Tábory s UK? Kotouly, poznávací hry i trika pro superhrdiny

pátek, 13 srpen 2021 13:42

Vytvořit vlastní komiks, ušít tašku, zkusit salto, sestavit baterii, nahlédnout do Trnkovy zahrady nebo pod mikroskop… Redakce Forum zjišťovala, co všechno se děje na příměstských táborech, doučovacích letních kempech, jež pořádá Univerzita Karlova. Díky dotaci ministerstva školství jsou pro děti zdarma.

mikroskop 1

Na Univerzitě Karlově probíhají příměstské letní tábory už šestým rokem, letos ovšem ve zcela novém pojetí. „Tyto letní doučovací kempy mají s podporou ministertsva školství pomoci dětem vyrovnat se s náročným covidovým obdobím. Snažíme se v nich propojit formální a neformální vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí dětí a gramotností, zejména čtenářské, matematické a přírodovědné,“ vysvětluje Radka Wildová, prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti, jež stála u zrodu této aktivity.

Pomoc proti tísni a covidové šedi

Během prázdnin probíhá šest turnusů čtyř tematických zaměření: matematicko-přírodovědný s rozvojem pohybových dovedností, přírodovědný, jazykově-humanitní a obecně dovednostní. Primárně do nich byly oslovovány děti, které měly omezen přístup ke vzdělávání v důsledku vleklé epidemie covid-19. Univerzita Karlova spolupracovala při jejich vytipování s Fondem ohrožených dětí, pěstounskými rodinami, fakultními školami a organizacemi, kde studenti doučovali děti v době uzavření škol jako dobrovolníci. Ovšem registrace byla otevřena všem, kteří o tyto kempy projevili zájem.

otvírací

Každý všední den letních prázdnin mezi osmou a devátou hodinou ráno se v budovách Pedagogické fakulty UK a Fakulty tělesné výchovy a sportu UK scházejí čtyři party dětí. Plán je vždy jasný. Trochu se učit a hodně si hrát. „Protože se děti zejména v období letních prázdnin a rovněž po náročném covidovém období hůře vracejí zpět k výuce, vedoucí se snaží o výuku hravou a zábavnou formou. Skupinky jsou letos velice heterogenní, proto jsme museli posílit počty vedoucích a doučovatelů, aby se jim mohli adekvátně věnovat. Na druhou stranu můžeme díky věkové rozmanitosti dětí posilovat spolupráci mezi nimi i vzájemné učení,“ vysvětluje organizátorka táborů Veronika LaufkováÚstavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK.

Téma každého tábora je jiné. Malé přírodovědce lákají pokusy, fanoušci komiksů se na týden promění v úžasné superhrdiny, sportovci trénují na atletickém oválu... a všichni denně vyrážejí na výlety do přírody, exkurze či výstavy.

děti  s deníky

Od pondělí do pátku se o děti starají a program jim vymýšlejí studenti Univerzity Karlovy. Protože se děti ani vedoucí mezi sebou neznají, je zapotřebí hned první den sladit vzájemná očekávání a vytvořit takovou atmosféru, aby bylo všem v průběhu kempu příjemně. Na formulaci pravidel se děti samy podílejí.

Zábavně pro prťata i teenagery

„Snažíme se je i učit, ale všechno formou her a soutěží, aby se dokázala zapojit jak holčička, která umí sotva číst, ale nenudil se ani patnáctiletý puberťák,“ přibližuje věkové rozmezí dětí na příměstských táborech jedna z lektorek Míša Urbanová. Ač je její skupinka humanitně zaměřená, snaží rozvíjet i pohybové dovednosti každý den venku. Sama studuje FTVS UK a ví, jak je sport pro dětský mozek důležitý.

„Podporuje koncentraci i  paměť. Všechny aktivity se proto snažíme propojit s pohybem. Při slovním fotbalu, kdy cvičíme angličtinu, házíme míčkem, děláme kliky, dřepy. Naším celotýdenním tématem je komiks, a tak děti třeba hádají své oblíbené postavy formou pantomimy,“ představuje oblíbené činnosti, zatímco připravuje barvičky na textil, aby si její svěřenci mohli vytvořit trička, v nichž se budou cítit jako superhrdinové.

komiks 1komiks 2

Ve třídě o patro výš probíhá hodina chemie, přičemž intenzita hluku odpovídá ročnímu období. Jsou prázdniny! Holky a kluci z druhého stupně se smějí, vrtí - a mladý přírodovědec Lukáš Šimaňok tak musí rozehrát svůj šarm i učitelské dovednosti na maximum, aby dokázal puberťáky zaujmout.

