Paedagogium hledá odpovědi, jak dobře vyučovat

Tuesday, 14 November 2023 08:37

Univerzita Karlova pořádala první mezinárodní konferenci platformy Paedagogium, zaměřenou na rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků. „Uvědomujeme si, že vysokoškolští  pedagogové potřebují v tomto směru podporu. Proto jim nabízíme kurzy. Ale také víme, že ta nejefektivnější cesta, jak k tomuto tématu přilákat pozornost a zaktivovat co nejvíce lidí, je zdola, když sami absolventi kurzů sdílí svoje zkušenosti dál,“ říká člen kolegia rektorky UK a předseda Paedagogia David Hurný

David Hurný

„Na našich fakultách máme řadu skvělých a vysoce motivovaných lidí, kteří se této problematice věnují a přinášejí inovace do výuky vysokoškolských studentů. Stejně tak je pro nás důležitá i mezinárodní spolupráce, nejen v rámci aliance 4EU+. Věřím, že touto konferencí zahajujeme novou tradici, která bude přispívat k trvalému zlepšování kvality vzdělávací činnosti a na důkazech založenému zavádění inovací. Je to důležité pro kvalitu vysokého školství,“ zahájila celodenní konferenci v Karolinu rektorka UK Milena Králíčková.

dovnitř 1dovnitř 2„Konference k  nám přivedla mezinárodně uznávané specialisty v oblasti pedagogických dovedností,“ ocenila rektorka UK.   

Kdo je dobrý učitel?

Co je to kvalitní výuka, jak ji rozpoznat a motivovat pedagogy, aby zvážili změny ve své výuce, odpovídala ve svém projevu první klíčová přednášející Sarah Leupen, která se na konferenci připojila online z University of Maryland Baltimore County v USA. „Každý chce být dobrým učitelem, ale musíme mu k tomu vytvořit prostor a podporovat ho, aby se mohl zlepšovat,“ míní profesorka Leupen a přidává příklady ze své vysokoškolské praxe. „Jedním ze způsobů je takzvaná výuka vzájemným pozorováním – vy pozorujete moji třídu a já vaši. Diskutujeme o tom, co jsme viděli, jak pracujeme a k čemu je to podle nás dobré. Tím se vzájemně obohacujeme a obě strany se učí,“ popisuje Sarah Leupen, která na marylandské univerzitě působí na katedře biologických věd  a v akademickém roce 2016-17 byla Fulbrightovou stipendistkou na Lékařské fakultě v Plzni UK. Mít pedagogické kompetence podložené daty (výuka, běží, jak má, studenti jsou výkonější a jejich výsledky učení odpovídají předem stanoveným cílům) je skvělé, ale podle profesorky Leupen nikoli všespásné. „Data málokoho uvedou v nadšení. Zato když vidíte, že se studentům daří, zajímají se, jsou motivováni pracovat... To je silně návykový pocit,“ usmívá se nadálku Sarah Leupen.  

dovnitř 3

Autenticita je základ

Na důležitost pedagogického sebeuvědomění upozornila další přednášející, Manuela Milani z Humanitas University v Miláně. Stejně jako její americká kolegyně považuje za užitečný nástroj ke zlepšení pedagogických dovedností sledovat, jak učí ostatní. „Obě strany tím získají určitou zpětnou vazbu. Ale co je nejzásadnější a také nejtěžší – pracovat neustále sám na sobě. Inspirovat se, přemýšlet o práci druhých i své, ale nekopírovat bezhlavě. Je tu pak silné riziko, že se dostanete do křeče a sami sebe pod tlak,“ upozorňuje Milani, podle níž neexistují univerzální charakteristiky dobrého učitele. „Každý z nás je jiný. A aby nám výuka fungovala, musíme v ní být autentičtí,“ shrnuje expertka na vzdělávání, která působí na UK také jako lektorka pod platformou Paedagogium.

dovnitř 4dovnitř 5Manuela Milani a Tomáš Weiss se shodli, že ve výuce je důležitý jak pohled kolegů, tak práce na sobě. 

