Přírodověda vyslyšela magistry: pořádá kurz pro embryology

Wednesday, 06 December 2023

Přírodovědecká fakulta UK vyslyšela zájem svých magisterských absolventů a nabízí jim akreditovaný kvalifikační kurz (AKK) určený pro budoucí  embryology v IVF centrech: Laboratorní techniky v asistované reprodukci. Jeho druhý běh začíná 8. ledna 2024 a už nyní (až do 2. ledna 2024) se do něj mohou přihlásit všichni s magisterským titulem  z přírodovědného či přírodovědně-lékařského studijního programu. 

001

O akreditovaném kurzu s kapacitou dvacet studentů, ví nejvíce docent Vladimír Krylov, proděkan pro vědu, výzkum, vědecké informace a akademické kvalifikace, přenos poznatků a technologií. Na katedře buněčné biologie je  garantem studijního programu Reprodukční a vývojová biologie a v současné době školitelem jedné doktorské a dvou magisterských studentek.

Prozradíte, prosím, jestli kurz zaměřený na techniku vznikl proto, že jsou lidé málo manuálně zruční, nebo proto, že oblast reprodukce je v současnosti v popředí zájmu a počet laborantů nestačí poptávce?

Je to ještě trochu jinak. Zhruba třetina absolventů studijního programu Reprodukční a vývojová biologie na Přírodovědecké fakultě UK má zájem o práci v centrech asistované reprodukce. Pokud tam chtějí dosáhnout pozice samostatného embryologa, a s nelékařským vzděláním v podstatě zastávat lékařské povolání, musí si tento kurz doplnit. Pokud je tedy biolog do reprodukčního centra přijat, s největší pravděpodobností mu centrum – pakliže usoudí, že má cenu do pracovníka investovat – účast na kurzu zajistí, pokryje za něj náklady.   

shutterstock 291810674Vypadá to, že kurz vzešel z potřeby a zájmu samotných studentů. 

Přesně tak. Zhruba před pěti lety, kdy vznikl studijní program Reprodukční a vývojová biologie, se mě studenti začali ptát, zda plánujeme akreditaci tohoto kurzu. Byli si vědomi, že coby naši absolventi, by po něm získali vyšší uplatnění na trhu práce.

(s úsměvem) Naši současní studenti se liší od studentů, jakými jsme byli my: uplatnění na trhu práce je pro ně prvořadým zájmem. Zkrátka i s ohledem na dobu, jsou u nich peníze až na prvním místě, a to, prosím, neberme, jako výčitku. Jsou prostě mnohem pragmatičtější…

Jak dlouho trvala veškerá schvalovací agenda?

Zhruba rok. Kurz získal akreditaci u ministerstva zdravotnictví. Nebylo vůbec jednoduché především dát dohromady tým lidí. Nyní je tedy před námi už druhý běh kurzu.

Karlovka, respektive Přírodovědecká fakulta UK ale asi není jediná, kdo připravuje budoucí embryology. Nebo ano?

Máte pravdu. Kurz pořádá i Institut postgraduálního vzdělávání (IPVZ), který žije z široké nabídky vzdělávacích programů všeho druhu. Ovšem dovolím si tvrdit, že jsme (nejen) pro IPVZ velkou konkurencí. Třeba i výškou stanoveného poplatku. Ten činí 25 tisíc korun, přičemž naši absolventi mají dvacetiprocentní slevu, tedy pět tisíc korun. 

Spolupráce s jednotlivými centry asistované reprodukce je, pravděpodobně, nezbytnou součástí... 

Rozhodně. Bez živých kontaktů by to nešlo. Ostatně garantkou kurzu je doktorka Renata Hüttelová, z centra IVF CUBE, která má potřebné zkušenosti a přehled. Proto má i rozhodující slovo při závěrečných zkouškách, kterými kurz končí.

reprodukční

Kolik zájemců a kdo konkrétně se může do kurzu Laboratorní techniky v asistované reprodukci přihlásit?

Kapacita je dvacet účastníků. Což vychází z faktu, že my-organizátoři jsme povinni zajistit každému praxi v některém z reprodukčních center. Praxe v rozsahu sto hodin probíhá  v IVF centrech CUBE nebo GENNET. Jinak v České republice působí zhruba celkem tři desítky reprodukčních center.

Jaká kritéria musí splňovat?

Musí se prokázat magisterským titulem z přírodovědného či přírodovědně-lékařském oboru. Obecný předpoklad je, že zájemce má přírodovědné vzdělání. Prakticky jde z devadesáti procent o absolventy Přírodovědy na UK nebo z České zemědělské univerzity. Kurz tedy není možné dělat pouze po bakalářském studiu a ani v rámci studijního programu magisterského. 

A jak je to s tou zručností? 

Jak to říci – jednotlivá centra si zkrátka své embryology vychovají „podle sebe“. Účastníci kurzu musí zvládnout v prvé řadě teorii. Svou zručnost si mají možnost prověřit při praktických kurzech, které tvoří důležitou součást studijního programu Reprodukční a vývojová biologie.

Je obecně o biology z Karlovky zájem na trhu práce? Jsou dobří? 

Samozřejmě. Často předsedám komisím diplomových prací a téměř vždy jde o skvělá díla. I výsledky jejich závěrečných zkoušek bývají excelentní. Jsem mile překvapen, že zdaleka neplatí, co se dnes říká – že mladí lidé jsou k ničemu a všechno dobré je ztraceno. Není to pravda. Je vidět, že studenti mají přehled o současných novinkách na poli vývojové biologie a genetiky. Mají zájem a nás vyučující kolikrát překvapí, jak dobře a zajímavě zpracovávají aktuální témata. 

Umění prezentace a zvládání odborné angličtiny je zkrátka jinde, než bylo u nás (s úsměvem). Ale abych byl přesný: tu a tam se samozřejmě najde jedinec, který má problém s ukončením studia. 

004Jste proděkanem pro vědu, výzkum, vědecké informace a akademické kvalifikace, přenos poznatků a technologií. Jak jste spokojen třeba právě se zmíněným přenosem – daří se vše? 

Daří i nedaří. Na začátku února budu na PřF UK s kolegy pořádat konferenci zaměřenou právě na transfer technologií. Nyní jsem ve stádiu, kdy si vytipovávám potenciálně zajímavé týmy, a to napříč celou fakultou. Sám jsem překvapený, kolik zajímavých „transferovatelných“ výstupů u nás máme. Konference si bere za cíl pozvat je a propojit s těmi, kteří už mají nějaké úspěchy v rámci přenosu za sebou. 

Zde beru za klíčovou pozici Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), jenž je ochoten investovat finanční prostředky nejen do svých projektů, ale hledá i partnery v jiných institucích. Spolupracovat a mít sdílené spoluvlastnictví právě s ÚOCHB je to, co považuji za strategické pro fakultu. Stejně důležité v této oblasti jsou i aktivity dceřiné společnosti  Univerzity Karlovy: Charles University Innovations Prague, a.s. (CUIP) či Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT). Co si budeme nalhávat, fakultě peníze chybí, tudíž zde není snadné dokončit mnohé transferové záležitosti do konce – aby byl výsledný produkt k dispozici, na prodej.

Rád dodávám, že jeden společný úspěšný transfer mezi Přírodovědeckou fakultou UK a ÚOCHB už tady je. Ale chtěli bychom jich samozřejmě mnohem více! 

005

Author:
Photo: Petr Jan Juračka, Shutterstock