Kosti předků nabízí i pohled do budoucnosti
Profesor Václav Smrčka z 1. lékařské fakulty UK a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.
Spiritualita online. Vědkyně zkoumá nový fenomén
Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z FF UK. Věnuje se výzkumu informačního chování v digitálním prostředí.
Matfyz předvedl nové roboty. Chce je naučit spolupracovat
Kolemjdoucí v okolí trojského kampusu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byli ve středu svědky poněkud zvláštní scény. Před budovou IMPAKT a po přilehlém trávníku se procházeli humanoidní roboti doprovázení robotickými psy.
Profesura a čtyři děti před čtyřicítkou? Jde to!
Když v červnu převzala jmenovací dekret, stala se historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.
Historička Čapková má top ERC grant. Řeší inkluzivní dějiny
Kateřina Čapková z FF UK se zaměří na „jiné“ dějiny středovýchodní Evropy – díky 62 milionům korun z Advanced ERC grantu prozkoumá historii pohledem Romů, Židů či lidí s postižením. Jde o vůbec první pokročilé ERC pro společenské vědy v Česku.
Z Argentiny do Prahy: Politoložka Llanos o pozici ERA Chair
Profesorka Mariana Llanos, významná politoložka z Argentiny, líčí svoji pouť z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu, kde získala novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Věnovat se bude areálovým studiím.
Český profesor z Oxfordu: Dobrý chirurg ví, kdy neoperovat
„Jsem vděčný za to, že můžu přispívat k rozvoji další generace těch, kteří jednou posunou vědu a medicínu zase o kus dál,“ říká hostující profesor neurochirurgických věd na Oxfordské univerzitě Radek Kaiser.
Ján Antolík: Vytváříme virtuální verzi mozku
Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.
Doktorka-klavíristka Tichá: Mám ráda pozitivní přístup
Věnuje se výzkumu a klinické práci v plastické a rekonstrukční chirurgii. Ale ještě dříve, než se Pavla Tichá po studiích medicíny stala plastickou chiruržkou, absolvovala školy umělecké. Je tudíž doktorkou-klavíristkou!
Elitní cena pro Erin Carson z Matfyzu. Je to vzkaz komunitě
Informatička Erin Carson, která řeší na Matfyzu výzkumný ERC grant, obdržela elitní cenu v oboru numerické analýzy: James H. Wilkinson Prize. Podle profesora Zdeňka Strakoše jde skutečně o výjimečné ocenění osobností, které vedou svoji disciplínu.
Jak bioinformatici pomáhají hledat příbuzné
Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.
Oblibu pohybových aktivit u dětí zvyšují pozitivní zážitky
Dostatečný pohyb dětí nesouvisí jen s fyzickým zdravím, ale diskutuje se i dopad fyzických aktivit na psychickou pohodu. Těmto tématům se věnují vědci z FTVS UK v rámci projektu “Univerzitní centrum pro rozvoj lidské motoriky a ovlivňování motivace k pohybovým aktivitám”.
Nahradí počítačové vidění a strojové učení lékaře?
Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matfyzu vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.
Češi přispěli k odkrytí migrací na Nilu. Pomohlo 122 zubů
Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.
Jaroslav Hrabák: Jsem rád, že má cesta nebyla přímočará
Desáté narozeniny loni oslavilo Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK. Profesor Jaroslav Hrabák je na tamní fakultě nejen pedagogem, ale i manažerem centra, který si „odbíhá“ k vědecké práci. A v Nasavrkách navíc vyučuje budoucí včelaře.
