrtou českou univerzitou v žebříčku je Univerzita Palackého v Olomouci, jež se umístila na 451. a 500. světovém místě.

Propojit světy vědy a politiky

„Konference nabídne jakýsi průřez environmentálních aktivit, které probíhají na Univerzitě Karlově a spřátelených univerzitách v rámci aliance 4EU+,“ říká profesor Jan Frouz z Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově (COŽP), spolutvůrce odborného programu.

„Na konferenci přijali pozvání významní odborníci z oblasti udržitelnosti, ale i vzdělávání, veřejného a politického života, aby diskutovali o tom, co můžeme společně změnit, jak se co nejlépe vyrovnat s výzvami v nadcházejících letech,“ uvádí Frouz a dodává, že právě mezioborová komunikace je klíčová.

„S kolegy ze Sorbonne University, které na konferenci bude zastupovat Luc Abbadiee, dlouhodobě spolupracujeme v rámci 4EU+ na programu Collegio Futuro, jehož cílem je učit doktorandy a doktorandky spolupracovat s kolegy z jiných oborů. To sice může vypadat jako velmi jednoduchá věc, ale v zásadě je to jádro problémů většiny environmentálních konfliktů. Protože na danou problematiku, například kůrovcovou kalamitu, každý obor nahlíží jen svým pohledem a nejsou schopni vzájemné domluvy. V programu se tak potkávají studenti a studentky přírodních věd, ochrany životního prostředí, žurnalistiky, ale i práva, ekonomie, sociálních věd a dalších oborů a společně se učí, jak efektivně komunikovat mezi obory, jak nalézt společný slovník a navzájem pochopit přístupy jiných odborností k řešení daného problému.“

 Bubliny prednasejici 1

Na programu bude biodiverzita i Green Deal

V první části konference vystoupí šest vědců, kteří představí a shrnou současné poznatky v oblasti udržitelného rozvoje a představí různé možnosti, jak se s výzvami v nadcházejících letech co nejlépe vypořádat. Konkrétně o tématu biodiverzity jako základu udržitelného rozvoje bude hovořit již zmíněný Luc Abbadiee ze Sorbonne University, Jan Frouz z Univerzity Karlovy a Bogdan Jaroszewicz z University of Warsaw, který se zabývá otázkou, jak změnit hospodaření v evropských lesích, aby bylo udržitelné z hlediska biologické rozmanitosti.

K tématu Zelené dohody pro Evropu  (European Green Deal) vystoupí Jeroen van den Bergh z Vrije Universiteit, Milan Ščasný z Univerzity Karlovy a Seepia Karl W. Steininger z University of Graz. „Profesor Jeroen van den Bergh je přední environmentální ekonom, jehož široký výzkumný záběr zahrnuje klimatickou politiku, optimální plánování ve městech nebo udržitelnou dopravu. Dlouhodobě se věnuje otázkám, jak vhodně nastavit nástroje politiky. Jeho výzkumy obohacují současné přístupy novými pohledy, které posouvají poznání,“ říká pro UK Forum Ščasný, spolutvůrce odborného programu. A dodává: „Výzkumná jednotka, kterou v rámci COŽP vedu, s profesorem Steiningerem spolupracuje již přes pět let, zejména v oblasti tvorby modelu obecné rovnováhy aplikovaného na problém dopravy.“

Ke sledování bude i online

Udržitelnosti dopravy se dlouhodobě věnuje i profesor ekonomie Steininger, který se ale v poslední době stále více zaměřuje na problematiku klimatické změny, včetně otázek, jak ekonomicky přistoupit k tak komplexním věcem jakými jsou tzv. body zvratu (tipping points). „Zatímco přístup prvního řečníka se více týká chování, environmentálních a sociálních inovací a fungování nástrojů, které jsou posazené do makro-ekonomického rámce, výzkum profesora Steiningera je více usazen v makro-strukturních ekonomických modelech, které se rozrůstají o behaviorální charakteristiky a inovace. Právě behaviorálními aspekty, jež ovlivňují hodnocení a design klimatických politik, nebo otázkami, které politiky a její nástroje jsou společensky a politicky více přijatelné, se budeme zabývat ve společném projektu CAPABLE (Climate policy Acceptability Economic Framework) financovaném v rámci programu Horizon2020,“ dodává Ščasný.

Po přednáškových blocích budou následovat diskuse s politiky a zástupci veřejného života. „Od tohoto prolnutí světa vědy a politiky očekáváme zejména možnost srozumitelně sdílet výsledky výzkumu spolu s doporučeními a návrhy ovlivňujícími tvorbu klimatických politik. Věříme, že političtí představitelé na konferenci získají argumenty pro podporu udržitelného rozvoje mimo jiné i na půdě Evropské unie,“ dodává Nikola Rusová, manažerka udržitelného rozvoje na UK.

Podrobný program a medailonky jednotlivých řečníků jsou k dispozici na webu.

Konferenci bude možné sledovat online.

Author:
Photo: archiv UK