Displaying items by tag: Rozhovor
Nezajímá mě, že je něco nemožné. Jednou třeba bude
„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika).
Loučka: Paliativní péče je věda jako každá jiná
Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající.
Radovan Hudák: Memorix? Vzpomínky jsou stále čerstvé
Před deseti lety se medicínská knihovna rozrostla o jeden pozoruhodný kousek, publikaci Memorix anatomie. Dnes se z ní mohou učit a čerpat mladí lékaři a odborníci po celém světě, neboť byla přeložena do šesti jazyků a dalších překladů se brzy dočká…
Umělé osvětlení škodí, pro biorytmus je tma podstatná
Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.
Jiruška: Epilepsie představuje skupinu různých onemocnění
Lidský mozek jej fascinoval už od dětství. Na medicíně se rozhodl zkoumat funkce mozku zejména u dětí. Dnes je profesor Přemysl Jiruška vynikajícím odborníkem – fyziologem a neurovědcem, předávajícím své znalosti mladým a zaníceným vědkyním a vědcům, kteří na 2. lékařské fakultě UK zkoumají epilepsii.
Psychiatr Vevera: Pozitiva a naděje snižují frustraci
Šest let je profesor Jan Vevera přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni, stihl být i psychiatrem Armády ČR, účastníkem misí v Afghánistánu či dobrovolníkem v Kosovu. Nesešli jsme se v ordinaci, ale v pražské Mrtvé rybě, v „místě interdisciplinárního výzkumu“.
Vůdce hladové smečky věří v další generaci Tatranu
Když se v Česku řekne florbal, asi každému se jako první klub vybaví Tatran Střešovice. Slavný tým je letos opět na výsluní, když ukončil osmileté čekání na ligový titul. Výrazně se o to zasloužil i reprezentant Marek Beneš, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.
V raketě nesedí, přesto se věnuje dálkovému průzkumu Země
V dubnu převzal Cenu profesora Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědeckých programů. Geograf Mojmír Polák z Přírodovědecké fakulty UK nejenže magistra vystudoval s průměrem 1,00; navíc je jeho diplomová práce žádanou pro ochranu přírody. Využije ji KRNAP.
Grebenyuk: Ocenění mě zaskočilo. Je tolik lidí, co pomáhají
Na sklonku roku 2022 obdržel z rukou ministra školství cenu za občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost. Lékaře Vyacheslava Grebenyuka byste dnes zastihli na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Kateřina Došková: Každá prohra je mi velkou motivací
Co společného mají šerm a medicína? Že Kateřinu Doškovou, šermující medičku ze 3. lékařské fakulty UK? Nebo tipujete bílou barvu? Obojí je správně, i když Kateřina načas svůj šermířský úbor „pověsila na hřebík“.
Bioanalytik Zdeněk Tokár je pěkně vypečený hematolog
Přes týden je nesmlouvavým šéfem hematologické laboratoře, ale o víkendu se z něj stává tvořitel s bezbřehou fantazií, jehož prsty chutnají třeba pistáciově. Bioanalytik Zdeněk Tokár prokládá práci v Nemocnici Na Homolce cukrařinou, svojí životní vášní.
