Barto zkoumá výpočetní problémy, má druhý ERC grant
Jaké výpočetní problémy jdou efektivně řešit, a které už ne? Odpovědi na tuto fundamentální otázku informatiky bude v rámci prestižního ERC Synergy grantu hledat Libor Barto z Matfyzu spolu s kolegy z univerzit ve Vídni a Drážďanech.
Ceny Neuron letos ovládli vědkyně a vědci z Karlovky
Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.
Kdo chtěl Sputnik V? Země, kde nefunguje demokracie
Nikoliv vláda populistů nebo dobré vztahy s Ruskem, ale nefungující demokracie byly důvodem, proč některé evropské státy pro své občany zajistily neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V. Vyplývá to z nové studie Petry Guasti a Jaroslava Bílka z FSV UK.
Noc vědců byla plná smyslů. A přinesla i vítězku FameLabu
Přes tři tisíce návštěvníků vidělo, slyšelo, cítilo, ochutnalo či se dotklo vědy. V pátek 30. září proběhla již tradiční Noc vědců. Univerzita Karlova přichystala pro děti i dospělé na osmdesát aktivit. Mimo jiné i finálový večer FameLab, který vyhrála Eliška Jandová z pražské „Přírodovědy“.
Karolinum spektroskopické. Díky konferenci GeoRaman
Špičkoví vědci – specialisté na aplikaci analytické metody Ramanovy spektroskopie – se po covidové odmlce z celého světa sjeli na akci GeoRaman. Hostitelem patnáctého ročníku mezinárodní vědecké konference se poprvé stala Univerzita Karlova.
Vidět, ochutnat, či se dotknout vědy na Karlovce
V pátek 30. září proběhne Noc vědců: Všemi smysly, kdy své budovy otevírají výzkumné instituce a nabízí bohatý program pro malé i velké zájemce. Univerzita Karlova láká mimo jiné na molekulární drink, vědecký stand-up i únikovku.
Jak komunikovat vědu? Sdílelo se napříč Evropou
Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy na konferenci EUPRIO s tématem „Science communication: how to engage nowadays“.
S Robertem Tropkem na expedice za tropickým hmyzem
Zajímá jej, jak se v závislosti na zeměpisné šířce mění sítě vztahů mezi kvetoucími rostlinami a jejich opylovači. „Víme, jak je rozmístěná biodiverzita na Zemi; víme, kde je druhů víc a kde méně. Co nám chybí, je pochopení mechanismů, které za tím stojí,“ přibližuje entomolog Robert Tropek.
Historička popsala soukromou válku dědečka Havlových
Hugo Vavrečka nebyl jen dědečkem Václava a Ivana M. Havlových. Byl také diplomat, ředitel v Baťových závodech i ministr druhé republiky. V monografii Soukromá válka Huga Vavrečky se mu věnuje Jana Wohlmuth Markupová.
Protein MAIA hraje klíčovou roli při vzniku života
Mezinárodní vědecký tým pod vedením Kateřiny Komrskové objevil nový fúzní protein lidského vajíčka, který hraje klíčovou roli v průniku spermie. Nové poznatky mohou pomoci při diagnostice a léčbě neplodnosti, ale i k lepším antikoncepčním prostředkům.
Podcasty z Matfyzu: Je spintronika budoucností elektroniky?
Je spintronika budoucností elektroniky? Už se to snad i naplňuje? Pokud nevíte, co to ta spintronika vlastně je, nevadí, protože se to i mnoho jiného dozvíte v nové epizodě Podcastů z Matfyzu, kde hosty byli Lukáš Nádvorník a Peter Kubaščík z MFF UK.
Posilme slovní hodnocení, známky nejsou objektivní
Na přísně známkujících základních školách dostávají žáci se stejnými výsledky až o jeden stupeň horší známku než na školách mírných. Vyplývá to ze studie IDEA při CERGE-EI a podle jejích autorů je to důkaz, že známky nejsou objektivním kritériem.
Zločin, trest a ne/spravedlnost: Jak fungují naše soudy?
„Když trestáme, odebíráme lidem to nejcennější, co mají – svobodu. Proto mě rozčiluje, jaké problémy jsou v trestním právu,“ popisuje Jakub Drápal z Právnické fakulty UK, co pohání jeho výzkum. Analýzou dat z řady institucí ukázal i to, jak zkušenost soudce ovlivňuje jeho rozhodování.
Nová kombinace léčiv prodlužuje život pacientů s leukémií
„Pokud chceme pomáhat pacientům, musíme se dlouhodobě věnovat výzkumu, ale také získané poznatky dotáhnout do klinické studie a k pacientům,“ říká hematolog Tomáš Stopka. S kolegy nejen z UK dokončili klinickou studii nové kombinace léčiv, jež pomáhá v boji proti leukémii.
Průzkum: Běžní Rusové jsou proti použití jaderných zbraní
„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z FSV UK. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Přestože obecně podporují jaderný arzenál vlastnit jako symbol moci, vojenské použití silně odmítají.
