Doktorandka Lucie Přenosilová nedávno převzala Cenu prof. JUDr. Karla Engliše, která je určena vynikajícím absolventům společenskovědních oborů. „Obrovsky si toho vážím, beru to jako uznání práce, kterou jsem během pěti let zvládla,“ řekla magazínu Forum ve své pracovně na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, na které nikdy nedostala ze zkoušek ani dvojku! Cenu obdržela za bezvadné studium a též opakovaně za příkladnou reprezentaci své mateřské fakulty.
Na práva chtěla už od střední školy, neboť chodila na obor veřejnosprávní činnost při SOŠ Drtinova v Praze. Pražská práva na Karlovce byla jasnou volbou. Z oboru právní historie si vybrala téma své první odborné práce, a sice úlohu Revolučního odborového hnutí (ROH) v Československu.
Proč, proboha, právě to, napadne pamětníky socialismu. „Vlastně jsem zjistila, že mne zajímá odborová organizace, pracovní a sociální právo. Tíhla jsem k tomu. Zaujalo mě, že odbory měly kdysi docela významnou roli, oproti čemuž je dnes odborová organizovanost dost nízká, a proč tomu tak vlastně je,“ říká Lucie Přenosilová.
Během studia na PF UK se třikrát zapojila do soutěže studentské vědecké odborné činnosti, kde pobrala v letech 2022 a 2023 jedno zlato a ještě dvě stříbrné medaile, řečeno sportovní terminologií. Zaujala ji „transpozice nepřenosné části rodičovské dovolené“, která se stala i její diplomovou prací a rozšířený text loni vydalo jako knížku renomovaného nakladatelství C. H. Beck.
Pracovní úrazy, férové výplaty
Kromě toho Lucii zaujala problematika pracovních úrazů při práci na dálku. „Po pandemii mi to přišlo jako zajímavé téma, které není úplně rozpracované, takže jsem se zabývala tím, jak je zaměstnavatel povinen, i když jeho zaměstnanec pracuje ze svého domova, zajišťovat bezpečnost práce. A jak prokazovat, jestli byl daný úraz pracovní, nebo ne,“ vysvětluje doktorandka PF UK Lucie Přenosilová.
Obratem pak dodává, že v zahraniční judikatuře jsou nejčastěji popsané pády, kdy zaměstnanec třeba přechází do jiné místnosti pro podklady a ublíží si, zvrkne si nohu či zlomí ruku. I pak je zaměstnavatel odpovědný za „úraz na pracovišti“, což není při homeofficu banální potíž. A navíc je právní otázkou, zda je člověk povinen i vpustit k sobě domů zástupce zaměstnavatele, který by třeba chtěl zkontrolovat pracovní prostředí, ač je to zase v rozporu s domovní svobodou.
| Existuje návod, jak dostávat na PF UK samé jedničky a ani jednou nezaváhat? |
| „Řekla bych, že to je hodně o náhodě a byla jsem studentkou ještě za staré akreditace, kde jsme měli známkovaných mnohem míň studijních povinností. Každý má určitě zkušenost s tím, že věděl, že pokud si vytáhne určitou otázku, tak letí. Chce to přípravu i jistou dávku štěstí,“ říká Lucie, za kterou jsou i tak desítky zkoušek „za jedna“. Nikdy se spolužákům studijním průměrem nechlubila, ovšem s úsměvem přiznává, že „občas s ní někdo nechtěl jít ve dvojici na zkoušku“. Na práva chtěla již od střední školy, neboť chodila na obor veřejnosprávní činnost na SOŠ Drtinova v Praze. „Tam jsem asi i nějakou dvojku měla, ještě tam byla matika,“ usmívá se čerstvá laureátka Ceny prof. JUDr. Karla Engliše. |
Rovněž aktuální téma Lucčina „velkého doktorátu“, který zahájila loni (od podzimu 2024), souvisí s prací a s pracovním právem. Zajímá ji pay-gap čili rozdílnost odměn za stejnou práci, typicky méně peněz u žen nežli mužů. „Zabývám se transpozici evropské směrnice a jednou ze souvisejících věcí je též rovné odměňování v akademické sféře. Spolu s Jakubem Čechem, senátorem Akademického senátu UK, jsme na to téma napsali i jeden odborný článek,“ říká Lucie.
A doplňuje: „Tam jsme vysvětlili, že zaměstnavatelem je univerzita, nikoliv daná fakulta, a tudíž je to právě univerzita, kdo by měl zajišťovat rovné odměňování. Důvodem pro rozdílné odměny za stejnou práci tak nemůže být jen příslušnost k fakultě, což však samozřejmě nevylučuje, že mohou existovat i nějaké objektivní důvody, které vedou k tomu, že daný akademický pracovník má vyšší odměnu než jiný – typicky publikační výsledky. Ale nemůže to být jen a pouze příslušností k fakultě.“
Ženeva, Tilburg, soudnictví?
Prý i z dizertace vznikne monografie. Jako doktorandka už Lucie učí a co jiného, než pracovní právo: „Vedu seminář, kde mám asi třicet lidí. Ptají se, hodně se snažím dělat věci interaktivně, aby to nebylo devadesát minut frontálu. Řešili jsme třeba okamžité zrušení pracovního poměru, platformové pracovníky nebo stážisty. Mě to hrozně baví,“ říká slečna, která už navíc působí jako asistentka soudce v Praze.
Podílí se i na jednom z výzkumných projektů Primus, který se věnuje diskriminaci a hlavním řešitelem je docent Jakub Tomšej. „Justice mě láká, není to úplně nejjednodušší vše stíhat, ale snažím se celý koloběh nějak zvládnout,“ vypráví oceněná studentka.
V rámci studia musí vyjet do zahraničí, nejméně na tři měsíce. Kam to tak bude? „Už v rámci Erasmu jsem byla v Ženevě. A Švýcarsko má systém transparentního odměňování rozvinutý, takže to možná bude Ženevská univerzita. Anebo Tilburg v Nizozemsku, kde je na pracovní právo vyloženě založený program,“ plánuje Lucie Přenosilová. Pokud vyrazí, určitě přibalí do kufry detektivky Agathy Christie, které miluje.
| JUDr. Lucie Přenosilová |
| Čerstvá držitelka Ceny prof. Karla Engliše pro nejlepší absolventy společenskovědních programů; magisterské studium Právnické fakulty UK absolvovala s celkovým průměrem 1,00. Třikrát se zúčastnila soutěže studentské vědecké a odborné činnosti, přičemž roku 2022 získala „stříbro“ v kategorii soukromého práva, v roce 2023 zvítězila v sekci pracovního práva a s druhou prací byla ještě druhá (v sekci občanského práva). Její diplomovou práci o nepřenosné části rodičovské dovolené vydalo nakladatelství C. H. Beck (2024). Aktuálně studuje doktorský studijní program Teoretické právní vědy – Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. |
