Václav Rozhoň hledá principy, na nichž stojí digitální svět
Teoretický informatik Václav Rozhoň z Matematicko-fyzikální fakulty UK představuje algoritmy jako něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje držitel Ceny Neuron.
Výzkum dokázal, že se vyplatí důvěřovat lidem bez domova
Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.
Zahradník: Chceme být vždy krok před virem
„Pokud viru vezmeme ‚nejlepší mutace‘, můžeme ho oslabit,“ říká biochemik Jiří Zahradník, který vede virologickou laboratoř v BIOCEVu. Zkušenosti z prestižního Weizmannova institutu v Izraeli přetavil do výzkumu, jehož cílem je předpovídat mutace virů ještě dřív, než se objeví v populaci.
Slavistka Masako Fidler: Čeština je zvukově nejkrásnější
„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.
Profesor Barták: S dobrým plánováním je vše rychlejší
Profesor Roman Barták se může nově pyšnit titulem AAAI Fellow, který se každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matfyzu jsme však nakonec probrali i jiná témata než "jen" umělou inteligenci.
Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem
„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.
Hubálková: Vědkyň je málo, chci jim dát hlas
Barbora East, Julie Chytilová, Anežka Kuzmičová. Trojice těchto žen se věnuje vědě a výzkumu na Univerzitě Karlově. Patří také mezi dvanáct vědkyň, které o své vášni pro poznání a bádání, o životních snech i překážkách, jež musely zdolat, hovoří v nové knize Neviditelné ženy ve vědě, kterou napsala vědecká novinářka Pavla Hubálková.
Právo musí ohlídat bezpečí pacientů i v době AI
Nové technologie a umělá inteligence přinášejí výzvy mnohým oborům. Zdravotnictví není výjimkou. Při péči o pacienta nebo při nakládání s citlivými osobními daty lidí je však třeba mít se obzvlášť na pozoru. Chrání české právo zájmy pacientů dostatečně?
Etiopie jako unikátní příležitost. I pro Univerzitu Karlovu
Za terénním výzkumem do Etiopie jezdí Kryštof Verner a jeho tým již více než deset let. I když jeho doménou je geologické a hydrogeologické mapování, ví, že na problémy Etiopie, která dlouhodobě balancuje na hranici chudoby a válek, je třeba pohlížet komplexně.
Je důležité chránit mozek a nervový systém co nejdříve
Laureátka Hlavní ceny Neuron 2025 neuroložka Eva Kubala Havrdová z 1. LF UK se celý život snaží měnit osudy pacientů s roztroušenou sklerózou. Prosadila nové způsoby hodnocení účinnosti léčby, bojovala za dostupnost moderních léků a stále posouvá hranice oboru.
Jsme o krok blíž k odhalení příčin neplodnosti
Přibližně každý pátý pár trápí porucha plodnosti. V řadě případů přitom odborníci neznají příčiny. To se snaží změnit tým docenta Jana Nevorala, který v Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni UK vede Laboratoř reprodukční medicíny.
Kuřík: Chrlit informace už nestačí. Věda na to musí jinak
Sociální antropologii se snaží sbližovat se světem umění, přírodních věd, dokumentaristiky i publicistiky. V současném zahlcení informacemi je podle Boba Kuříka z Fakulty humanitních studií UK třeba hledat nové cesty, jak dostávat výsledky vědeckého poznání k veřejnosti.
Marc Niubo: To cenné, na co navazujeme
Ředitel Ústavu hudební vědy FF UK Marc Niubo vzpomíná na kolegyni Lenku Hlávkovou, jednu z obětí tragédie na Filozofické fakultě, v kontextu aktuálních projektů pražské muzikologie i pamětního fondu, který vznikl na její počest. Hovoří ale i o úskalích hodnocení vědy nebo historicky poučené interpretaci.
Jak výzkum pomáhá rodinám s dědičnými chorobami očí
„Já ani nemám čas vyhořet – pořád se objevuje něco nového a zajímavého,“ říká vědkyně „očařka“ Petra Lišková z 1. lékařské fakulty UK, mezi jejíž největší úspěchy patří nalezení genů GRHL2 a OVOL2, spojených se vzácnými onemocněními rohovky.
Lék na dětskou obezitu? Aktivní rodina
Rodiče mají často pocit, že se jich obezita jejich dětí netýká. Pokud ale nezmění životní styl celá rodina, zdravotní stav nejmladších členů se nezlepší, upozorňuje obezitoložka Jitka Kytnarová z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
