Rusek: Zkoumáme, jak chemii učit lépe a moderněji
Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví, to vše děsí žáky při hodinách chemie. Jak ji učit lépe, moderněji? I to zkoumají na Pedagogické fakultě UK. A používají k tomu i moderní technologie: takzvaný eye-tracking, kdy pomocí speciální kamery sledují pohyby očí žáků.
NanoBio zkoumá nanomateriály - úžasné i nebezpečné
Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z LFHK UK, Univerzity Pardubice a FN Hradec Králové rozhodli pro spolupráci ve výzkumu nanomateriálů - v projektu NanoBio.
Meč nesloužil jen k zabíjení, silnější byl symbolický význam
Vědci z Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea vypracovali unikátní soupis středověkých mečů nalezených na českém území. Výsledkem jejich práce jsou publikace, které nemají v evropském kontextu srovnání. Vyzpovídali jsme jednoho z autorů.
Prorektor Krištoufek: Dobrou vědu nedělá jen impakt faktor
„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy.
Jiří Bártek: Přemýšlejme, jak lákat české vědce zpět
„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.
Rok 2022 ve vědě: Přinesl Karlovce objevy, ceny i zábavu
Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.
Fyzik Setvín: Zajímá mě to, co ještě nikdo na světě nedělá
„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.
Martin Kotora, vědec s velkou touhou objevovat chemii
Profesor Martin Kotora je na Přírodovědecké fakultě UK vedoucím skupiny katalýzy v organické syntéze. Za excelentní výsledky ve výzkumu, špičkové publikace a vysokou citovanost převzal letos v dubnu nejvyšší univerzitní ocenění – Donatio.
Orální historikové rozjeli časosběr o pandemii ihned
Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.
Matematika je přesná. Co jednou dokážete, platí už navždy
„Mojí motivací není praktické využití, ale spíš zajímavé a ,pěkné´ problémy. Lidem se víc líbí aplikace, ale aby bylo možné teoretické výsledky aplikovat, musí na ně někdo nejdřív přijít,“ říká Jan Kynčl z Matfyzu, jenž obdržel Cenu Neuron za průlomová zjištění v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie.
Erin Carson má ERC, chce lepší algoritmy pro superpočítače
Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.
Jen covid za poničené evropské demokracie nemůže
Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.
Oceněná Hubálková: Odměnu investuji do komunikace vědy
„Vědci a vědkyně nejsou na komunikaci vědy sami! Ať se nebojí ptát a ozvat se nám, rádi jim pomůžeme či poradíme,“ říká Pavla Hubálková, naše vědecká redaktorka, jež byla za svůj výzkum a disertaci na 3. LF UK oceněna Cenou Dimitrise N. Chorafase.
Studie: Biologická rozmanitost nemůže narůstat neomezeně
Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.
Jak nejlépe komunikovat vědu na sítích? Vítězí Twitter
Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.