Začněme zdola

Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií FSV UK představil projekt e-NOTE (European Network on Teaching Excellence), jehož cílem je zvýšit transparentnost a efektivitu v oblasti hodnocení pedagogických dovedností ve vysokém školství. „Spolu s našimi mezinárodními partnery (například Leidenská univerzita či univerzita v Kodani a další), jsme se snažili identifikovat dobrou praxi v online a offline výuce nejen na bakalářské a magisterské úrovni, ale i v oblasti školení doktorandek a doktorandů,“ popisuje Tomáš Weiss, jenž se vedle projektu e-NOTE dlouhodobě věnuje zahraničním a bezpečnostním otázkám Evropské unie. „Osobně neznám nikoho, koho by nezajímalo, jak učí. Ale všichni potřebují na toto vzdělávání se čas a prostor. Je nutné o výuce mluvit, jít ´dolů´ za akademiky a společně o ní přemýšlet. A především je potřeba pracovat na vytváření opravdu seriózního hodnocení kvality výuky, protože současné studentské ankety o něm příliš nevypovídají,“ otevřeně přiznává Tomáš Weiss.

dovnitř 6

Hodnocení kvality výuky

Dopolední blok příspěvků převážně zahraničních expertů vystřídala panelová diskuze o nastavení podmínky efektivní vysokoškolské výuky v Česku. „Jsem rád, že se z pedagogických dovedností akademiků stává téma. Budeme sledovat systémy tohoto postupného rozvoje a hodnocení kvality pedagogické práce na vysokých školách. Každá z nich bude muset při svých institucionálních reakreditacích prokázat, že má funkční systém, že na něm seriózně pracuje a že v rámci něj dochází k dlouhodobým pokrokům,“ upozornil předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga.

Podle Davida Hurného, člena kolegia rektorky pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků, jde Univerzita Karlova právě touto cestou. „Od začátku roku 2026 bude pro všechny nově nastupující akademické pracovníky platit povinnost absolvovat během prvních tří až pěti let základní kurz pedagogických dovedností. Uvědomujeme si, že akademici potřebují v tomto směru podporu. Proto jim nabízíme kurzy. Ale také víme, že ta nejefektivnější cesta, jak k tomuto tématu přilákat pozornost, je zdola, když sami absolventi kurzů sdílí svoje zkušenosti dál,“ říká David Hurný s tím, že právě tak se nejlépe boří zažité mýty a vyvrací pochybnosti o tom, k čemu takové kurzy jsou.

dovnitř 7dovnitř 8

Panelová diskuze zástupců českých univerzit a institucí a příklady dobré praxe (obr. 2 Karolina Duschinská a Radka High s Radkou Wildovou).

Příklady dobré praxe

Jak kurzy pedagogických dovedností probíhají, popsali v závěru konference jejich lektoři, Karolina Duschinská, Radka High a Michal Urban. „Snažíme se účastníkům kurzů předávat takové informace, jež mohou průběžně přenášet do vlastní výuky, přes prožitky a osobní zkušenosti,“ popisuje Karolina Duschinská z Pedagogické fakulty UK, která lektoruje tyto vzdělávací semináře už od roku 2016 a za tu dobu jimi prošlo přes 600 akademických pracovníků. „Obsah připravujeme tak, aby byl užitečný pro všechny. Probíráme například kritéria kvalitní výuky, otázky bezpečného prostředí, respektování zásad učení, způsoby motivace a aktivace studujících,“ vyjmenovává stěžejní témata Radka High s tím, že se ale při jejich vedení nestaví do role nezpochybnitelných autorit. „Naším úkolem není akademiky přesvědčovat, že je dokážeme něco naučit, ale že jsme tady pro ně – abychom jim pomohli s jejich problémy s výukou, se studenty. Důležité je pro nás poslouchat, co potřebují a dle toho naplňovat jejich potřeby,“ shrnuje Radka High. Základní kurz pedagogických dovedností otevírá Univerzita Karlova každý semestr, fungují právě pod platformou Paedagogium a je možné se do něj zaregistrovat na jejím webu.

Author:
Photo: Vladimír Šigut