Baterka z citronu, ale jen pro pozorné

Pro dnešní dopoledne jim vymyslel výrobu baterie, k jejímuž sestavení stačí jen ovoce a dva rozdílné kovy. Jednoduchými otázkami se snaží žáky dovést k myšlence, jak funguje elektrický obvod. Ukazuje jim, že stačí zapíchnout dva hřebíky, měděný a pozinkovaný, do citronu, aby vzniklo napětí odpovídající dvěma tužkovým bateriím. „Elektroda je elektrický vodič, v našem případě hřebík, který přichází do kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu, v našem případě s elektrolytem v podobě ovoce. Budu rád, když tuto informaci udržíte v hlavě aspoň na půl hodiny, protože s ní teď budeme pracovat. Elektrický obvod dokáže spojit správně jen ten, kdo mne dobře poslouchal,“ varuje žáky budoucí chemikář, jenž prakticky každý klíčový poznatek přehazuje do vtipu, jelikož humor je dle něj klíčem ke vzdělávání. Klidně ať se mu děti smějí – aspoň dávají pozor, co říká.

elektrický proud 1elektrický proud 2

Oproti tomu jeho kolegyně, která je s druhou polovinou přírodovědné skupinky v laboratoři, mluví klidným hlasem a precizuje každé slovo, aby malí výzkumníci přesně věděli, jak pracovat s mikroskopem. „Nikdo tady nebude jíst ani pít. Proč? Abychom si nepoškodili vzorky, které budeme zkoumat,“ nabádá lektorka posluchače, kteří se mezitím snaží opatrně nabrat pinzetou a položit na podložní sklíčko miniaturní části vodních rostlin. Přiblížit a zaostřit objektiv není vůbec snadné; většina dětí hledí do mikroskopu vůbec poprvé. Andrea Čejková, studentka biologie PedF UK, jim trpělivě vysvětluje, jak mají postupovat a co by vlastně měly přes okulár správně vidět.

Pokusy i se vzorky z botanické zahrady

„Až se objeví něco zeleného, zastavte a  přetočte objektiv na větší zvětšení,“ radí učitelka. „Jé, co jsou ty ťupky, ty zelené puntíky?“ ptá se asi tak šestiletý chlapeček. „To jsou buňky, Tony. Buňka je základní jednotka organismu. Na listu teď vidíte jednotlivé buňky rostliny,“ pokračuje Andrea a dává dětem na výběr další vzorky ke zkoumání. Otevírá malou nádobku s tmavou tekutinou, která je cítit žabincem. „Jé, to smrdí, tam bude hodně bakterií! Tu berem!“ raduje se Tony. Jeho dětská očka těžko rozliší, že ve skutečnosti nejde o bakterie, ale o nálevníky, jež před pár dny nabrali v tůňce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK.

mikroskop 2mikroskop 3

Pravidelně každou středu vyrážejí jednotlivé oddíly příměstského tábora na celodenní výlet. Jazykově-humanitní skupinka tentokrát vlakem do Pardubic, kde si ve výtvarné dílně Východočeského muzea vytvářela historický komiks. Přírodovědci, jejichž celotýdenní téma je 20 tisíc mil pod mořem, navštívili podmořský respektive Mořský svět v pražských Holešovicích. A ti nejmenší členové, kteří mají táborovou hru v duchu Trnkovy Zahrady, vyrazili do lesního ZOOkoutku v Malé Chuchli. Studentky jim rozdaly foťáky a děti dokumentovaly výlet na klasický fotofilm, tak jako kdysi...

analog 1analog 2

Všechny děti si vedou deník, do něhož každý den zaznamenávají své zážitky a reflektují, co se jim líbilo či ne a co nového se dozvěděly.

deník 1deník 2

Čtvrtky odpoledne patří gymnastice, na kterou matematicko-přírodovědná skupinka dochází do sportovní haly na Pohořelci. Instruktoři nemají přehnaná očekávání; cílem je děti seznámit se základním gymnastickým náčiním, jaké se už v mnoha školních tělocvičnách nevidí. Zhoupnout se na hrazdě nebo kruzích.

Největší zájem je samozřejmě o velkou trampolínu. Ještě před saltem je ale potřeba umět kotoul, což je pro řadu z nich celkem oříšek. „Dnešní děti mají obecně problémy s flexibilitou, koordinací, a teď po covidové pauze od tělocviku je to hodně znát. Úroveň fyzičky je velice různorodá. Upřímně, jsme rádi za každý pohyb,“ směje se vedoucí skupiny z FTVS UK Markéta Pecinová.

gymnastika 2

„Byl bych rád, kdyby se letní příměstské kempy staly nedílnou součástí univerzity i do budoucna,“ ocenil aktivitu dětí a vedoucích během návštěvy kempu rektor UK Tomáš Zima.

Sladit věkově roztříštěné a obecně hodně rozdílné děti (přece jen každé přichází z jiného rodinného i školního prostředí) byla pro vyučující i vedoucí kempů ta největší výzva, zároveň ale i benefit. Mohli se tak zaměřit na rozvoj dovedností, na něž ve školství už nebývá moc prostoru – na komunikaci, spolupráci, vzájemnou pomoc, hraní, učení se jeden od druhého. Anebo prostě jen tak být, a hlavně spolu a naživo. Společné zážitky s vrstevníky totiž dost možná dětem v covidové době chybějí vůbec nejvíc.

Autor:
Foto: Martin Pinkas

Sdílejte článek: